Přeskočit na hlavní obsah

Hussman (a Buffett) o akciovém indexu S&P 500: pokles marží, pokles výnosů

Hussman: "Problém s kvantitativním uvolňováním je, že se snaží vyprovokovat k rizikovému chování ty, co by to normálně nedělali." a přifukuje akciovou bublinu.



Ve svém novém komentáři se John Hussman pustil opět do Fedu. Tentokrát do jeho rozhodnutí nesnižovat objem nakupovaných dluhopisů v rámci kvantitativního uvolňování. Fed podle něj jen nafukuje bublinu na akciovém trhu. Hussman dlouhodobě ukazuje, že akcie jsou předražené a nabízejí nízký dlouhodobý výnos. Jeho názory se vyplatí číst, i když s nimi nemusíte souhlasit.

Hussman, argumentuje, že zisková marže firem (S&P 500) je 70% nad svým dlouhodobým historickým normálem. Jak přišel na 70%? Vychází z dlouhodobému průměru podílu zisků firem na HDP a ten je na úrovni 6%. Nyní je tento podíl mezi 10-11% HDP. Tady samozřejmě může kritik argumentovat, že tento podíl ovlivňují i tržby, protože vzrostl podíl zisků ze zahraničí...  Ale faktem je, že marže jsou nadprůměrné.

Koho jiného citovat, než Warrena Buffetta, aby dodal člověk váhu svým argumentům na téma akciové trhy. Buffet v roce 1999 řekl: "musíte být neuváženě optimistický, abyste si myslel, že podíl zisků firem k HDP může dlouhodobě přesahovat 6%". 

Každopádně pokud jeden sektor (v tomto případě podniky) má rostoucí pozitivní bilanci, tak jiný sektor musí mít klesající bilanci, aby bylo dosaženo rovnováhy. 

V minulosti se deficity v sektoru domácností a vlády vyrovnávaly přebytky v sektoru domácností. Graf ukazuje dynamiku změny. Jsme ve stavu, kdy vláda a domácnosti zvyšují míru úspor (levá osa, invertováno, jde o tříletý průměr). Historická zkušenost ukazuje, že se zpožděním následuje vývoj míry úspor i růst zisků společností (pravá osa). Takže zvýšení míry úspor vlády a domácností by mělo vést ke střednědobému poklesu zisku společností o cca 5% (jde o tříletý průměr).


Pokud bychom použili současný podíl zisků na HDP a vztah mezi touto úrovní a následnou dynamikou, tak bychom se dostali k poklesu zisků o 15% ročně v horizontu 3-4 let.

Aktuální ocenění akcií má vliv na dlouhodobý výnos do akcie. Jednoduše, když nakupuji předražené akcie, tak nemůžu moc čekat, že výnos bude oslnivý. Problém samozřejmě je, jak poznat, že akcie jsou drahé. 

Následující graf spoléhá na historickou analýzu. Dívá se na ocenění akcií (akciový index vydělený tržbami) a následný průměrný roční výnos z akciového indexu v následujících deseti letech. Proč tržby namísto klasických P/E? Aby Husman odstranil aktuální úroveň marží.


Každopádně tento obrázek ukazuje, že implikovaný výnos investice do S&P 500 by se měl pohybovat kolem 3-4%. Jde o průměrný očekávaný výnos v následujících letech. Každého by asi zajímalo, ve kterých letech se pokles zisků a snížení výkonnosti bude koncentrovat. To nezní nijak skvěle. Ale ani nijak negativně, takže...

Warren Buffett promlouvá podruhé. Ten v roce 2001 říkal, že podíl akciového indexu k HDP je "jeden z nejlepších ukazatelů aktuální valuace". Tento podíl a opět desetiletý průměrný roční výnos ukazuje následující graf. Výsledek? Nulový výnos.


Takže pokles marží a výnosy dlouhodobé investice do akciového indexu nic moc. Pokud chce investor zvýšit výnos, tak musí spoléhat na stock picking.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...