Přeskočit na hlavní obsah

Hussman (a Buffett) o akciovém indexu S&P 500: pokles marží, pokles výnosů

Hussman: "Problém s kvantitativním uvolňováním je, že se snaží vyprovokovat k rizikovému chování ty, co by to normálně nedělali." a přifukuje akciovou bublinu.



Ve svém novém komentáři se John Hussman pustil opět do Fedu. Tentokrát do jeho rozhodnutí nesnižovat objem nakupovaných dluhopisů v rámci kvantitativního uvolňování. Fed podle něj jen nafukuje bublinu na akciovém trhu. Hussman dlouhodobě ukazuje, že akcie jsou předražené a nabízejí nízký dlouhodobý výnos. Jeho názory se vyplatí číst, i když s nimi nemusíte souhlasit.

Hussman, argumentuje, že zisková marže firem (S&P 500) je 70% nad svým dlouhodobým historickým normálem. Jak přišel na 70%? Vychází z dlouhodobému průměru podílu zisků firem na HDP a ten je na úrovni 6%. Nyní je tento podíl mezi 10-11% HDP. Tady samozřejmě může kritik argumentovat, že tento podíl ovlivňují i tržby, protože vzrostl podíl zisků ze zahraničí...  Ale faktem je, že marže jsou nadprůměrné.

Koho jiného citovat, než Warrena Buffetta, aby dodal člověk váhu svým argumentům na téma akciové trhy. Buffet v roce 1999 řekl: "musíte být neuváženě optimistický, abyste si myslel, že podíl zisků firem k HDP může dlouhodobě přesahovat 6%". 

Každopádně pokud jeden sektor (v tomto případě podniky) má rostoucí pozitivní bilanci, tak jiný sektor musí mít klesající bilanci, aby bylo dosaženo rovnováhy. 

V minulosti se deficity v sektoru domácností a vlády vyrovnávaly přebytky v sektoru domácností. Graf ukazuje dynamiku změny. Jsme ve stavu, kdy vláda a domácnosti zvyšují míru úspor (levá osa, invertováno, jde o tříletý průměr). Historická zkušenost ukazuje, že se zpožděním následuje vývoj míry úspor i růst zisků společností (pravá osa). Takže zvýšení míry úspor vlády a domácností by mělo vést ke střednědobému poklesu zisku společností o cca 5% (jde o tříletý průměr).


Pokud bychom použili současný podíl zisků na HDP a vztah mezi touto úrovní a následnou dynamikou, tak bychom se dostali k poklesu zisků o 15% ročně v horizontu 3-4 let.

Aktuální ocenění akcií má vliv na dlouhodobý výnos do akcie. Jednoduše, když nakupuji předražené akcie, tak nemůžu moc čekat, že výnos bude oslnivý. Problém samozřejmě je, jak poznat, že akcie jsou drahé. 

Následující graf spoléhá na historickou analýzu. Dívá se na ocenění akcií (akciový index vydělený tržbami) a následný průměrný roční výnos z akciového indexu v následujících deseti letech. Proč tržby namísto klasických P/E? Aby Husman odstranil aktuální úroveň marží.


Každopádně tento obrázek ukazuje, že implikovaný výnos investice do S&P 500 by se měl pohybovat kolem 3-4%. Jde o průměrný očekávaný výnos v následujících letech. Každého by asi zajímalo, ve kterých letech se pokles zisků a snížení výkonnosti bude koncentrovat. To nezní nijak skvěle. Ale ani nijak negativně, takže...

Warren Buffett promlouvá podruhé. Ten v roce 2001 říkal, že podíl akciového indexu k HDP je "jeden z nejlepších ukazatelů aktuální valuace". Tento podíl a opět desetiletý průměrný roční výnos ukazuje následující graf. Výsledek? Nulový výnos.


Takže pokles marží a výnosy dlouhodobé investice do akciového indexu nic moc. Pokud chce investor zvýšit výnos, tak musí spoléhat na stock picking.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si