Přeskočit na hlavní obsah

Intervence a regulace v postfaktickém světě


 
ČNB v intervenčním bezvětří

ČNB v červnu intervenovala ve výši 0,3 mld. EUR, tedy cca 8,5 mld. CZK. Navíc pro vládu nakupovala koruny, takže celkové její devizové operace dosáhly 5,4 mld. CZK

Pro srovnání v nejžhavějších měsících (červenec-září 2015, prosinec-leden) prointervenovala v průměru 65 mld. CZK každý měsíc.

Za červenec ještě nevíme strukturu nákupů ČNB, ale celkově devizové rezervy vzrostly o 12 mld. CZK. Takže v posledních měsících má ČNB vcelku klid.

Když se zkusíme podívat na důvody intervencí, tak cca polovinu v letošním roce  vysvětluje přebytek obchodní bilance. A druhou pak investice do dluhopisů. 


Větší akce centrální banku čeká až na podzim a konec roku, kdy ministerstvo financí zvýší svou emisní aktivitu = začne vydávat více dluhopisů. Hlavním zákazníkem MinFinu jsou nyní zahraniční investoři. Nerezidenti zvýšili podíl na nakoupeném státním dluhu z 13% před zavedením kurzového závazku na 26% v červnu. 


Aby nerezident mohl české státní dluhopisy, potřebuje koruny. A ty díky ochraně kurzového závazku jim dá ČNB prostřednictvím intervencí. Očekáváme, že do konce roku ministerstvo financí vydá cca 150 mld. CZK dluhopisů, což je cca jedna ku jedné promítne do zvýšení rezerv. 


Když k tomu přidáme „přetahovanou“ o vklady díky rezolučnímu fondu a nejistotu ohledně časování exitu (někdo přijde s nápadem, že exit bude už na začátku roku 2017), tak tradeři ČNB mohou těšit na pilnější měsíce.

Když sazby nezvýší Fed, tak regulace

Fed letos ještě ani nehnul prstem a stejně to vypadá jako by zvýšil sazby alespoň jednou. Sazba peněžního trhu 3M LIBOR totiž od začátku roku vzrostla, jakoby Fed už zvýšil sazby. 


Důvodem ale není skutečná ani očekávaná akce Fedu, nicméně změna v regulaci amerických fondů peněžních trhů. Ty mají ve správě cca 600 mld. USD. A musí více investovat do vládních papírů (pokladniček) a méně do nevládních aktiv. To mimo jiné zvyšuje i převis poptávky po státním dluhu a tlačí cenu dolů.

Na faktech už nezáleží

Co ukazuje Brexit a předvolební kampaň v USA (ať nemusíme ukazovat na někoho prstem v české kotlině)? Že žijeme v postfaktické společnosti. Nikdo už ve fakta nevěří. Jsou překonané. Proti faktům stojí pocity.

  
Šance Hillary Clinton na vítězství v prezidentských volbách jsou vysoké, po demokratickém konventu vystoupaly nad 87 procent. A proto se připravme, na další nářez z tábora Trumpa, jak se dá pracovat s „fakty“.




Letem světem

Český průmysl v červnu +3,9%, obchodní bilance +20,6 mld. a stavebnictví -12,7%. Komentář najdete v Jirkově Bleskovce. 


Na chodbě... 
Soused - Pěkná rohožka. 
Selner - Chcete ji zpátky, co?

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky! 

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace