Fama o podílových fondech

Zisk nobelovky za ekonomii pro Eugena Famu byl pro mnohé překvapením. Vždyť to je ten chlapík, který přišel s hypotézou efektivních trhů! A spolu s ním získal cenu o Bob Shiller, který přišel s antitezí k hypotéze efektivních trhů. Třetím nobelistou je Lars Peter Hansen, jehož práci můžeme vidět jako syntézu.

Libí se mi komentář Justina Foxe, autora knhy The Myth of the Rational Market k letošními výberu:

This is, to a certain extent, further evidence that economics isn’t a science like physics is a science (and yeah, yeah, the economics Nobel isn’t a real Nobel prize). But that’s not because economists are all frauds — it’s at least partly because economics is harder than physics. And the interaction over the decades between the differing ideas of Fama and Shiller, while maybe not exactly scientific, has certainly been enlightening, and had a huge impact on the world.

Fama díky své víře v efektivní trhy věřil, že při investování je nemožné konzistentně překovávat trh. A jsme jen krůček od vzniku tzv. indexovaných akciových fondů. Tyto fondy nejsou aktivně řízeny, jejich složení kopíruje složení vybraného akciového indexu nebo subindexu. A díky této jednoduché strategii jsou náklady (management fee) velmi nízké. Mise je jasná: pokud nejsem schopen překovávat trh, tak jej budu alespoň replikovat.

Teoretickým východiskem Fam byl předpoklad, že trh velmi rychle obsáhne nové informace (cena akcie se rovná její správné hodnotě), proto je velmi obtížné být lepším investorem, než je průměr trhu. Samozřejmě, že je možná i druhá interpretace, které Fama moc nefandil: trh se chová naprosto náhodně a proto není možné investora být lepší než trhu, protože není možné být lepší než házení mincí. 

Jak si vedou tradiční podílové fondy? Obrázek níže ukazuje výkonnost 232 akciových podílových fondů, které investují především do akciového indexu S&P 500. A přerušovaná čára ukazuje skutečný výkon indexu. Výsledek?

Po očištění o poplatky přineslo 54 procent z podílových fondů v letošním roce nižší výnos pro investora než byl výkon samotného indexu. 46% pak bylo lepších než trh. Tabulka pod obrázkem potom ukazuje, jak se vyvíjel podíl fondů, které byly lepší než vývoj samotného indexu, v čase.

Paraganská padina není nejlepší motivací investovat do fondu: jestliže mám 50% šanci, že skončím hůř než trh, tak to raději tu indexovanou investiční strategii. Nebo snad ne?

Ono je logické, že v průměrný investor, respektive průměrný fond nemůže konzistentně být lepší než je průměr trhu. Ale každý má pocit, že dokáže být lepší než je průměr. Kdo z vás ne? Nebo aspoň věříme ve schopnost vybrat si takový fond, který nám umožní být lepší než průměr.

A oni jsou investoři a správci fondů, kterým se skutečně daří dlouhodobě překovávat trh. Milionovou otázkou je, jak takový fond, investora, správce fondu poznat. Já poznal Honzu Hájka. Jak vybíráte vy?