Přeskočit na hlavní obsah

Příspěvky

Zobrazují se příspěvky z srpen, 2016

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro americký Fed

Holubice a r-star (část 1)

Včera jsem psal o vystoupení šéfky Fedu Janet Yellen v Jackson Hole a viceguvernéra Fedu Stanleyho Fischera v CNBC, které zvýšilo očekávání na růst sazeb Fedu. Stanley dokonce tvrdil, že by mohli letos sazby zvýšit 2x.  Když tedy máme „zvyšovací“ náladu opět v plném proudu, tak je dobré připomenout, jak to nakonec v posledních letech dopadlo. První obrázek ze studie Larryho Summerse, kterou dělal pro Saint Louis Fed, ukazuje, jak se vyvíjelo očekávání finančního trhu ohledně sazeb Fedu od začátku Velké recese vs. skutečnost. Finanční trh vždy nadhodnotil růst sazeb. Nic jako, že v průměrná chyba je nulová, jednou nad, jednou pod. Ne. Vždy namaloval hokejku a normalizaci sazeb. Tohle totiž máme pod kůží. Vždy věříme, že věci se vrátí do normálu. Tedy k nějakému dlouhodobému průměru. Aby finanční trh nevypadal jako banda bezbřehých optimistů, tak je potřeba dodat (druhý obrázek), že ve svém „optimismu“ byl zdrženlivější než samotná centrální banka. Fed slibuje mnoh

Jestřábi v Jackson Hole

V pátek a o víkendu se konal slet centrálních bankéřů v Jacksonovi Hole. Nejvíce se očekávalo vystoupení šéfky americké centrální banky Janet Yellen : „Ve světle dobré výkonnosti trh práce a naší prognózy vývoje ekonomiky a inflace, věřím, že důvody pro zvýšení sazeb se v současných měsících zvýšily. Samozřejmě, že naše rozhodnutí bude záviset na tom, zda data budou potvrzovat náš výhled.“ Jinými slovy, zvýšíme sazby, pokud nás nic nepřekvapí. Pojďme si to rozebrat. Trh práce křičí „zvyšujte sazby!“ Míra nezaměstnanosti je na své rovnovážné úrovni. A 3M průměr tvorby nový pracovních míst (payrolls) je na 190 tisících měsíčně. Přitom různé odhady ukazují, že 75-150 tisíc měsíčně je konzistentní se stabilní mírou nezaměstnanosti. Tedy aktuální tvorba pracovních míst stále indikuje pokles míry nezaměstnanosti, respektive růst míry participace. Ať tak nebo tak, prostě růst příjmů domácností. Navíc postupně akceleruje růst mezd. Tento pátek vyjdou nové data za trh práce, budeme bed

Do nitra české ekonomiky a centrální bankéřů

Česká ekonomika vzrostla o 2,5 procenta Takový je alespoň první odhad staťáku ohledně meziročního růstu HDP ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Jde o první odhad, takže náš čeká ještě fůra revizí a navíc neznáme strukturu růstu. Nicméně už teď je jasné, že ekonomiku táhne růst spotřeby domácností a vývozy.  Máme nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, akcelerující růst mezd a domácnosti nadupané důvěrou, že bude líp.  A přebytek obchodní bilance roste v letošním roce podle všech měřítek, takže i tzv. čisté vývozy tlačí ekonomiku nahoru.  Růst naopak zpomaluje propad investic, což je důsledek loňského extra silného efektu EU fondů. Proto vloni například inženýrské stavby rostly až o 25 procent. Letos už je čerpání EU fondů opět normální, proto se investice vrací na předchozí úrovně. A proto klesají. A proto stahují růst ekonomiky na nižší úrovně. Pokud bychom očistili růstu HDP o investice, tak můžeme vidět, že ekonomika naopak akcelerovala svůj růst. Jirk

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez investic… Je d

Když nemůžeš, tak přidej!

Když nemůžeš, tak přidej Produktivita práce v USA ve druhém čtvrtletí poklesla o půl procenta. Pětiletý průměr je na více než padesátiletém minimu.  Už dříve šéfka Fedu řekla, že slabý růst produktivity je rizikem dolů pro ekonomický výhled. Tato hádanka nedává spát ekonomům: firmy najímají zaměstnance, míra nezaměstnanosti zpět na předkrizových úrovních. A na druhé straně máme nemastný neslaný růst ekonomiky, čemuž pak odpovídá i slabý růst produktivity. Možných důvodů tohoto rozkolu je mnoho. Za prvé, vždy může svést vinu na staťák, že špatně měří produktivitu. Rostoucí podíl služeb znesnadňuje měření produktivity: například jak změřit přidanou hodnotu tohoto restartu?  Dále tady máme sdílenou ekonomiku, ekonomiku věcí „zdarma“ jako wikipedie. Nemluvě o globalizaci, kdy je pro statistické úřady správně určit jaká část výroby proběhla v dané zemi a jaká část v dalších dvaceti tří zemích dodavatelů.  Každopádně nízká produktivita stojí za nižším růstem mezd, n

Intervence a regulace v postfaktickém světě

  ČNB v intervenčním bezvětří ČNB v červnu intervenovala ve výši 0,3 mld. EUR, tedy cca 8,5 mld. CZK. Navíc pro vládu nakupovala koruny, takže celkové její devizové operace dosáhly 5,4 mld. CZK Pro srovnání v nejžhavějších měsících (červenec-září 2015, prosinec-leden) prointervenovala v průměru 65 mld. CZK každý měsíc. Za červenec ještě nevíme strukturu nákupů ČNB, ale celkově devizové rezervy vzrostly o 12 mld. CZK. Takže v posledních měsících má ČNB vcelku klid. Když se zkusíme podívat na důvody intervencí, tak cca polovinu v letošním roce  vysvětluje přebytek obchodní bilance. A druhou pak investice do dluhopisů.  Větší akce centrální banku čeká až na podzim a konec roku, kdy ministerstvo financí zvýší svou emisní aktivitu = začne vydávat více dluhopisů. Hlavním zákazníkem MinFinu jsou nyní zahraniční investoři. Nerezidenti zvýšili podíl na nakoupeném státním dluhu z 13% před zavedením kurzového závazku na 26% v červnu.  Aby nerezident mohl č