Přeskočit na hlavní obsah

Absťák ČNB a stroje na peníze



Bankovní rada po letech abstinence
Marek Mora, nováček v bankovní radě ČNB, včera řekl, že s vývojem koruny a ekonomiky je konzistentní růst sazeb před koncem letošního roku. Už dříve řekl, že „Pokud větší posílení nebude, umožní nám to prudší zvyšování sazeb…. My jsme už naznačili, že pravděpodobně v druhé polovině roku začneme úrokové sazby pomalu zvyšovat… Samozřejmě budeme tiše doufat i v to, že eurozóna za určitý čas ukončí kvantitativní uvolňování a začne sazby zvyšovat také.“ Marek Mora není osamocen s názorem, že je potřeba zvyšovat sazby. 

Prognóza ČNB předpokládá růst sazeb 3M PRIBOR. S touto prognózou je konzistentní zvýšení repo sazby na 0,5 procenta do konce roku a na jedno procento do konce roku 2018.


Předpoklad ohledně ECB je přitom klíčovým parametrem v rozhodování. ČNB předpokládá, že její kolegyně z eurozóny ukončí kvantitativní uvolnění na konci roku a že začne zvyšovat sazby už v prvním čtvrtletí. Ano, ECB řekla, že bude provádět kvantitativní uvolnění minimálně do prosince tohoto roku v objemu 60 mld. EUR. Ale také uvedla, že jen neukončí najednou. Bude jen postupně ukončovat, tedy snižovat objem z 60 mld. k nule. To bude trvat několik měsíců a my nepředpokládáme, že během této operace bude ECB zároveň zvyšovat sazby. 

Proto si myslíme, že ČNB je příliš optimistická ohledně úrokového diferenciálu. Pokud totiž začne ČNB zvyšovat sazby s velkým předstihem, rostoucí úrokový diferenciál bude dodatečným lákadlem pro zahraniční kapitál. Ačkoliv koruna je brutálně překoupená, tak to neznamená, že nemůže být více. 

No a pak jsme jen kousek od scénáře, který tady velmi dobře známe: centrální banka ohlašuje zvyšování sazeb, případně sazby zvýší a ohlašuje budoucí sérii zvyšování. Následně koruna posílí, a to tak, že více, než ČNB předpokládala. A to ukončí potřebu rázného zvyšování sazeb. 
Očekáváme proto, že pokud by se ČNB odhodlala v letošním roce zvýšit sazby, tak to nebude začátek rychle po sobě jdoucích zasedání, na kterých většina zvedne ruku pro další zvýšení sazeb. 
A pak tady máme větu ze zápisu jednání bankovní rady: „že je inflační cíl chápán veřejností asymetricky, přičemž veškerá inflace pod 2% cílem je vnímána pozitivně, zatímco inflace nad 2 % je vnímána veřejností jako zrychlení inflačních tlaků snižující reálné příjmy a úspory.“ K ní se ale vrátím zítra.

Letem světem
K následujícímu textu budete potřebovat dvě A4, jednu A3 a jeden list z flipchartu (protože vám to nedá). Vydáme se totiž s papírem ke hvězdám.

Statistika, která je oslím můstkem k finanční gramotnosti. K jakým strojům míříme pro peníze? Čtu, že "V USA je 2x více hracích automatů než bankomatů." To ale neznají ČR! My jich máme desetkrát více!

Pětina studentů v OECD má velmi nízkou finanční gramotnost. Na Slovensku víc než třetina. ČR se nezúčastnilo klání, ale nebudeme daleko od východních kolegů.


Vedle vyšších mezd bychom měli chtít i dovednost hospodařit s penězi, vyhnout se nevýhodnému úvěru. Ne náhodou více než třetina domácností není schopna se popasovat s nenadálým výdajem ve výši necelých deset tisíc. Prostě, když se pokazí pračka, je problém. Domácnosti potřebují se „prohospodařit“ k finanční rezervě. O potřebě spořit na důchod nemluvě. Bez těchto dovedností bude pořád hodně lidí padat do dluhové pasti, přes různé šmejdy do exekucí.

Bonus: "Twitter is like a fridge. You get bored, so you keep opening and closing it every few minutes to see if there's anything good." BiII Murray

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...