Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z září, 2013

Negativní nebo pozitivní kampaň - co více boduje u voličů?

Jak politici jednodušeji přesvědčí voliče? Mají používat negativní nebo pozitivní kampaň? Analýza ' Heterogeneous response across genders to tonal variation in messaging: Experimental evidence ' zkoumá tento vliv. A výsledky ukazují, že negativní politická kampaň zvyšuje šanci, že ji volič příjme o 8 procentních bodů. Ale jen u mužů. Ženy více hlasují pro opozici než pro aktuálně vládnoucí politiky (o 8 procentních bodů), pokud opozice používá pozitivní kampaň. Hold, chlapi chtějí krev. Pokud opozice používá pozitivní kampaň, tak muži hlasují pro opozici o 11 procentních bodů méně.

Příběh krocana prognostika

"Zadní okno v autě je čistější než to přední" řekl jednou Warren Buffet. Tímto tento hvězdný investor nechtěl komentovat stav svého auta. Mluvil o prognózování. Často odhadujeme budoucnost na základě zkušeností z minulosti, protože nám to minulost přijde jasnější, průzračnější. Když pochopíme, co se to v minulosti vlastně stalo, tak nás přepadne pocit "aha, tak teď už to chápu, takže teď už vím, jak to bude v budoucnosti". No a to je chyba. Často se přesvědčujeme, že "víme" věcech, o kterých moc nevíme. Minulost se nám totiž sice jeví deterministicky: událost A předcházela B... Ale budoucnost je stochastická, tedy náhodná: nevíme, co bude tou událostí A, která způsobí B. Pocit, že jsme pochopili minulost nás vede k tomu, že se při svém rozhodování začneme chovat, jako bychom nežili ve světe nejistoty. A naprosto přestaneme počítat s událostmi, které jsou sice málo pravděpodobné, ale mají velký dopad. Jo jo, jde o ty Talebovy černé labutě .

Za akciovými a jinými bublinami stojí vmPFC, což by jeden neřekl, že

Dnes o investování, ale na pomoc si vezmeme fMRI. fMRI? vmPFC? Nebojte, nejde o žádné zkratky záhadných institucí nebo dalších toxických finančních instrumentů. Pokaždé, kdy praskne nějaká investiční bublina, tak se lidi ptají, jak je možné, že tolik lidí se nechalo „nachytat“ a investovalo do ní. Copak to neviděli? Odpověď nabízí výzkum, který prováděl s kolegy Colin Camerer z Caltechu s názvem: "Why 'Bubble Market' Investors Should Know Better". Zkoumali totiž, co se děje v hlavě investorů, kteří investují během akciové bubliny. A vzali si na pomoc magnetickou rezonanci ( fMRI ). Čekali byste, že bublině nejvíce podléhají a investují do ní riskem posedlí tradeři? Tak to by byl špatný tip. Jejich analýza ukazuje, že investoři, kteří se vezou na vlně akciové bubliny, nejsou z velké části lehkovážní a milující riziko individua. Naopak. Lidé investují do bubliny, když mají dobrou tzv. „ theory of mind “. Přeložit bychom to mohli jako "kognitivně psy

Hussman (a Buffett) o akciovém indexu S&P 500: pokles marží, pokles výnosů

Hussman: "Problém s kvantitativním uvolňováním je, že se snaží vyprovokovat k rizikovému chování ty, co by to normálně nedělali." a přifukuje akciovou bublinu. Ve svém novém komentáři se John Hussman pustil opět do Fedu. Tentokrát do jeho rozhodnutí nesnižovat objem nakupovaných dluhopisů v rámci kvantitativního uvolňování. Fed podle něj jen nafukuje bublinu na akciovém trhu. Hussman dlouhodobě ukazuje, že akcie jsou předražené a nabízejí nízký dlouhodobý výnos. Jeho názory se vyplatí číst, i když s nimi nemusíte souhlasit. Hussman, argumentuje, že zisková marže firem (S&P 500) je 70% nad svým dlouhodobým historickým normálem. Jak přišel na 70%? Vychází z dlouhodobému průměru podílu zisků firem na HDP a ten je na úrovni 6%. Nyní je tento podíl mezi 10-11% HDP. Tady samozřejmě může kritik argumentovat, že tento podíl ovlivňují i tržby, protože vzrostl podíl zisků ze zahraničí...  Ale faktem je, že marže jsou nadprůměrné. Koho jiného citovat, než Warrena

