Přeskočit na hlavní obsah

#alternativnifakta daňové reformy


ČSSD minulý týden představila návrh daňové reformy. Michal v pátek psal o tom, v jakém poměru by měl být zdaňován kapitál a práce, aby se Česko posunulo od montoven s levnou prací k výrobě s vyšší přidanou hodnotou a vyššími mzdami. Já přidám pár poznámek ke zdanění zaměstnanců. Sociální demokracie se chlubí následující mapkou, která má dokázat, že jsme v Evropě výjimkou. 


Tato mapa má jednu chybku, a to že je chybná. V ČR daňová progrese je, a to rovnou díky dvěma opatřením. A tato progrese není nijak nízká.

Prvním opatřením je sleva na poplatníka. Základ daně (superhrubá mzda a nikoliv hrubá mzdy) je násobena daňovou sazbou a následně jsou uplatněny (odečteny) slevy na dani, minimálně sleva na poplatníka. Díky tomuto konstruktu skutečně placená daňová sazba z hrubé mzdy s velikostí platu roste. 

Normální rodina (dvě děti, výdělečný činný uplatňuje ještě slevu na partnera) je už ve stávajícím systému zdaněn zápornou sazbou, pokud je její příjem příliš nízký (15 tisíc hrubé mdy = sazba -7%), zdaněn cca 6 procenty, pokud je hrubá mzda na průměru (27 000) a 18% pokud mzda dosáhne 50 tisíc. Ale tady se skutečná placená sazba nezastaví.

Celkové zdanění této rodiny roste až k 37%! A to i díky druhému opatření, které už nyní v daňové soustavě existuje. A nazývá se solidární daň. Sedmi procentní solidární sazba navíc se aplikuje, pokud máte měsíční příjem vyšší než 113 tisíc. Takže progrese tady je.

Diskuse o daňových sazbách je navíc vychýlená tím, že u nás je základem daně superhrubá mzda. Proto když kdokoliv porovnává daňové sazby u nás se zahraničím, tak porovnává jablka s hruškami, protože se tváří, že všude je základ daně stejně definovaný. Není. Proto např. navržená nejvyšší sazba 32% ze superhrubé mzdy je ve skutečnosti 43% z hrubé mzdy. K tomu musíte přidat sociální a zdravotní pojištění. 

Když už jsme u sociálního a zdravotního pojištění, u nás neexistuje strop na zdravotní pojištění a v případě sociálního pojištění je vyměřovacím základem 48 násobek průměrné mzdy (1 355 136 Kč pro rok 2017). To je dost vysoko, na rozdíl od jiných zemí v EU. Například v Německu je strop pro odvod pojistného na cca 1,5 násobku průměrné mzdy.

Sečteno podtrženo, český stát už nyní zdaňuje zaměstnance hodně. Implicitní daň z práce u nás aktuálně je 39%. S touto sazbou už nyní patříme na špičku EU. Sazba u nás je dokonce vyšší než ve Švédsku. 

Celková daň z práce (v procentech z celkových nákladů práce)
A tím se dostáváme ke zjevnému: jaká je vlastně solidarita a příjmová nerovnost v ČR, proti které chce sociální demokracie bojovat? Protože tu chce ČSSD podle svých prohlášení snížit. A uvádí pro svůj argument, že máme nejvyšší nerovnost ve mzdách.

Odvolává se na článek z ČSÚ nazvaný "Padl mýtus, že mzdy v ČR jsou rovnostářské", ve kterém je uvedeno, že je u nás nadprůměrně velký rozdíl ve výši mezd.

Ale problém je, že studie je počítána na hrubé mzdě a nikoliv na čisté mzdě, respektive disponibilním důchodu domácnosti. A to je velký rozdíl, už vzhledem k aktuálně vysokému zatížení práce daněmi a díky progresi, která v systému je. Proto při porovnání hrubých mezd existují nadprůměrné rozdíly, ale když proženete hrubé mzdy naši daňovou soustavou a soustavou sociálních dávek, tak na konci je nejnižší příjmová nerovnost v EU, viz graf, data eurostat. 


Takže progresivní daň v ČR už dávno máme. A díky ní máme i jednu z nejnižších příjmových nerovností v EU. To, že máme obecně nízké mzdy, to je jiná kapitola. Bez posunu od montoven k výrobě a službám s lépe placenými pozicemi se jich ovšem nezbavíme. A zdanění střední třídy nás od tohoto posunu jen vzdálí. 


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb