Přeskočit na hlavní obsah

Jaká bude reakce na "zastavení provozu státu" v USA?


V Ranním restartu píšeme: "v USA se nakonec zákonodárcům „povedlo“ nedosáhnout včas dohody ohledně rozpočtu, což znamená, že s platností ode dneška vláda nemůže vyplácet širokou škálu prostředků. Stalo se tak poprvé po 17 letech a týká se to například mezd 800 tis. zaměstnanců, kteří tak ode dneška mají neplacené volno. Trh na to příliš nereagoval, dolar už v předchozích dnech postupně oslaboval a dostal se na nejnižší úroveň od začátku února, aktuálně je na 1,355. Zatím se ještě nejedná o žádnou tragédii, pokud znesvářené strany Kongresu dokážou najít společnou řeč, mohl by stop-stav trvat jen několik dní bez výraznějšího negativního dopadu na ekonomiku. V této chvíli ale nejsou na programu žádná další jednání. Větší problém je, že se dále potvrdilo, jak hluboce jsou Republikáni a Demokraté zakopáni ve svých pozicích. A to v situaci, kdy musí Kongres navýšit dluhový strop 16,7 biliónů USD, kterého bude dosaženo někdy v půli října.V noci nedošlo k nalezení kompromisu."

Co akcie? Obrázek ukazuje, jak na "shutdown" neboli "zastavení provozu státu" reagovaly akcie v minulosti. Medián je -0,1% tedy nula. Nicméně historie ukazuje, že v případě delšího zdržení je pokles větší, nikoliv však dramatický (medián -3%). 


Otázkou je, jak rychle Demokrati a Republikáni dosáhnou dohody ohledně odložení zdravotní reformy (Obamacare). Nebude to snadné, protože došlo během let k nárůstu polarizace názorů. Zatímco v minulosti našly obě strany mnoho styčným bodů, nyní tomu tak není. 

Mimochodem: co stojí za nárůstem polarizace? Poole a Rosenthal to připisují k rostoucí nerovnosti v rozdělení příjmů, viz obrázek. 


Vysoká polarizace tak zvyšuje riziko, že problém s rozpočty, zvyšováním dluhového stropu a s řešením vysokého deficitu vlády bude dlouhodobějším problémem. 

Mimochodem: EMU už má hodně práce ve snižování deficitu za sebou, USA ještě před sebou. 



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...