Přeskočit na hlavní obsah

USA jako jeden spotřební kotel


Superspotřebitel...

V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.

  
Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%.


Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu. 

Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo.


…bez investic…

Je dobré si uvědomit, dva aspekty tohoto vysokého podílu. Za prvé s vysokým podílem spotřeby souvisí i neochota podniků a vlády (federální a místní) investovat. Podíl investic poklesl z 20-21% HDP na 18% (5Y průměr). Podle odhadů jen podinvestování do infrastruktury představuje více než 3500 mld. dolarů. To je necelých 20% HDP. Jinými slovy, Amerika je nastavená na aktuální spotřebu a podceňuje budoucí zdroje a tudíž i budoucí spotřebu. To se jí nemusí vyplatit. 


…a ne pro každého
A za druhé, není spotřebitel jako spotřebitel. Nejen domácnostem s nejnižšími příjmy, ale i těm, které jsou na mediánu (prostřední příjem), poklesly reálné příjmy. Těm nejnižším o 16% od roku 2000 a těm mediánovým o 7%.  


Toto je mít na paměti, když komentujeme americkou ekonomiku.

Ale zpět k maloobchodu, ten sice zklamal, ale když se podíváme na meziroční reálný růst, tak ten se drží stále na 2,3 procentech. A ne nutně naznačuje zpomalení spotřeby domácností. 

Ano, jak pro koho.

A na úkor investic.

    

Potkají se dvě přítelkyně.
„Ty máš ale krásný kožich. Ten musel stát peněz!“, diví se Sára.
„Ne. Dostala jsem ho zadarmo“, lakonicky odpoví Ester.
„A kdo ti ho dal?“ závistivě se ptá Sára.
„Továrník Katz.“
„Ten starej chlípník? A co jsi s ním, proboha, musela dělat?“
„Celkem nic. Jenom trochu zkrátit rukávy.“

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky! 

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace