Taky Názor | david navrátil

Ve výroční zprávě si Banka pro mezinárodní platby stěžuje, že ačkoliv se trh práce globálně zlepšuje a snižují se nevyužité kapacity v ekonomikách, tak inflace neroste. Může za to globalizace, technologické změny a strukturální změny, které snižuji schopnost zaměstnanců vyjednat si vyšší mzdy. Proto mzdy rostou alespoň v zemích G7 pod úrovní růstu produktivity.  A když už si zaměstnanci vyjednají růst mezd, tak ceny nerostou. Citlivost cen na míru nezaměstnanosti se totiž dostala k nule. Jinými slovy, když se ekonomika přehřívá, inflace se nezvyšuje.  Banka uvádí, že na rozdíl od minulosti, kdy centrální banky měly tendenci přehnat zpřísnění měnové politiky, tak tentokrát právě díky nízké inflaci je toto riziko nižší. Ale vše má své „ale“. Existuje větší riziko finančního přehřátí ekonomik. Centrální banky na jedné straně nevidí nadměrný růst inflace, ale obávají se, že by rizika mohla probublat do příliš vysokého zadlužení a růst cen aktiv (například nemovitostí). 

Posílení kurzu o haléř zvyšuje ztrátu ČNB o 1,5 mld. CZK  ČNB včera zveřejnila objem intervencí za duben (necelých 18 mld. CZK). Takže celkově ČNB intervenovala ve výši 2051 mld. CZK pro udržení kurzového závazku. K tomu ale musíme připočítat necelých 300 mld. především EU fondů, které ČNB také nabrala do devizových rezerv. Tyto peníze sice nenazývá intervencemi, ale jsou: pokud by šly tyto peníze přes trh, tak by posílily korunu, respektive by donutily ČNB intervenovat.  Teď se s kurzovým závazkem dostáváme do dalšího stádia. Posilující koruna totiž s kombinací devizových rezerv ve výši 70% HDP se začíná projevovat v hospodaření ČNB: průběžná ztráta ČNB narostla na 104 mld. CZK na konci května… Tohle je taky pěkné téma, to si nechám na pondělí. Lid si žádá nízkou inflaci  Dneska budeme pokračovat sice s ČNB, ale ještě chvíli se sazbami. Včera jsem ukazoval, že bankovní rada se semknula kolem prognózy, která ukazuje zvyšování sazeb už v letošním roce. Dneska zas

Bankovní rada po letech abstinence Marek Mora, nováček v bankovní radě ČNB, včera řekl, že s vývojem koruny a ekonomiky je konzistentní růst sazeb před koncem letošního roku. Už dříve řekl , že „Pokud větší posílení nebude, umožní nám to prudší zvyšování sazeb…. My jsme už naznačili, že pravděpodobně v druhé polovině roku začneme úrokové sazby pomalu zvyšovat… Samozřejmě budeme tiše doufat i v to, že eurozóna za určitý čas ukončí kvantitativní uvolňování a začne sazby zvyšovat také.“ Marek Mora není osamocen s názorem, že je potřeba zvyšovat sazby.  Prognóza ČNB předpokládá růst sazeb 3M PRIBOR. S touto prognózou je konzistentní zvýšení repo sazby na 0,5 procenta do konce roku a na jedno procento do konce roku 2018. Předpoklad ohledně ECB je přitom klíčovým parametrem v rozhodování. ČNB předpokládá, že její kolegyně z eurozóny ukončí kvantitativní uvolnění na konci roku a že začne zvyšovat sazby už v prvním čtvrtletí. Ano, ECB řekla, že bude provádět kvantitativní

Na vlně populismu Jak moc je populismus škodlivý pro finanční trhy? Zas taková tragédie to není. Alespoň takové výsledky ukazuje analýza Moritze Schularicka, který si vzal posledních sto let a identifikoval 27 období, kdy byli u válu populisté.  Skoro bych řekl, že jde o dolní odhad. Jeho definice populisty je konfrontační politik, který tvrdí, že mluví za lidi proti elitám, prosazuje protekcionismus a nacionalismus.  Každopádně zjistil, že bez ohledu na to, zda jsou populisté u moci levicoví nebo pravicoví, tak mediánový růst akciových trhů je kolem 25 procent po prvních dvou letech. Je potřeba zdůraznit, že jde o růst firem na lokálním trhu, nikoliv na trzích okolo, což souvisí s uplatňovanou politikou „okraď svého souseda“. Podobně je populista příznivý pro dluhopisy: jejich výnosy poklesly o 13 procent (pozor, skutečně procent, ne procentních bodů).  Část odpovědi na otázku „Jak je to možné!?“ se skrývá v nárůstu vládních výdajů, které jsou pozitivní pro domá