Přeskočit na hlavní obsah

Absťák ČNB a stroje na peníze



Bankovní rada po letech abstinence
Marek Mora, nováček v bankovní radě ČNB, včera řekl, že s vývojem koruny a ekonomiky je konzistentní růst sazeb před koncem letošního roku. Už dříve řekl, že „Pokud větší posílení nebude, umožní nám to prudší zvyšování sazeb…. My jsme už naznačili, že pravděpodobně v druhé polovině roku začneme úrokové sazby pomalu zvyšovat… Samozřejmě budeme tiše doufat i v to, že eurozóna za určitý čas ukončí kvantitativní uvolňování a začne sazby zvyšovat také.“ Marek Mora není osamocen s názorem, že je potřeba zvyšovat sazby. 

Prognóza ČNB předpokládá růst sazeb 3M PRIBOR. S touto prognózou je konzistentní zvýšení repo sazby na 0,5 procenta do konce roku a na jedno procento do konce roku 2018.


Předpoklad ohledně ECB je přitom klíčovým parametrem v rozhodování. ČNB předpokládá, že její kolegyně z eurozóny ukončí kvantitativní uvolnění na konci roku a že začne zvyšovat sazby už v prvním čtvrtletí. Ano, ECB řekla, že bude provádět kvantitativní uvolnění minimálně do prosince tohoto roku v objemu 60 mld. EUR. Ale také uvedla, že jen neukončí najednou. Bude jen postupně ukončovat, tedy snižovat objem z 60 mld. k nule. To bude trvat několik měsíců a my nepředpokládáme, že během této operace bude ECB zároveň zvyšovat sazby. 

Proto si myslíme, že ČNB je příliš optimistická ohledně úrokového diferenciálu. Pokud totiž začne ČNB zvyšovat sazby s velkým předstihem, rostoucí úrokový diferenciál bude dodatečným lákadlem pro zahraniční kapitál. Ačkoliv koruna je brutálně překoupená, tak to neznamená, že nemůže být více. 

No a pak jsme jen kousek od scénáře, který tady velmi dobře známe: centrální banka ohlašuje zvyšování sazeb, případně sazby zvýší a ohlašuje budoucí sérii zvyšování. Následně koruna posílí, a to tak, že více, než ČNB předpokládala. A to ukončí potřebu rázného zvyšování sazeb. 
Očekáváme proto, že pokud by se ČNB odhodlala v letošním roce zvýšit sazby, tak to nebude začátek rychle po sobě jdoucích zasedání, na kterých většina zvedne ruku pro další zvýšení sazeb. 
A pak tady máme větu ze zápisu jednání bankovní rady: „že je inflační cíl chápán veřejností asymetricky, přičemž veškerá inflace pod 2% cílem je vnímána pozitivně, zatímco inflace nad 2 % je vnímána veřejností jako zrychlení inflačních tlaků snižující reálné příjmy a úspory.“ K ní se ale vrátím zítra.

Letem světem
K následujícímu textu budete potřebovat dvě A4, jednu A3 a jeden list z flipchartu (protože vám to nedá). Vydáme se totiž s papírem ke hvězdám.

Statistika, která je oslím můstkem k finanční gramotnosti. K jakým strojům míříme pro peníze? Čtu, že "V USA je 2x více hracích automatů než bankomatů." To ale neznají ČR! My jich máme desetkrát více!

Pětina studentů v OECD má velmi nízkou finanční gramotnost. Na Slovensku víc než třetina. ČR se nezúčastnilo klání, ale nebudeme daleko od východních kolegů.


Vedle vyšších mezd bychom měli chtít i dovednost hospodařit s penězi, vyhnout se nevýhodnému úvěru. Ne náhodou více než třetina domácností není schopna se popasovat s nenadálým výdajem ve výši necelých deset tisíc. Prostě, když se pokazí pračka, je problém. Domácnosti potřebují se „prohospodařit“ k finanční rezervě. O potřebě spořit na důchod nemluvě. Bez těchto dovedností bude pořád hodně lidí padat do dluhové pasti, přes různé šmejdy do exekucí.

Bonus: "Twitter is like a fridge. You get bored, so you keep opening and closing it every few minutes to see if there's anything good." BiII Murray

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...