Taky Názor | david navrátil

Měly problémové země eurozóny provádět fiskální restrikci? Paul Krugman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii a ekonomická pop star,  má jasno. Neměly! A svůj názor dokazuje například tímto obrázkem.  Ten ukazuje na vodorovné ose velikost fiskální restrikce v procentech HDP. A na svislé ose, jaký byl růst, respektive pokles jednotlivých ekonomiky v období mezi 2008 a 2012.  Pro Krugmana to je jasný důkaz toho, že to politici vehnali své ekonomiky do krize. Kdyby nedělali fiskální úspory, tak by ekonomiky typu Řecka, Portugalska, Španělska, Itálie neprošly tak hlubokou ekonomickou krizí. OK. Tady bychom mohli uzavřít: nebýt hlouposti politiků, tak by si eurozóna mohla odpustit dlouhou krizi. No, ale můžeme se na věc podívat i jinak. Existence vazby (korelace) mezi fiskální restrikcí a ekonomickým růstem totiž neříká nic o kauzalitě. Lorezno Smaghi ukazuje následující sérii obrázků. Korelace s růstem ekonomik ve stejném období má nejen velikost fiskální restrikce, a

Vánoce! A s nimi spojený shon, kupování dárků, slzy zklamání pod vánočním stromečkem a následné hromadné výměny dárků. Pojďme si tedy na chvíli nasadit brýle pragmatika a podívat se na vánoční dárky trochu jinak.  To je např. cílem knížky Scroogenomics od Joela Waldfogela. Předpokládejme, že stojím před pánským svetrem, který stojí 1000 korun. Koupím si jej, pokud v mých očích má hodnotu 1000 nebo více. V případě, že je to více než 1000, dosáhnu tzv. spotřebitelského přebytku.  Pokud ovšem koupím svetr někomu jinému, a tomu se svetr nelíbí (především ženy ví, o čem mluvím), tak jeho vnímaná hodnota je nižší než 1000, řekněme 500. V tom případě dosáhne ztráta hodnoty 50%. Ano, dar může mít sentimentální hodnotu. Mám rád toho, kdo mi dává dar, a to zvyšuje hodnotu daru. Sice se mi svetr nelíbí, ale protože jsem jej dostal od osoby, kterou mám rád, tak v mých očích se zvyšuje jeho hodnota na 750 korun. Lepší, ale pořád jde o ekonomickou ztrátu.  Jak velká je v průměr