Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: bankovní rada ČNB pod menším tlakem, ve čtvrtek záporné sazby jen jako diskusní téma



Tento týden: ČNB, inflace a trh práce

Tento týden ve čtvrtek zasedá ČNB a nejzajímavější bude diskuse o záporných sazbách. Od posledního zasedání výrazně zpomalilo tempo růstu devizových rezerv, takže zůstane jen u diskuse. Co se týče kurzového závazku, tak ČNB jen zopakuje, že nebude exit dříve než ve 2017. 

Ze zveřejněných makro dat ve světě budeme nejvíce sledovat inflaci za EMU (a jednotlivé země) a trh práce v USA. Podle trhu by inflace v EMU měla skončit v záporných hodnotách (-0,1 vs. -0,2% v únoru). Podle našeho názoru máme před sebou měsíce, kdy inflace díky postupnému vypadnutí efektu cen energií z meziročních hodnot zvýší inflaci k 1,5 procentu. Což sebou vytáhne i výnosy dluhopisů. 

Americký trh práce potvrdí dobrý stav, míra nezaměstnanosti těsně pod pěti procenty, tvorba nových pracovních míst na cca 190 tisících. Předskokanem pátečních dat za celou ekonomiku bude středa s tzv. ADP, což jsou data za soukromý sektor. Data v USA jsou konzistentní se zvýšením sazeb Fedu v polovině roku.

Krátkodobě očekáváme posílení dolaru k 1,1 a korunu odlepenou od 27 CZK/EUR.

Česká národní banka může zůstat v klidu

Proč zůstane jen u diskuse o záporných sazbách? Záporné sazby nebudou diskutovány, protože by česká ekonomika potřebovala uvolnit měnové podmínky. Ale protože někteří členové bankovní rady se zalekli nákladů svého opatření = to že kurzový závazek znamená nutnost intervenovat. Obava z objemu intervencí vzrostla poté, co ECB ještě více snížila sazbu do záporu na -0,4%. Vyšší sazba ČNB (+0,05%) ve srovnání s ECB by tak mohl lákat přiliv dalších peněz do české ekonomiky. 

ČNB s oblibou říká, že není závislá na ECB. Ale pokud přijala kurzový závazek, který se stal přilepením k 27 CZK/EUR vlastně fixním kurzem, tak chca nechca musí víceméně kopírovat měnovou politiku ECB a tedy i nafukovat svou bilanci přes nárůst devizových rezerv. 

Obrázek ukazuje vývoj bilance ECB a ČNB od začátku kvantitativního uvolnění v eurozóně, tedy od března minulého roku. Ne náhodou ČNB diskutovala záporné sazby v září a únoru, tedy poté, co bilance narostla rychleji. V lednu i únoru letošního roku rezervy rostly svižně, ale ve srovnání s ECB nijak nadměrně, jak ukazuje obrázek.


Data za březen o vývoji devizových rezerv ještě nemáme, ale ČNB zveřejňuje i tzv. dekádní bilanci, což je stav aktiv a pasiv ČNB k desátému, dvacátému a poslednímu dni kalendářního měsíce.

Z ní vyplývá, že v březnu za prvních 20 dnů poklesla zahraniční aktiva ČNB o 4 mld. CZK. Ty jsou dobrou aproximací vývoje devizových rezerv, takže podobný vývoj (pokles, minimálně snížení tempa růstu) můžeme očekávat i v případě devizových rezerv. 

Nevíme, nakolik jde o efekt transakcí pro vládu (EU fondy a platby do EU rozpočtů) a nakolik jde o ostatní intervence. Strukturu budeme vědět až se zpožděním dvou měsíců. Ale ve finále je to jedno, protože obojí je intervencí.

Pro srovnání: v lednu se zahraniční aktiva zvýšila o 80 mld. CZK (a rezervy shodně o 80 mld. CZK) a v únoru o 78 mld. CZK (a rezervy o 68 mld. CZK).

Menší zájem investorů o nákup CZK je vidět i na růstu dvouletých výnosů českých státních dluhopisů. V posledních týdnech totiž vzrostl výnos z -0,25 procent směrem k nule. A to i přes prázdný emisní kalendář Ministerstva financí. 


ČNB se tak nyní nemusí cítit pod tlakem a riziko zavedení negativní sazeb v březnu je tak velmi nízké. 

Nicméně v příštích měsících s růstem inflace v EMU (díky efektu cen energií) začne růst i česká inflace. Růst inflace vyvolá i růst inflačních očekávání a s tím i diskusi o potřebě kvantitativního uvolnění ECB, respektive jeho délce. Což se projeví i na růst výnosů státních dluhopisů, podobně jako v loňském roce.


No a podobná diskuse/spekulace začne i v případě ČNB a časování exitu. Takže krátkodobě vidíme potenciál pro odlepení se CZK/EUR od 27, ale v horizontu několika měsíců se k ní opět přilepí jak na mucholapku. 

Tohle platilo vždy, jen teď sociální sítě jsou k osamoceným bláznům více vřelé: „První follower dělá z osamoceného blázna vůdce.“
Pro korporátní psychopaty a fandy F1: "Pokud se vše zdá být pod kontrolou, tak prostě nejedete dost rychle." (Mario Andrett)i

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace