Měly problémové země eurozóny provádět fiskální restrikci? Paul Krugman, nositel Nobelovy ceny za ekonomii a ekonomická pop star, má jasno. Neměly! A svůj názor dokazuje například tímto obrázkem.
Ten ukazuje na vodorovné ose velikost fiskální restrikce v procentech HDP. A na svislé ose, jaký byl růst, respektive pokles jednotlivých ekonomiky v období mezi 2008 a 2012.
Pro Krugmana to je jasný důkaz toho, že to politici vehnali své ekonomiky do krize. Kdyby nedělali fiskální úspory, tak by ekonomiky typu Řecka, Portugalska, Španělska, Itálie neprošly tak hlubokou ekonomickou krizí.
OK. Tady bychom mohli uzavřít: nebýt hlouposti politiků, tak by si eurozóna mohla odpustit dlouhou krizi.
No, ale můžeme se na věc podívat i jinak. Existence vazby (korelace) mezi fiskální restrikcí a ekonomickým růstem totiž neříká nic o kauzalitě.
Lorezno Smaghi ukazuje následující sérii obrázků. Korelace s růstem ekonomik ve stejném období má nejen velikost fiskální restrikce, ale i například výše úrokových sazeb pro nové úvěry pro podniky, konkurenceschopnost podniků v dané ekonomice, úroveň matematických znalostí nebo i přístup k internetu.
Když „šikovně“ smícháme grafy, tak můžeme dokonce říci, že výše fiskální restrikce určuje úroveň dostupnosti internetu nebo úroveň matematických znalostí. Kdyby ony politici nedělali fiskální škrty, tak by lidé byli chytřejší v matematice a měli by dostupnější internet.
Nebo je blíže pravdě jiné vysvětlení? Například, že ekonomiky s nízkou konkurenceschopností, s nízkou mírou inovací, a které si žily nad poměry (vysoké zadlužení a vysoký deficit běžného účtu), narazily do zdi ekonomické krize. Investoři, si udělali vlastní obrázek o těchto ekonomikách: je vysoce rizikové do nich investovat. A tak z nich začaly peníze odtékat, nemluvě o tom, že odmítaly financovat jejich nové dluhy. A odtud už jsme jen krůček k tomu, že tyto ekonomiky tak museli začít šetřit, protože nikdo nechtěl financovat jejich dluhy. Takže vlády musely snižovat své deficity…
K čemu se kloníte vy?
Komentáře
Okomentovat