Taky Názor | david navrátil

Tento týden: ČNB, inflace a trh práce Tento týden ve čtvrtek zasedá ČNB a nejzajímavější bude diskuse o záporných sazbách. Od posledního zasedání výrazně zpomalilo tempo růstu devizových rezerv, takže zůstane jen u diskuse. Co se týče kurzového závazku, tak ČNB jen zopakuje, že nebude exit dříve než ve 2017.  Ze zveřejněných makro dat ve světě budeme nejvíce sledovat inflaci za EMU (a jednotlivé země) a trh práce v USA. Podle trhu by inflace v EMU měla skončit v záporných hodnotách (-0,1 vs. -0,2% v únoru). Podle našeho názoru máme před sebou měsíce, kdy inflace díky postupnému vypadnutí efektu cen energií z meziročních hodnot zvýší inflaci k 1,5 procentu. Což sebou vytáhne i výnosy dluhopisů.  Americký trh práce potvrdí dobrý stav, míra nezaměstnanosti těsně pod pěti procenty, tvorba nových pracovních míst na cca 190 tisících. Předskokanem pátečních dat za celou ekonomiku bude středa s tzv. ADP, což jsou data za soukromý sektor. Data v USA jsou konzistentní se zvýše

ČNB není neomezená… Úspěšnost kurzového závazku a tedy i intervencí ČNB má v sobě obsažen předpoklad, že centrální banka není nijak omezená v intervencích. To si ČNB uvědomovala, když zavedla kurzový závazek a popsala svůj přístup takto:  „Na nákup cizí měny může ČNB použít koruny v nekonečném množství, neboť českou měnu sama vydává v papírové i elektronické podobě. ČNB je rozhodnuta v případě potřeby intervenovat v takovém objemu a tak dlouho, jak bude potřeba k dosažení požadované hodnoty měnového kurzu…“ Takto to alespoň platilo, budoucí guvernér Jirka Rusnok však mění rétoriku ČNB, když v pátek řekl, že centrální banka má sice ještě dostatečný prostor pro akumulaci devizových rezerv, ale nemůže je navyšovat do nekonečna. …ale kurz je pořád to nejlepší, co má Budoucí guvernér dále řekl, že centrální banka negativní sazby použije, pokud budou potřebovat další instrument k odrazení nadměrného přílivu kapitálu. Poukázal, že negativní dopad na finanční stabilitu

Funguje vůbec ten závazek? Včera jsme ságu o záporných sazbách zakončili konstatováním, že v březnu je pravděpodobnější, že ČNB záporné sazby nezavede. Co ale bude určovat tuto pravděpodobnost v dalších měsících na dalších zasedáních?  Vývoj české ekonomiky a deflační rizika? Od viceguvernéra Mojmíra Hampla a hlavního ekonoma ČNB Tomáše Holuba jsme slyšeli, že v případě potřeby uvolnit měnovou politiku je prvním na ráně kurz a pak zase kurz. Pokud by ekonomika potřebovala uvolnit měnovou politiku, tak posunutí exitu dál do budoucnosti je nejvíce pravděpodobné (podle nás ČNB neukončí kurzový závazek před ukončením kvantitativního uvolnění ECB). Následuje posunutí hlídky z 27 CZK/EUR na slabší úroveň. Aktuálně však ČR nečelí potřebě uvolnit měnové podmínky, takže v březnu nečekejme nějaké kejkle s kurzovým závazkem.  Samozřejmě, že skeptik by se mohl zeptat, zda vůbec kurzový závazek k něčemu byl, zda pomohl ČNB v plnění inflačního cíle, a zda je nadále relevantn

Záporné sazby nechceme! "...my v ČNB rozhodně nejsme žádní velcí fanoušci negativních úrokových sazeb", řekl Mirek Singer v rozhovoru pro časopis Reportér. Ačkoliv na posledním zasedání bankovní rady ČNB byla diskuse o snížení sazeb do záporu na programu, tak od té doby věnují členové bankovní rady energii na to, aby vysvětlili, že je vlastně nechtějí a především nepotřebují. Singer dále řekl, že je „přesvědčen, že jsou i jiné způsoby, jak dostat peníze do ekonomiky." A to je, oč tu běží. Protože kurzový závazek téměř automaticky vede k pumpování peněz do ekonomiky. Díky kvantitativnímu uvolnění a záporným depozitním sazbám ECB bude více EUR poptávat české kačky.  Bez kurzového závazku by to vedlo k posílení koruny. A ke standardnímu kolotoči: silnější kurz by snížil dovozní ceny a inflaci. Zároveň by silnější kurz znevýhodnil domácí výrobce před dovozy, poklesla jejich výroba, vzrostla nezaměstnanost. A poklesla inflace. Dále, silnější koruna by zvýšil

Negativní sazby jsou zbraní, která se může obrátit proti střelci Viceguvernér Mojmír Hampl na blogu ČNB dobře popsal , proč negativní sazby nejsou správnou medicínou na inflaci: „Osobně se nedomnívám, že záporné úrokové sazby jsou optikou této metafory vhodnou zbraní pro další uvolňování měnové politiky, pokud by bylo vůbec v domácích podmínkách třeba. Právní limity (úrokové sazby ČNB slouží jako základ pro výpočet nejrůznějších sankcí v českém právním řádu), ekonomické limity (teoretická možnost obyvatelstva směnit vklady na hotovost) a také mentální limity (svět záporných úrokových sazeb je pravým světem „Alenky v zemi za zrcadlem“, kde je vše opačně) z nich dělají zbraň, kterou není možné použít jako jiné nástroje nekonečně mnohokrát a navíc ani není jisté, kolikrát přesně to lze učinit, než se hlaveň roztrhne a začne ohrožovat i střelce samého a jeho záměry. Z tohoto důvodu jde o nástroj poměrně neobratný.“ Jsou zde dva důležité momenty, jejichž výklad nechci nijak Moj