Přeskočit na hlavní obsah

Příběh krocana prognostika

"Zadní okno v autě je čistější než to přední" řekl jednou Warren Buffet. Tímto tento hvězdný investor nechtěl komentovat stav svého auta. Mluvil o prognózování. Často odhadujeme budoucnost na základě zkušeností z minulosti, protože nám to minulost přijde jasnější, průzračnější.





Když pochopíme, co se to v minulosti vlastně stalo, tak nás přepadne pocit "aha, tak teď už to chápu, takže teď už vím, jak to bude v budoucnosti". No a to je chyba. Často se přesvědčujeme, že "víme" věcech, o kterých moc nevíme.

Minulost se nám totiž sice jeví deterministicky: událost A předcházela B... Ale budoucnost je stochastická, tedy náhodná: nevíme, co bude tou událostí A, která způsobí B.

Pocit, že jsme pochopili minulost nás vede k tomu, že se při svém rozhodování začneme chovat, jako bychom nežili ve světe nejistoty. A naprosto přestaneme počítat s událostmi, které jsou sice málo pravděpodobné, ale mají velký dopad. Jo jo, jde o ty Talebovy černé labutě. A dále začneme své očekávání zakládat především na své minulé zkušenosti. 

Jeden příklad za všechny, který uvádí Nicholas Nassim Taleb ve své knize, a dalo by se říci, že příklad ze života. Seznamte se s Karlem. Karel je krocan a žije si ve své ohradě a má tisíckrát se opakující zkušenost, že to přicházející je člověk a že mu člověk nese jídlo. Proto jej s radostí vítá: člověk = jídlo. 

A proto jej vítá i po 1001, protože svá očekávání zakládá jen na minulé zkušenosti, nepočítá s nejistotou, náhodou a událostí s velkým dopadem. 

Nicméně ke smůle a k překvapení krocana Karla člověk tentokrát nenese jídlo, ale nůž... 

Z pohledu Karla šlo o událost nepravděpodobnou. Nepravděpodobnou, ale pro jeho život celkem zásadní.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si