Přeskočit na hlavní obsah

Do nitra české ekonomiky a centrální bankéřů



Česká ekonomika vzrostla o 2,5 procenta

Takový je alespoň první odhad staťáku ohledně meziročního růstu HDP ve druhém čtvrtletí tohoto roku. Jde o první odhad, takže náš čeká ještě fůra revizí a navíc neznáme strukturu růstu. Nicméně už teď je jasné, že ekonomiku táhne růst spotřeby domácností a vývozy. 

Máme nejnižší míru nezaměstnanosti v EU, akcelerující růst mezd a domácnosti nadupané důvěrou, že bude líp. 


A přebytek obchodní bilance roste v letošním roce podle všech měřítek, takže i tzv. čisté vývozy tlačí ekonomiku nahoru. 


Růst naopak zpomaluje propad investic, což je důsledek loňského extra silného efektu EU fondů. Proto vloni například inženýrské stavby rostly až o 25 procent. Letos už je čerpání EU fondů opět normální, proto se investice vrací na předchozí úrovně. A proto klesají. A proto stahují růst ekonomiky na nižší úrovně.

Pokud bychom očistili růstu HDP o investice, tak můžeme vidět, že ekonomika naopak akcelerovala svůj růst.


Jirka očekává, že celkový růst v letošním roce dosáhne 2,6%. Nejistotu nicméně do hry vnáší Brexit a slabý italský bankovní sektor. 

Fed vám chce zase něco naznačit

Dneska zveřejní americká centrální banka zápisky z posledního zasedání bankovní rady (FOMC). Ve stanovisku po červencovém zasedání nejvíce zaujala věta, že „krátkodobé rizika pro ekonomický výhled se snížila“. Zdá se, že zápisky budou laděny jestřábím stylem, tedy budou naznačovat (opět) rychlejší růst sazeb, než čeká trh. 

John Williams (prezident Fedu San Francisco) začal týden tím, že by Fed měl přehodnotit systém měnové politiky ve světle nízkých rovnovážných úrokových sazeb. A to tak, že směrem k cílování nominálního HDP. Teď Fed cíluje inflaci a nezaměstnanost, což je vlastně to samé. Nicméně jeho uvažování jde směrem ke zvýšení inflačního cíle. 


Také píše, že zvýšení rovnovážné úrokové sazby by mělo jít prostřednictvím vyšších investic do vzdělání, infrastruktury, výzkumu a vývoje. Shodou okolností včera jsem ukazoval, že podinvestování je problémem USA. 

Také propaguje silnější, více predikovatelnou a systematičtější fiskální politiku navázanou na ekonomický cyklus. Jinými slovy, by se fiskál mohl řídit podobným pravidlem Fed, tedy cílovat nominálního HDP.

No ale pak už nastoupili jestřábi: William Dudley (prezident Fedu New York) kontroval, že diskuse o zvýšení inflačního cíle je předčasná. A řekl, že se blíží chvíle (nikoliv zima), kdy Fed bude muset zvýšit sazby. Na otázku, zda je možné, aby už v září (20-21.9.) Fed zvýšil sazby, tak odpověděl, že to možné je. 
Dennis Lockhart (prezident Fedu Atlanta) doplnil, že věří, že ekonomika akceleruje svůj růst, a proto by sazby měly růst minimálně jednou v letošním roce. 
Trh se nechává vycukat: sice zvýšil pravděpodobnost zvýšení sazeb v září, ale pouze na 15 procent. Souhlasíme, myslíme si, že těsně před prezidentskými volbami se Fed moc nepohrne do zpřísňování měnové politiky. Čekáme zvýšení sazeb až v prosinci. Trh vidí šanci, že sazby do konce roku zvýšeny na 52 procent.  
Mimochodem, blíží se výroční slet centrálních bankéřů a ekonomů v Jakcson Hole: 26. srpna s názvem „Designing Resilient Monetary Policy Frameworks for the Future“. 

"Chaime, nemohl bys mi půjčit stovku?"
"Je mi líto, ale nemám u sebe peníze."
"A co doma?"
"Děkuji, všichni zdrávi."

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

  1. Dobrý den, co říkáte na stále vzrůstající trend investic do dluhopisů? Samozřejmě to vidím jako potenciální dobrou investiční příležitost, ale spíše nevím jak investovat do dluhopisů. Respektive zda bych měl přemýšlet pragmaticky a investovat do toho, co poroste, anebo spíše nainvestovat peníze tematicky do něčeho, co mě baví a čemu rozumím. Jak to vidíte? :)

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...