Taky Názor | david navrátil

Centrální banky: nezvýší, sníží. Po Brexitu finanční trh přemalovává očekávání téměř všeho, včetně centrálních bank. Trh nyní dává šanci, že americký Fedu zvýší sazby v letošním roce, jen deset procent. Zvýšení sazeb vidí dokonce až na začátku roku 2018.  Částečně za tím stojí nejistota, protože scénářů Brexitu je mnoho, existuje mnoho neznámých: předčasné volby, druhé referendum, Skotsko, Severní Irsko, postoj EU, postoj Francie a Německa, kde se blíží volby… V případě ECB trh dává sedmdesáti procentní šanci tomu, že ECB sazby letos sníží! A to i přesto, že velmi výrazně vzrostly pochybnosti o smysluplnosti a pozitivním efektu záporných sazeb. Větší smysl, než více záporné sazby, dává nákup špatných úvěrů z bilancí bank. Ale to by byla příliš velká revoluce pro ECB. Fed: když nevíš, tak se toč! Nechme stranou alespoň na chvíli Brexit. Připomeňme si poslední zasedání americké centrální banky. Fed udělal novou prognózu a členové výboru FOMC (bankovní

Shrnutí Rozvod EU a VB by byl dražší a delší, než si VB představuje. První dny by nastala panika na finančních trzích, investoři jsou ochotni platit za ochranu před dvacetiprocentním oslabením libry. Dále nastane politická krize ve Velké Británii, která povede k poklesu důvěry, investic a spotřeby. Chuť EU pro výstrahu potrestat VB povede k dalším škodám, které postihnou i ekonomiky EU. Dopad na českou ekonomiku: pokles růstu ekonomiky o jeden procentní bod, oslabení koruny ke 27,2-27,3 CZK/EUR. Padesátka dva roky Výsledek referenda se dozvíme v pátek v ranních hodinách. Co by se stalo, pokud by zvítězili zastánci odchodu z EU? Je výsledek pro referenda pro britskou vládu závazný? Není. Nicméně premiér David Cameron slíbil, že pokud v referendu zvítězí zastánci odchodu s EU, tak aktivuje článek 50. Co je článek 50? Je součástí základních smluv EU a stanovuje základní mechanismus vystoupení země z EU. Velká Británie (VB) oznámí Evropské radě, že chce vystou

Fed: Pepo, já se spletla! Centrální banka ponechala sazby beze změny. V souladu s očekáváním trhu, který se stal skeptickým k možnosti zvýšení sazeb především po špatném čísle o tvorbě nových pracovních míst. Nicméně rozhodnutí, jehož součástí je i komunikace, je mimo soulad s tím, co Fed říkal v posledních týdnech. Bohužel to není poprvé. Když čtu prohlášení Fedu a porovnám ho s předchozím, tak z něj vyplývá:  Fed vidí, že zlepšení na trhu práce se zpomalilo, zatímco růst ekonomiky se zlepšil. Poukazuje na to, že důvěra domácností se zlepšila, a že čisté vývozy (vývozy mínus dovozy) méně snižují růst, než Fed očekával. O něco slabší, než očekával, hodnotí Fed investice.  Samotné prohlášení tak nenaznačuje nějaký problém, kvůli kterému by měl Fed měnit svůj názor: horší tvorba pracovních míst, ale lepší nezaměstnanost a lepší růst ekonomiky.  Co se týká názoru sedmnáctičlenného FOMC na vývoj úrokových sazeb, tak z jednoho na šest se zvýšil počet zastánců jen

Chce ČNB bojovat proti vývozcům nebo dluhopisovým investorům? ČNB neustále opakuje, že zavedení záporných sazeb je efektivní opatření, jak omezit příliv kapitálu. Včera vyšla statistika platební bilance, která se snaží právě toky peněz z ČR do zahraničí a naopak systematicky rozdělit. Pojďme se tedy podívat, co je zdrojem růstu devizových rezerv a proti komu chce ČNB vlastně namířit záporné sazby. Od začátku roku do dubna vzrostly devizové rezervy dle statistiky platební bilance o 182 mld. CZK (očištěno o kurzové změny).  Téměř 60 procent tohoto zvýšení jde na vrub firem. Vývozy podniků zvyšují přebytek obchodní bilance. Proti tomu sice vyplácejí dividendy, jejichž sezóna už začala. Ale pokud vezmeme celkovou obchodní bilanci zboží a služeb a odečteme odliv dividend, tak se stejně dostaneme na částku 105 mld. CZK. Pozitivní vliv obchodní bilance potvrzuje i statistika národních účtů. Podle nich rostla česká ekonomika o tři procenta v prvním čtvrtletí. A 1,4

Odcházející guvernér M. Singer včera zveřejnil na blogu ČNB svůj článek, kde se zamýšlí nad dopady kurzového závazku do růstu. A s Jirkou jsme museli zareagovat. Předně musíme říct, že máme ČNB rádi, myslíme si, že patří ke špičce centrální bank ve světě, a že zavedení kurzového závazku bylo správným rozhodnutím. A po tomto opatrném úvodu asi očekáváte, že nezůstane niť suchá.  Kde začít? V článku se píše, že ekonomika rostla v roce 2014 o 1,9%. A tento růst Singer rozkládá na nějaké faktory: 1,1 procentního bodu přispěla zahraniční poptávka (růst v EMU), fiskální impulz 0,3pb, cena ropy 0,1pb, daně na cigarety -0,8pb. A (a teď to přijde) „měnová politika a sentiment“ 1,2 procentního bodu. Kdyby v té poslední položce bylo z našeho pohledu nějaké rozumnější číslo (řekněme 0,4-0,5pb jen pro měnovou politiku), tak by tento komentář asi nevznikl, ale více než procentní bod je už opravdu hodně a navíc je tam měnová politika spolu se sentimentem v jedné skupině, což podle nás není

Představte si, že dorazíte do hospody na oběd a objednáte si řízek a pivko. Polední standard. Tohle menu stojí dohromady 120 kaček. Přitom řízek stojí o stovku více. Takže otázka: kolik stojí pivo? Jasně, že dvacet korun. Protože když pivo stojí 20 korun a řízek o stovku více, tak řízek stojí 120 korun. No jo, ale 20 plus 120 není 120, že.  Co to na vás zkouším? Jde o to, že odpověď 20 korun vám velmi pravděpodobně vyskočí automaticky. Intuitivně. A my máme rádi naši intuici. Je snadnější a lehčí používat ji, než to pomalé a namáhavé myšlení. Intuice je automat, který nám často zjednodušuje život. Bez ní se neobejdeme.  Ale intuice nás může snadno zradit či dokonce opakovaně svádět z cesty. Vždyť těch 20 korun bylo přece jasných. A kdybych do toho nezačal rýpat, tak v této představě žijete dále.  Zajímavé je, že podle výsledků experimentů, ti z vás, kteří uvedli 20 korun, tak si myslí , že 92% lidí to vyřeší "správně". Jinými slovy, je to jasné jak facka