Přeskočit na hlavní obsah

Jaká bude reakce na "zastavení provozu státu" v USA?


V Ranním restartu píšeme: "v USA se nakonec zákonodárcům „povedlo“ nedosáhnout včas dohody ohledně rozpočtu, což znamená, že s platností ode dneška vláda nemůže vyplácet širokou škálu prostředků. Stalo se tak poprvé po 17 letech a týká se to například mezd 800 tis. zaměstnanců, kteří tak ode dneška mají neplacené volno. Trh na to příliš nereagoval, dolar už v předchozích dnech postupně oslaboval a dostal se na nejnižší úroveň od začátku února, aktuálně je na 1,355. Zatím se ještě nejedná o žádnou tragédii, pokud znesvářené strany Kongresu dokážou najít společnou řeč, mohl by stop-stav trvat jen několik dní bez výraznějšího negativního dopadu na ekonomiku. V této chvíli ale nejsou na programu žádná další jednání. Větší problém je, že se dále potvrdilo, jak hluboce jsou Republikáni a Demokraté zakopáni ve svých pozicích. A to v situaci, kdy musí Kongres navýšit dluhový strop 16,7 biliónů USD, kterého bude dosaženo někdy v půli října.V noci nedošlo k nalezení kompromisu."

Co akcie? Obrázek ukazuje, jak na "shutdown" neboli "zastavení provozu státu" reagovaly akcie v minulosti. Medián je -0,1% tedy nula. Nicméně historie ukazuje, že v případě delšího zdržení je pokles větší, nikoliv však dramatický (medián -3%). 


Otázkou je, jak rychle Demokrati a Republikáni dosáhnou dohody ohledně odložení zdravotní reformy (Obamacare). Nebude to snadné, protože došlo během let k nárůstu polarizace názorů. Zatímco v minulosti našly obě strany mnoho styčným bodů, nyní tomu tak není. 

Mimochodem: co stojí za nárůstem polarizace? Poole a Rosenthal to připisují k rostoucí nerovnosti v rozdělení příjmů, viz obrázek. 


Vysoká polarizace tak zvyšuje riziko, že problém s rozpočty, zvyšováním dluhového stropu a s řešením vysokého deficitu vlády bude dlouhodobějším problémem. 

Mimochodem: EMU už má hodně práce ve snižování deficitu za sebou, USA ještě před sebou. 



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si