Přeskočit na hlavní obsah

Fed se topí v komunikaci aneb "Pepo, já se spletla!"





Fed: Pepo, já se spletla!

Centrální banka ponechala sazby beze změny. V souladu s očekáváním trhu, který se stal skeptickým k možnosti zvýšení sazeb především po špatném čísle o tvorbě nových pracovních míst. Nicméně rozhodnutí, jehož součástí je i komunikace, je mimo soulad s tím, co Fed říkal v posledních týdnech. Bohužel to není poprvé.

Když čtu prohlášení Fedu a porovnám ho s předchozím, tak z něj vyplývá:  Fed vidí, že zlepšení na trhu práce se zpomalilo, zatímco růst ekonomiky se zlepšil. Poukazuje na to, že důvěra domácností se zlepšila, a že čisté vývozy (vývozy mínus dovozy) méně snižují růst, než Fed očekával. O něco slabší, než očekával, hodnotí Fed investice. 

Samotné prohlášení tak nenaznačuje nějaký problém, kvůli kterému by měl Fed měnit svůj názor: horší tvorba pracovních míst, ale lepší nezaměstnanost a lepší růst ekonomiky. 

Co se týká názoru sedmnáctičlenného FOMC na vývoj úrokových sazeb, tak z jednoho na šest se zvýšil počet zastánců jen jednoho zvýšení sazeb v letošním roce. FOMC také snížil odhad tempa zvyšování pro další roky.

Člověk pak neví, proč si Fed tak komplikuje život: zvýšíme sazby, nezvýšíme sazby. Fed se topí ve své komunikaci, než aby využíval její možnosti. 

Jedna věc je zvýšení v červnu. Vzhledem k růstu rizika Brexitu to nedávalo smysl. V tomto případě by Fed, ale i ECB a BoE měly jasně ujišťovat trh, že udělají vše ke stabilizaci možného turbulentního vývoje. Taková komunikace je naprosto pochopitelná. Měli by se soustředit na krátkodobé uklidnění a nechat stranou dlouhodobé úvahy.

Každopádně Fed si maluje jedno zvýšení sazeb letos. Trh mu opět nevěří, protože s pravděpodobností 60% nečeká žádné zvýšení. 

Teď už si jen můžeme počkat, až dolar oslabí. Fed potom řekne, že možnosti pro růst sazeb jsou. Dolar posílí. A možností zmizí. 

Desetiletý výnos státních dluhopisů je na dostřel 1,5% a blíží se k úrovním kolem dubna/května 2013. Tehdy došlo ke skutečnému výraznému zpřísnění úrokových podmínek. A to díky, světe div se, komunikaci centrální banky. Možná si vzomenete, že v situaci, kdy Fed ještě prováděl kvantitativní uvolnění, tak tehdejší šéf Fedu Bernanke oznámil, že bude postupně snižovat měsíční nákupy. A trh očekával, že už na konci roku (2013!) Fed bude zvyšovat sazby. 

My nadále očekáváme, že sazby Fedu budou letos zvýšení maximálně dvakrát. Pokud nastane Brexit, tak zvýšení nepřichází v úvahu. 


Brexit: důležitá paragánská padina

Co se stane, pokud si Britové v referendu odhlasují, že chtějí ven z EU? Objevují se dotazy, zda je výsledek referenda vlastně závazný pro politiky. Není, je pouze poradní. Ale pravděpodobnost, že by britští politici šli proti občanům, je velmi malá. A to i přesto, že v Řecku těm jejich to vloni prošlo.

Samozřejmě je možné, že by UK vyjednala s EU nějaké další ústupky, speciální postavení a kdo ví co. Prakticky odstoupí Cameron a navrch získá protiunijní tábor konzervatistů. Navíc David Cameron, George Osborne a Philip Hammond slíbili, že pokud vyhraje tábor „Odchod“, tak to bude znamenat aktivaci článku 50 smlouvy EU, který stanovuje podmínky vystoupení země z EU.

Co tento článek 50 říká? Že každý stát může vystoupit. Svůj záměr musí oznámit Radě. Dojde k uzavření dohody o podmínkách vystoupení s přihlédnutím k rámci jeho budoucích vztahů s Unií. Pro vystupující stát přestávají platit smlouvy dnem, kdy dohoda o vystoupení začne platit, nebo dva roky poté, co stát oznámí svůj záměr. Jinými slovy, Británie s EU může vyjednávat dva roky o podmínkách vystoupení. Prodloužení této lhůty je možné jen jednomyslným souhlasem Evropské rady. Člen tady, který zastupuje vystupující zemi, se nepodílí na jednáních ani rozhodnutích Evropské rady. No a nakonec, pokud by si to stát někdy rozmyslel, tak může opět požádat o vstup do EU.

Letem světem

Dneska zasedá britská centrální banka. Konsensuální názor je, že centrální banka nic neudělá, ale množí se dohady, zda nakonec nesníží sazby. 

Očekáváná volatilita britské libry vzrostla na nejvyšší úroveň od roku 2008. Je dokonce vyšší než na ruském rublu, jihoafrickém randu nebo brazilském realu. Zajímavé je, že tradeři sice očekávají ohromnou volatilitu v krátkodobém horizontu, ale jednoroční očekáváná volatilita se nezměnila. 

   
Na rady není čas, my musíme makat!

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si