Mě dneska zaujalo (24.9.2013)

1) Rich City, Poor City : Mauldin ve svém textu ukazuje mapu USA a jak moc které státy nemají pokryté svoje závazky (penzijní systém, zdravotní systém...) v procentech HDP. 2) The US Is Better At Deleveraging Than Europe: a ještě jeden obrázek, který ukazuje, že snižování zadlužení v Evropě neprobíhá, na rozdíl od USA. 3) The Need for a New Economics : text George Gildera - Proč si mnoho lidí myslí, že pumpování vládních výdajů, ať už financovaných vyššími daněmi nebo dluhem a nulové sazby zvýší ekonomický růst? Protože zaměňují moc za znalosti, protože věří, že manipulací si lze vynutit ekonomický růst. Přitom ve skutečnosti je ekonomika o informacích a znalostech. Pokud by to tak nebylo, tak by socialismus dále fungoval :-) 4)  Apple's Gigantic Opening Weekend iPhone Sales In Context : obrázek je vševypovídající 5)  One word makes a difference : jak malá změna názvu změní postoj k security a VIP 6)  The Platter: iOS 7 Special : pár tipů na apl

Mě dneska zaujalo (23.9.2013)

1)  The Most Effective Ways to Make It Right When You Screw Up : Co dělat, když to poděláme? Omluvit se. Ale i omluva je věda. Často děláme chybu, že při omluvě mluvíme hlavně o sobě. 2)  The 100+ most followed psychologists and neuroscientists on Twitter : pokud vás zajímá psychologie a používáte twitter, tak najdete pár tipů na sledování 3) "Apologies are always necessary and never sufficient" Nassim Nicholas Taleb 4) "If you want to be a knight, act like a knight." Don Quixote 5) Persuasion and the power of story : prezentace má mít příběh, statistika nestačí. 6)  The Possible Unemployment Cost of Average Inflation below a Credible Target : nový paper L.E.O. Svenssona k inflačnímu cílování. Pokud je inflační cíl kredibilní a inflační očekávání jsou fixována na tento cíl, tak dlouhodobá phillipsova křivka už není vertikální, ale klesající. Pokud centrální banky cílující inflaci věří, že to dělají dobře, tak by se měli postarat o comeback negativního

Skynet jako trader

Zde  jsem psal o tom, jak mimo jiné vysokofrekvenční obchodování zkracuje průměrnou dobu, po kterou jsou drženy akcie. Vysokofrekvenční obchodování (HFT) není žádnou okrajovou záležitostí. Představuje polovinu všech obchodů. Před krizí dokonce 70%. V HFT probíhají obchody v řádu milisekundách. Nový transatlantický kabel tak musí dostat informace o obchodech mezi Londýnem a New Yorkem za 5 milisekund, nový čip iX-eCute dokáže realizovat obchody za 740 nanosekund.  Když mluvíme o mili a nanosekundách, tak HFT obchodování má samozřejmě na starosti počítač. Člověk nedokáže takto rychle reagovat.  A s HFT jsou spojeny UEE: ultrarychlá extrémní událost (ultrafast extreme events). O jakou že to jde událost? Jde o pokles nebo zvýšení ceny, a to alespoň o 0,8%. Velmi rychlý nárůst / pokles, který je záhy zanikne a cena se vrátí na předchozí úrovně. Tak rychlý, že většina o něm většina lidských traderů neví.  Neil Jonhson a spol. spočítali , že takových UEE bylo mezi rokem 200

Ranní restart

“May I use you as a reference?” Strategic Humor: Cartoons from the July 2013 Issue

Mě dneska zaujalo (21.9.2013)

