Přeskočit na hlavní obsah

Absťák ČNB a stroje na peníze



Bankovní rada po letech abstinence
Marek Mora, nováček v bankovní radě ČNB, včera řekl, že s vývojem koruny a ekonomiky je konzistentní růst sazeb před koncem letošního roku. Už dříve řekl, že „Pokud větší posílení nebude, umožní nám to prudší zvyšování sazeb…. My jsme už naznačili, že pravděpodobně v druhé polovině roku začneme úrokové sazby pomalu zvyšovat… Samozřejmě budeme tiše doufat i v to, že eurozóna za určitý čas ukončí kvantitativní uvolňování a začne sazby zvyšovat také.“ Marek Mora není osamocen s názorem, že je potřeba zvyšovat sazby. 

Prognóza ČNB předpokládá růst sazeb 3M PRIBOR. S touto prognózou je konzistentní zvýšení repo sazby na 0,5 procenta do konce roku a na jedno procento do konce roku 2018.


Předpoklad ohledně ECB je přitom klíčovým parametrem v rozhodování. ČNB předpokládá, že její kolegyně z eurozóny ukončí kvantitativní uvolnění na konci roku a že začne zvyšovat sazby už v prvním čtvrtletí. Ano, ECB řekla, že bude provádět kvantitativní uvolnění minimálně do prosince tohoto roku v objemu 60 mld. EUR. Ale také uvedla, že jen neukončí najednou. Bude jen postupně ukončovat, tedy snižovat objem z 60 mld. k nule. To bude trvat několik měsíců a my nepředpokládáme, že během této operace bude ECB zároveň zvyšovat sazby. 

Proto si myslíme, že ČNB je příliš optimistická ohledně úrokového diferenciálu. Pokud totiž začne ČNB zvyšovat sazby s velkým předstihem, rostoucí úrokový diferenciál bude dodatečným lákadlem pro zahraniční kapitál. Ačkoliv koruna je brutálně překoupená, tak to neznamená, že nemůže být více. 

No a pak jsme jen kousek od scénáře, který tady velmi dobře známe: centrální banka ohlašuje zvyšování sazeb, případně sazby zvýší a ohlašuje budoucí sérii zvyšování. Následně koruna posílí, a to tak, že více, než ČNB předpokládala. A to ukončí potřebu rázného zvyšování sazeb. 
Očekáváme proto, že pokud by se ČNB odhodlala v letošním roce zvýšit sazby, tak to nebude začátek rychle po sobě jdoucích zasedání, na kterých většina zvedne ruku pro další zvýšení sazeb. 
A pak tady máme větu ze zápisu jednání bankovní rady: „že je inflační cíl chápán veřejností asymetricky, přičemž veškerá inflace pod 2% cílem je vnímána pozitivně, zatímco inflace nad 2 % je vnímána veřejností jako zrychlení inflačních tlaků snižující reálné příjmy a úspory.“ K ní se ale vrátím zítra.

Letem světem
K následujícímu textu budete potřebovat dvě A4, jednu A3 a jeden list z flipchartu (protože vám to nedá). Vydáme se totiž s papírem ke hvězdám.

Statistika, která je oslím můstkem k finanční gramotnosti. K jakým strojům míříme pro peníze? Čtu, že "V USA je 2x více hracích automatů než bankomatů." To ale neznají ČR! My jich máme desetkrát více!

Pětina studentů v OECD má velmi nízkou finanční gramotnost. Na Slovensku víc než třetina. ČR se nezúčastnilo klání, ale nebudeme daleko od východních kolegů.


Vedle vyšších mezd bychom měli chtít i dovednost hospodařit s penězi, vyhnout se nevýhodnému úvěru. Ne náhodou více než třetina domácností není schopna se popasovat s nenadálým výdajem ve výši necelých deset tisíc. Prostě, když se pokazí pračka, je problém. Domácnosti potřebují se „prohospodařit“ k finanční rezervě. O potřebě spořit na důchod nemluvě. Bez těchto dovedností bude pořád hodně lidí padat do dluhové pasti, přes různé šmejdy do exekucí.

Bonus: "Twitter is like a fridge. You get bored, so you keep opening and closing it every few minutes to see if there's anything good." BiII Murray

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...