Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: bankovní rada ČNB pod menším tlakem, ve čtvrtek záporné sazby jen jako diskusní téma



Tento týden: ČNB, inflace a trh práce

Tento týden ve čtvrtek zasedá ČNB a nejzajímavější bude diskuse o záporných sazbách. Od posledního zasedání výrazně zpomalilo tempo růstu devizových rezerv, takže zůstane jen u diskuse. Co se týče kurzového závazku, tak ČNB jen zopakuje, že nebude exit dříve než ve 2017. 

Ze zveřejněných makro dat ve světě budeme nejvíce sledovat inflaci za EMU (a jednotlivé země) a trh práce v USA. Podle trhu by inflace v EMU měla skončit v záporných hodnotách (-0,1 vs. -0,2% v únoru). Podle našeho názoru máme před sebou měsíce, kdy inflace díky postupnému vypadnutí efektu cen energií z meziročních hodnot zvýší inflaci k 1,5 procentu. Což sebou vytáhne i výnosy dluhopisů. 

Americký trh práce potvrdí dobrý stav, míra nezaměstnanosti těsně pod pěti procenty, tvorba nových pracovních míst na cca 190 tisících. Předskokanem pátečních dat za celou ekonomiku bude středa s tzv. ADP, což jsou data za soukromý sektor. Data v USA jsou konzistentní se zvýšením sazeb Fedu v polovině roku.

Krátkodobě očekáváme posílení dolaru k 1,1 a korunu odlepenou od 27 CZK/EUR.

Česká národní banka může zůstat v klidu

Proč zůstane jen u diskuse o záporných sazbách? Záporné sazby nebudou diskutovány, protože by česká ekonomika potřebovala uvolnit měnové podmínky. Ale protože někteří členové bankovní rady se zalekli nákladů svého opatření = to že kurzový závazek znamená nutnost intervenovat. Obava z objemu intervencí vzrostla poté, co ECB ještě více snížila sazbu do záporu na -0,4%. Vyšší sazba ČNB (+0,05%) ve srovnání s ECB by tak mohl lákat přiliv dalších peněz do české ekonomiky. 

ČNB s oblibou říká, že není závislá na ECB. Ale pokud přijala kurzový závazek, který se stal přilepením k 27 CZK/EUR vlastně fixním kurzem, tak chca nechca musí víceméně kopírovat měnovou politiku ECB a tedy i nafukovat svou bilanci přes nárůst devizových rezerv. 

Obrázek ukazuje vývoj bilance ECB a ČNB od začátku kvantitativního uvolnění v eurozóně, tedy od března minulého roku. Ne náhodou ČNB diskutovala záporné sazby v září a únoru, tedy poté, co bilance narostla rychleji. V lednu i únoru letošního roku rezervy rostly svižně, ale ve srovnání s ECB nijak nadměrně, jak ukazuje obrázek.


Data za březen o vývoji devizových rezerv ještě nemáme, ale ČNB zveřejňuje i tzv. dekádní bilanci, což je stav aktiv a pasiv ČNB k desátému, dvacátému a poslednímu dni kalendářního měsíce.

Z ní vyplývá, že v březnu za prvních 20 dnů poklesla zahraniční aktiva ČNB o 4 mld. CZK. Ty jsou dobrou aproximací vývoje devizových rezerv, takže podobný vývoj (pokles, minimálně snížení tempa růstu) můžeme očekávat i v případě devizových rezerv. 

Nevíme, nakolik jde o efekt transakcí pro vládu (EU fondy a platby do EU rozpočtů) a nakolik jde o ostatní intervence. Strukturu budeme vědět až se zpožděním dvou měsíců. Ale ve finále je to jedno, protože obojí je intervencí.

Pro srovnání: v lednu se zahraniční aktiva zvýšila o 80 mld. CZK (a rezervy shodně o 80 mld. CZK) a v únoru o 78 mld. CZK (a rezervy o 68 mld. CZK).

Menší zájem investorů o nákup CZK je vidět i na růstu dvouletých výnosů českých státních dluhopisů. V posledních týdnech totiž vzrostl výnos z -0,25 procent směrem k nule. A to i přes prázdný emisní kalendář Ministerstva financí. 


ČNB se tak nyní nemusí cítit pod tlakem a riziko zavedení negativní sazeb v březnu je tak velmi nízké. 

Nicméně v příštích měsících s růstem inflace v EMU (díky efektu cen energií) začne růst i česká inflace. Růst inflace vyvolá i růst inflačních očekávání a s tím i diskusi o potřebě kvantitativního uvolnění ECB, respektive jeho délce. Což se projeví i na růst výnosů státních dluhopisů, podobně jako v loňském roce.


No a podobná diskuse/spekulace začne i v případě ČNB a časování exitu. Takže krátkodobě vidíme potenciál pro odlepení se CZK/EUR od 27, ale v horizontu několika měsíců se k ní opět přilepí jak na mucholapku. 

Tohle platilo vždy, jen teď sociální sítě jsou k osamoceným bláznům více vřelé: „První follower dělá z osamoceného blázna vůdce.“
Pro korporátní psychopaty a fandy F1: "Pokud se vše zdá být pod kontrolou, tak prostě nejedete dost rychle." (Mario Andrett)i

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...