Přeskočit na hlavní obsah

Táborníci ve Fedu a užitečná práce


Dva tábory Fedu
Lael Brainard, členka FOMC (bankovní rada americké centrální banky), je známá holubice. A včera řekla, že není potřeba spěchat se zvyšováním sazeb, protože je málo důkazů, že nízká nezaměstnanost začíná vytvářet inflační tlaky. Respektive, že není potřeba zvyšovat sazby, protože by snad hrozilo přestřelení inflace. Jinými slovy také říká, že rizika příliš přísné měnové politiky v případě zvýšení sazeb jsou vyšší, než rizika příliš uvolněné měnové politiky. 

Šlo o poslední vyjádření před komunikačním embargem, které se vždy spustí před zasedáním FOMC (20-21.9.).

Doplnila tak vějířek názorů, které jsme slyšeli v posledních týdnech. Šéfka Fedu, Janet Yellen (taky holubice, ale veřejně se snaží vyjadřovat konsensus FOMC, aby nevypadala jako kůl v plotě) řekla, že důvody pro zvýšení sazeb se zvýšily. A viceguvernér Stanley Fischer (jestřáb, který ještě na začátku letošního roku prorokoval zvýšení sazeb o celé procento) zase, že je možné i dvojí zvýšení sazeb v letošním roce, protože inflace je blízko svému cíli.

Rozkol mezi holubicemi a jestřáby v FOMC je v posledních měsících ostřejší. Očekávání finanční trhu proto skáčou nahoru dolů podle toho, kdo zrovna promluví. Aktuálně tak trh vyhodnocuje pravděpodobnost zvýšení sazeb v září na 22 procent, do konce roku pak na 57 procent. My držíme předpoklad, že zvýšení ano, ale až po prezidentských volbách. 

A když už jsme u nich, tak Trump zvýšil pravděpodobnost svého úspěchu na 30 procent. Roman, náš nový kolega, vydal před dvěma týdny Speciál, kde ukazuje, co by, kdyby Trump prezidentoval.


Sebevědomí centrálních bankéřů

Sebevědomí českých centrálních bankéřů bylo otřeseno po kritice intervencí a zavedení kurzového závazku ve 2013. Kritika se podepsala na občas křečovité snaze ukázat „my měli pravdu“. 

Nicméně nízká důvěra v prospěšnost práce centrální banky není jen českým specifikem. Například Fed má aktuálně nižší hodnocení veřejností než například americká daňová agentura IRS. Ano, nižší než výběrčí daní!



    


„Socialismus je jako nuda pláž. Zní to dobře, dokud se na ni nedostanete.“ 

Zde nám můžete napsat dotaz, komentář, (v)tip. Díky!

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...