Přeskočit na hlavní obsah

Za akciovými a jinými bublinami stojí vmPFC, což by jeden neřekl, že


Dnes o investování, ale na pomoc si vezmeme fMRI.

fMRI? vmPFC? Nebojte, nejde o žádné zkratky záhadných institucí nebo dalších toxických finančních instrumentů.

Pokaždé, kdy praskne nějaká investiční bublina, tak se lidi ptají, jak je možné, že tolik lidí se nechalo „nachytat“ a investovalo do ní. Copak to neviděli? Odpověď nabízí výzkum, který prováděl s kolegy Colin Camerer z Caltechu s názvem: "Why 'Bubble Market' Investors Should Know Better". Zkoumali totiž, co se děje v hlavě investorů, kteří investují během akciové bubliny. A vzali si na pomoc magnetickou rezonanci (fMRI).

Čekali byste, že bublině nejvíce podléhají a investují do ní riskem posedlí tradeři? Tak to by byl špatný tip. Jejich analýza ukazuje, že investoři, kteří se vezou na vlně akciové bubliny, nejsou z velké části lehkovážní a milující riziko individua.

Naopak. Lidé investují do bubliny, když mají dobrou tzv. „theory of mind“. Přeložit bychom to mohli jako "kognitivně psychologická teorie mysli", což ale moc neobjasňuje, o co že to vlastně jde. Jde o schopnost (respektive zdání schopnosti) se vcítit do mysli druhého. Tito investoři hodně přemýšlejí o motivech ostatních investorů kolem, přemýšlejí, co bude jejich další krok...

Snímkování mozku potvrdilo, že vytvoření bubliny je spojeno se zvýšenou aktivitou té části mozku, která nese označení vmPFC: ventromediální prefrontální kortex. Jde o tu část mozku, která má mimo jiné na starosti náš úsudek, rozhodování a plánování.

Problémem těchto investorů je, že nabudou přesvědčení, že  "já vím mnohem lépe, než ostatní, co se děje, a proto se můžu do bubliny vložit, protože já vím, kdy prodat, protože vás všechny mám přečtené...".

Často se přesvědčí o svém omylu. A přitom o nutnosti pokory jsme mohli číst už mnohokrát.
„Jediná věc, kterou víme, je že nevíme nic a je to největší lidská moudrost“ Tolstoj.
„Vědění, že nevíš nic, tě dělá nejchytřejším ze všech“. Sokrates

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si