Přeskočit na hlavní obsah

Příběh krocana prognostika

"Zadní okno v autě je čistější než to přední" řekl jednou Warren Buffet. Tímto tento hvězdný investor nechtěl komentovat stav svého auta. Mluvil o prognózování. Často odhadujeme budoucnost na základě zkušeností z minulosti, protože nám to minulost přijde jasnější, průzračnější.



Když pochopíme, co se to v minulosti vlastně stalo, tak nás přepadne pocit "aha, tak teď už to chápu, takže teď už vím, jak to bude v budoucnosti". No a to je chyba. Často se přesvědčujeme, že "víme" věcech, o kterých moc nevíme.

Minulost se nám totiž sice jeví deterministicky: událost A předcházela B... Ale budoucnost je stochastická, tedy náhodná: nevíme, co bude tou událostí A, která způsobí B.

Pocit, že jsme pochopili minulost nás vede k tomu, že se při svém rozhodování začneme chovat, jako bychom nežili ve světe nejistoty. A naprosto přestaneme počítat s událostmi, které jsou sice málo pravděpodobné, ale mají velký dopad. Jo jo, jde o ty Talebovy černé labutě. A dále začneme své očekávání zakládat především na své minulé zkušenosti. 

Jeden příklad za všechny, který uvádí Nicholas Nassim Taleb ve své knize, a dalo by se říci, že příklad ze života. Seznamte se s Karlem. Karel je krocan a žije si ve své ohradě a má tisíckrát se opakující zkušenost, že to přicházející je člověk a že mu člověk nese jídlo. Proto jej s radostí vítá: člověk = jídlo. 

 A proto jej vítá i po 1001, protože svá očekávání zakládá jen na minulé zkušenosti, nepočítá s nejistotou, náhodou a událostí s velkým dopadem. 

 Nicméně ke smůle a k překvapení krocana Karla člověk tentokrát nenese jídlo, ale nůž... 

 Z pohledu Karla šlo o událost nepravděpodobnou. Nepravděpodobnou, ale pro jeho život celkem zásadní.
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace