Přeskočit na hlavní obsah

Holubice a r-star (část 2)



Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií. 

Včera jsem ukazoval, že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci. 

Larry Summers vykresluje, že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro americký Fed, ale i pro ostatní centrální banky. Mou oblíbenou ČNB nevyjímaje.


Profesionální tanečníci mají jednoduché pravidlo: „Když nevíš, tak se toč.“ Profesionální prognostici: „Když nevíš, tak dej průměr.“

Fed přehodnotil rovnovážnou reálnou sazbu (které ekonomové mají tendenci říkat r-star, protože to zní více cool) postupně z 2,25 procenta na 1,25. 

I zde platí, že Fed je optimističtější než trh. Desetileté inflačně chráněné dluhopisy nabízejí výnos téměř nula procent. Ano, v následujících letech nedostanete nic navíc k inflaci. Dobrým odhadem, jak trh vidí rovnovážný výnos, je očistit z těchto deseti let prvních pět, kde ještě hraje roli cyklus, efekty cen komodit atd. Tzv. 5Y5Y velmi dobře odráží názor trhu na dlouhodobou rovnovážnou sazbu. Ani takto se moc daleko od nuly nedostaneme: 0,3%.


Takže zatímco Fed ještě pracuje s předpokladem, že rovnovážné reálné sazby jsou někde nad jedním procentem, tak trh už rezignoval. 

Přitom odhady akademiků, ale i výzkumné práce v centrálních bankách ukazují, že rovnovážné reálné sazby jsou ještě níže. Dokonce v záporných hodnotách. Ne odhady aktuální reálné sazby, ale té rovnovážné.

  
Průměr odhadů rovnovážné sazby je na -1,25%. Pokud bychom tedy předpokládali, že se Fedu podaří inflaci dotlačit a v průměru držet na dvou procentech, tak průměrná hodnota, na kterou se nominální sazba vyškrábe je 0,75 procenta. Plus mínus.

Pro dluhopisového investora samozřejmě takový vývoj není úplně dobrou zprávou. Příště se mrkneme na důvody, proč jsou rovnovážné sazby tak nízko, jestli je to někde lepší a jestli náhodou nakonec opět neporostou. 
    
"Všechny problémy lidstva pocházejí z naší neschopnosti posedět tiše o samotě v místnosti.„ Blaise Pascal (to si stěžoval v roce 1654, kdy nebyl facebook, twitter, google, TV, rádio…)

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...