Přeskočit na hlavní obsah

Táborníci ve Fedu a užitečná práce


Dva tábory Fedu
Lael Brainard, členka FOMC (bankovní rada americké centrální banky), je známá holubice. A včera řekla, že není potřeba spěchat se zvyšováním sazeb, protože je málo důkazů, že nízká nezaměstnanost začíná vytvářet inflační tlaky. Respektive, že není potřeba zvyšovat sazby, protože by snad hrozilo přestřelení inflace. Jinými slovy také říká, že rizika příliš přísné měnové politiky v případě zvýšení sazeb jsou vyšší, než rizika příliš uvolněné měnové politiky. 

Šlo o poslední vyjádření před komunikačním embargem, které se vždy spustí před zasedáním FOMC (20-21.9.).

Doplnila tak vějířek názorů, které jsme slyšeli v posledních týdnech. Šéfka Fedu, Janet Yellen (taky holubice, ale veřejně se snaží vyjadřovat konsensus FOMC, aby nevypadala jako kůl v plotě) řekla, že důvody pro zvýšení sazeb se zvýšily. A viceguvernér Stanley Fischer (jestřáb, který ještě na začátku letošního roku prorokoval zvýšení sazeb o celé procento) zase, že je možné i dvojí zvýšení sazeb v letošním roce, protože inflace je blízko svému cíli.

Rozkol mezi holubicemi a jestřáby v FOMC je v posledních měsících ostřejší. Očekávání finanční trhu proto skáčou nahoru dolů podle toho, kdo zrovna promluví. Aktuálně tak trh vyhodnocuje pravděpodobnost zvýšení sazeb v září na 22 procent, do konce roku pak na 57 procent. My držíme předpoklad, že zvýšení ano, ale až po prezidentských volbách. 

A když už jsme u nich, tak Trump zvýšil pravděpodobnost svého úspěchu na 30 procent. Roman, náš nový kolega, vydal před dvěma týdny Speciál, kde ukazuje, co by, kdyby Trump prezidentoval.


Sebevědomí centrálních bankéřů

Sebevědomí českých centrálních bankéřů bylo otřeseno po kritice intervencí a zavedení kurzového závazku ve 2013. Kritika se podepsala na občas křečovité snaze ukázat „my měli pravdu“. 

Nicméně nízká důvěra v prospěšnost práce centrální banky není jen českým specifikem. Například Fed má aktuálně nižší hodnocení veřejností než například americká daňová agentura IRS. Ano, nižší než výběrčí daní!



    


„Socialismus je jako nuda pláž. Zní to dobře, dokud se na ni nedostanete.“ 

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g
1 komentář
Další informace

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb
Okomentovat
Další informace

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si
Okomentovat
Další informace