Přeskočit na hlavní obsah

ČR jako sociálně rozvrácená země? Pokračování...

O tom, jak jaká je v ČR příjmová nerovnost a kolik lidí je ohroženo chudobou jsem psal zde



Z čísel vyplývá, že příjmová nerovnost tedy nemůže být vysvětlením naší blbé nálady. A přestože 15% lidí ohrožených chudobou není nízké číslo, tak je nejnižší v EU. Takže tohle taky ne. Nezaměstnanost je v ČR jedna z nejnižších v rámci EU. Takže tohle taky ne. 

Spotřebitel je záhadný tvor. Asi proto, že je člověk. Podívejte se například na Česko a Irsko. Irsko má dvojnásobnou míru nezaměstnanosti. Irsko má téměř 30% lidí ohrožených chudobou, tedy dvojnásobek ČR. Jeden by řekl, že lidé v těchto zemích musí mít naprosto jiný pocit a náladu. A nemají. Spotřebitelská důvěra je velmi podobná.

Německo má o něco nižší nezaměstnanost, ale o 5% více lidí ohrožených chudobou. Naprosto jiný průběh spotřebitelské důvěry. 

V červnu zveřejnil Gallupův ústav mezinárodní srovnání. Ptal se lidí, jak si myslí, že se budou mít za pět let, jestli hůř nebo líp. Češi jsou druzí největší pesimisté ohledně své budoucnosti. Na světě! Druzí za Řeckem, kde je 25% nezaměstnanost. Jedině v Řecku, ČR a Slovinsku si lidi myslí, že za pět let na tom budou hůře než dnes.

Proč myslíte, že to tak je? Je to v odlišném postoji? Přístupu k životu? Jiná historická zkušenost? Vliv médií? Nebo je tady nějaká jiná ekonomická proměnná, kterou jsem nevzal v úvahu? 

Problém totiž je, že negativní nálada má sebenaplňující účinek: "Myslím si, že bude špatně? Tak nebudu utrácet. A když nebudu utrácet, tak firmám budou klesat prodeje. A když firmám začnou klesat prodeje, tak začnou propouštět. A tak propustí mě. A už je to tady, mám se špatně, vždyť jsem to říkal."

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si