"Šašek je zábavný jen do chvíle, než usedne na trůn." Pavel Kosorin The paradox of over-production in a world of QE : článek v FT, že závislost ekonomik na kvantitativním uvolňování nemusí být špatná The Sharing Economy is Making Wall Street Nervous : Co je "sdílená" ekonomika? To je když lidi sdílejí a pronajímají si navzájem věci a služby. Proč by to mělo znervózňovat Wall Street? Ve zkratce: sdílení = nižší tržby pro firmy Brainwriting: efektivnější než brainstorming? : Na tohle už jsem narazil v knížce Ticho (Susan Cain, doporučuji) - brainstorming není moc produktivní, protože pravidla a předpoklady jeho fungování prostě v praxi nefungují. Jednou metodou, jak sesbírat nápady je právě brainwriting. “Be curious. Read widely. Try new things. What people call intelligence just boils down to curiosity.” Aaron Swartz ČSÚ: Infografika Obyvatelstvo ČR : Zaujal mě "pokles porodnosti v souvislosti se zdražením dětského oblečení a obuvi" v roce 19

ČR jako sociálně rozvrácená země? Pokračování...

O tom, jak jaká je v ČR příjmová nerovnost a kolik lidí je ohroženo chudobou jsem psal zde .  Z čísel vyplývá, že příjmová nerovnost tedy nemůže být vysvětlením naší blbé nálady. A přestože 15% lidí ohrožených chudobou není nízké číslo, tak je nejnižší v EU. Takže tohle taky ne. Nezaměstnanost je v ČR jedna z nejnižších v rámci EU. Takže tohle taky ne.  Spotřebitel je záhadný tvor. Asi proto, že je člověk. Podívejte se například na Česko a Irsko. Irsko má dvojnásobnou míru nezaměstnanosti. Irsko má téměř 30% lidí ohrožených chudobou, tedy dvojnásobek ČR. Jeden by řekl, že lidé v těchto zemích musí mít naprosto jiný pocit a náladu. A nemají. Spotřebitelská důvěra je velmi podobná. Německo má o něco nižší nezaměstnanost, ale o 5% více lidí ohrožených chudobou. Naprosto jiný průběh spotřebitelské důvěry.  V červnu zveřejnil Gallupův ústav mezinárodní srovnání. Ptal se lidí, jak si myslí, že se budou mít za pět let, jestli hůř nebo líp. Češi jsou druzí největší pesi

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě, že exist

Nadměrná sebedůvěra je nemocí expertů

'V krizi si myslíme, že potřebujeme, aby naši vůdci byli chytří. Ve skutečnosti potřebujeme, aby byli pokorní.'  'Jestliže nezpůsobilost je nemocí nováčků, tak přílišná sebedůvěra je nemocí expertů.'  Z  rozhovoru  s  Malcolmem Gladwellem

Recept na hubnutí: plyn, brzda

Ten, kdo drží dietu, jí stejně, jako ti druzí. Jen se cítí provinile. No jo, ale jak vyzrát na chuť k jídlu? Existuje spousta možností, na které existuje research, jinak bych je tady pochopitelně nezmiňoval :-) Stačí jídlo nevidět, jíst z menšího talíře, soustředit se jen na jídlo, mít zrcadlo u ledničky... Prostě spousta, ale chtělo by to něco sofistikovanějšího, že jo. Martin, Anton a spol. zkoumali vliv rychlosti jedení na množství snědeného jídla. Stačí jíst pomaleji? Na půl plynu? Ano. Ale musíte být muž. U žen to neplatí.  Další experiment zkoumal, zda změna rychlosti během jídla nemá vliv na apetit. Nejlepších výsledků bylo dosaženo, když na začátku jíte rychle a pak zpomalíte na 50% svého obvyklého tempa. Tyto výsledky byly lepší, než v případě konstantně pomalého tempa.  A především, a to pozor, tentokrát snížení apetitu dosáhli jak muži, tak ženy.  Takže ke stolu už je s metronomem :-)

Akcie ve sněhové vločce

"Akcie jsou dlouhodobou investicí." To je základní investorská poučka. A jaký je rozdíl mezi poučkou a realitou? Neptal bych se, kdyby odpověď byla "malý". On je však propastný.  A navíc nám začaly s něhové vločky mluvit do akciových trhů.  O tomto je nový Názor:  http://goo.gl/CRaI4S  

Kávou k souhlasu

Potřebujete přesvědčit někoho, u koho víte, že s vámi nemusí souhlasit? Přesvědčte jej. A před tím jej nadopujte kávou. Výzkum  ukázal, že ti, co dostali kávu, byli více ochotni souhlasit s kontroverzními tématy, byli ochotnější přijmout argumenty.  Myslete na to, až dostanete pozvání na kávu.