Přeskočit na hlavní obsah

Holubice a r-star (část 1)



Včera jsem psal o vystoupení šéfky Fedu Janet Yellen v Jackson Hole a viceguvernéra Fedu Stanleyho Fischera v CNBC, které zvýšilo očekávání na růst sazeb Fedu. Stanley dokonce tvrdil, že by mohli letos sazby zvýšit 2x. 

Když tedy máme „zvyšovací“ náladu opět v plném proudu, tak je dobré připomenout, jak to nakonec v posledních letech dopadlo. První obrázek ze studie Larryho Summerse, kterou dělal pro Saint Louis Fed, ukazuje, jak se vyvíjelo očekávání finančního trhu ohledně sazeb Fedu od začátku Velké recese vs. skutečnost.


Finanční trh vždy nadhodnotil růst sazeb. Nic jako, že v průměrná chyba je nulová, jednou nad, jednou pod. Ne. Vždy namaloval hokejku a normalizaci sazeb. Tohle totiž máme pod kůží. Vždy věříme, že věci se vrátí do normálu. Tedy k nějakému dlouhodobému průměru.

Aby finanční trh nevypadal jako banda bezbřehých optimistů, tak je potřeba dodat (druhý obrázek), že ve svém „optimismu“ byl zdrženlivější než samotná centrální banka. Fed slibuje mnohem rychlejší růst sazeb (FOMC medián), než na jaký je nakonec finanční trh ochotný vsadit peníze (OIS forwards). I centrální banka má pod kůží, že sazby, růst ekonomiky, valuace atd. mají tendenci se vracet k nějakému dlouhodobému průměru. A jen postupně všichni uvědomujeme, že tomu tak být nemusí. 


Postupně Fed přehodnotil svůj výhled na neutrální nebo chcete-li rovnovážnou reálnou sazbu, tedy tzv. r-star, z 2,25 procenta na 1,25. Jinými slovy, Fed říká, že normální sazby jsou o procentní bod nižší, než tomu bylo v minulosti, viz třetí obrázek. …to be continued (zítra)…


  
Letem světem

Průzkum Bloombergu ukazuje, že 11% analytiků očekává opuštění kurzového závazku ČNB v první polovině roku 2017. Třetina pak ve třetím kvartále a 50% pak ve čtvrtém.

My očekáváme ukončení kurzového závazku na konci roku 2017. Pokud ale ECB prodlouží QE a sníží sazby, tak ČNB raději posune exit do roku 2018. Bránit tlaku na posílení koruny je lepší se závazkem než bez něj.

Každopádně si myslíme, že vyšší emisní aktivita MinFinu, rostoucí inflace a efekt rezolučního fondu před koncem roku zvýší poptávku po CZK a přinutí ČNB více intervenovat.

Průzkum zároveň ukazuje 30 procentní pravděpodobnost zavedení záporných sazeb.


„Člověk snese pravdu, jen když si na ni přijde sám. Teprve hrdost na to, že jsme ji objevili, činí pravdu stravitelnou.“ Fritz Perls

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...