Přeskočit na hlavní obsah

Lid si žádá nízkou inflaci


Posílení kurzu o haléř zvyšuje ztrátu ČNB o 1,5 mld. CZK 
ČNB včera zveřejnila objem intervencí za duben (necelých 18 mld. CZK). Takže celkově ČNB intervenovala ve výši 2051 mld. CZK pro udržení kurzového závazku. K tomu ale musíme připočítat necelých 300 mld. především EU fondů, které ČNB také nabrala do devizových rezerv. Tyto peníze sice nenazývá intervencemi, ale jsou: pokud by šly tyto peníze přes trh, tak by posílily korunu, respektive by donutily ČNB intervenovat. 


Teď se s kurzovým závazkem dostáváme do dalšího stádia. Posilující koruna totiž s kombinací devizových rezerv ve výši 70% HDP se začíná projevovat v hospodaření ČNB: průběžná ztráta ČNB narostla na 104 mld. CZK na konci května… Tohle je taky pěkné téma, to si nechám na pondělí.

Lid si žádá nízkou inflaci 
Dneska budeme pokračovat sice s ČNB, ale ještě chvíli se sazbami. Včera jsem ukazoval, že bankovní rada se semknula kolem prognózy, která ukazuje zvyšování sazeb už v letošním roce.
Dneska zasedá ECB, což bude ČNB pozorně sledovat, protože počítá, že vyhraje jestřábí křídlo, které začne zvyšovat sazby hned zkraje příštího roku. My předpokládáme, že vyhrává spíše holubičí křídlo, ale to neznamená, že ECB budeme sledovat o to méně pozorně. Stay tuned, Roman zítra ECB pro vás shrne.
Každopádně druhým argumentem je v historii mnohokrát pozorovaná zkušenost, že když ČNB začne se zvyšováním sazeb, tak koruna posílí a s dalším zvyšováním je konec nebo je minimálně mělčí.
Dnes se koukneme na symetrii. Centrální banka cíluje od roku 2010 dvouprocentní cíl. Od roku 2010 vzrostly spotřebitelské ceny o 11 procent. Pokud by ČNB v průměru svůj cíl plnila, tak by vzrostly o 15 procent. 

  
Samozřejmě, že můžete namítnout, že za tímto neplněním stojí potraviny, pohonné hmoty a daně, tedy položky, které CNB nemá moc možnost svou měnovou politikou ovlivnit. A že bychom se tudíž měli dívat na jádrovou inflaci, která tyto položky očišťuje. No jo, ale v tomto případě ale ona čtyři procenta narostou na jedenáct procent. Ano, ČNB se dařilo přiblížit k cíli, ale jen díky volatilním položkám, na které má měnová politika omezenější vliv. 
Tento obrázek tak říká, že v minulosti měla být měnová politika ČNB ještě více uvolněná. A že by centrální banka v uvolněnosti měla setrvat. 
Mimochodem, pokud by se podařilo zvýšit jádrovou inflaci kumulovaně o oněch jedenáct procent, tak by intervence neproběhly v takové míře, očekávání na posílení koruny by byla nižší, mzdy by byly vyšší a budoucí ztráta ČNB nižší. Ale jak jsem řekl, o tom až v pondělí.
ČNB ale podle všeho nevnímá plnění inflačního cíle touto optikou, tedy symetricky. Proto se do zápisu z jednání bankovní rady dostala tato věta: „že je inflační cíl chápán veřejností asymetricky, přičemž veškerá inflace pod 2% cílem je vnímána pozitivně, zatímco inflace nad 2 % je vnímána veřejností jako zrychlení inflačních tlaků snižující reálné příjmy a úspory.“ 
My Češi jsme konzervy, úspory nám stále leží především na účtech v bankách a tak nějak máme pod kůží, že inflace je špatná, deflace je vlastně fajn a silnější koruna na dovolené v Chorvatsku ještě lepší. Proto se veřejnost na ČNB vrhla, kdy oslabila korunu s cílem zvýšit inflaci v roce 2013. 
Pokud tuto asymetrii bankovní rada také cítí a ctí, tak nějaké kumulované odchylky inflace od cíle jsou sice pěkné, ale inflace je nyní na cíli a tak je potřeba zvyšovat sazby.
K tomuto argumentu ČNB přidá rostoucí ceny nemovitostí. Mojmír Hampl minulý týden ukazoval na prezentaci, že pokud by se ceny nemovitostí přidaly do cenové indexu, tak by aktuální inflace byla vyšší o dalších 1,5 procentního bodu.


Takže máme skutečně zaděláno na oblíbenou kombinaci: zvýšení sazeb, posílení koruny a vyčkávání.

Mladí nemají rádi Konzervativce, ale i volby
V Británii začaly předčasné volby. I přes ztráty v preferencích se očekává vítězství Konzervativců. Nicméně existuje riziko, že nebudou mít dostatek poslanců na sestavení většinové vlády.


Konzervativní strana totiž ztratila v posledních týdnech voliče s nižšími příjmy, ale především mladé (20%). Samozřejmě, její nadějí je menší volební účast mladých a naopak vysoká volební účast těch starších, kteří jsou baštou Konzervativců (60%).




Letem světem
Český průmysl v dubnu poklesl o 2,5 procenta, ale to je díky Velikonocům. Po očištění o jiný počet pracovních dní stále slušný růst o téměř šest procent. 
Jo a tento týden jsme měli pro Evropu důležité 70. výročí: 5. června 1947 George Marshall měl proslov na Harvardu, kde nastínil svůj plán, jak by USA měly pomoci Evropě v poválečné obnově. O deset měsíců později poskytly USA šestnácti státům 13 mld. dolarů. V dnešních cenách by to bylo 150 mld. USD. Každopádně to představovalo 12 procent z celého federálního rozpočtu. Plán byl založen na jednoduché myšlence: zdravá ekonomika ve světě je předpokladem pro politickou stabilitu a mír.
   
Bonus:
Optimista doufá, že náš svět je nejlepší možný.
Pesimista se obává, že je to pravda.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...