Přeskočit na hlavní obsah

USA: „Shutdown“ – dopad na ekonomiku, akcie, bondy a FX (update: 17.10 a -32)






Jakou lze čekat reakci ekonomiky USA na neschválení státního rozpočtu? Fiskální rok začíná v USA 1. října. Pokud není do té doby schválen státní rozpočet, tak se spouští tzv. „shutdown“ („zastavení provozu“). Vláda musí omezit ty výdaje, které nedefinuje tzv. „proti-schodkový zákon“ (Antideficiency Act). Například neplacené volno tak dostalo 800 tisíc zaměstnanců státu.

Ačkoliv z médií můžeme mít pocit, že jde o naprosto bezprecedentní událost, tak to není pravda. Od roku 1976 došlo k této situaci celkem 17x. Naposledy na přelomu let 1995 a 1996, kdy tzv. „shutdown“ trval 22 dní.

Proč nebyl rozpočet schválen? Sněmovnu reprezentantů ovládají Republikáni (55%) a Senát Demokraté (53%). Tomu se říká patová situace. A důvodem tohoto patového sporu je reforma zdravotnictví, tzv. Obamacare. Demokraté nechtějí reformu odložit, což požadují Republikáni výměnou za schválení rozpočtu.

Otázkou je, jak dlouho „zastavení provozu“ bude trvat. S polarizací názorů mezi Demokraty a Republikány roste pravděpodobná délka trvání „zastavení provozu“.

Poole a Rostnhal spočítali, že polarizace v USA je nevyšší za posledních sto let. Proto i pravděpodobná délka bude delší „zastavení provozu“, než mediánových čtyři dny.


Logickou otázku, kterou si investor klade: jaký bude mít náraz dopad na ekonomiku a finanční trhy? Dojde k propadu? K dnešnímu dni od 1.10. vzrostly akcie o 0,7%, dolar oslabil o půl procenta, bondy téměř bez reakce. Zatím to na drama nevypadá. Co ale dále?

Začněme ekonomikou: podle odhadů Goldman Sachs každý týden „shutdown“ snižuje růst ekonomiky o 0,3 procentního bodu. Jde o mezičtvrtletní anualizované růsty). Za měsíc by tak zastavení provozu vlády snížilo růst ekonomiky USA o 1 pb. Celoroční HDP by měsíční shutdown snížil o -0,25pb.


Tohle je hodně účetní pohled na věc. Samozřejmě, že ekonomika se nechová vždy takto lineárně. Domácnosti těch zaměstnanců, kteří jsou na nucené neplacené dovolené mohou snížit své úspory a tím redukovat negativní dopad na HDP. V posledních letech míra úspor domácností vzrostla. Jinými slovy se zvýšila schopnost domácností absorbovat negativní šok.

Na druhou stranu shutdown zvyšuje nejistotu. A nejistota snižuje důvěru. Průzkum Gallupova institutu ukazuje prudký pokles spotřebitelské důvěry mezi během jediného týdne, a to ještě před prvním říjnem, tedy před vypuknutím "zastavení fungování státu".

Reakci finančních trhů dokáže naznačit minulé chování během „zastavení provozu“. Začněme akciemi. V první tabulce vidíte jednotlivé „shutdown“ od roku 1976, délku trvání ve dnech a jaká byla hodnota akciového indexu S&P500 na začátku „zastavení provozu“. 

Další tři sloupce pak ukazují změny akciového indexu v procentech. První sloupec změnu akciového během samotného „shutdown“. Trh má samozřejmě tendenci reagovat dříve, podle pravděpodobnosti schválení navýšení stropu. Proto další sloupec ukazuje změny indexu během měsíce před vypuknutím „shutdown“ a jeho koncem. A konečně třetí sloupec ukazuje, jak index reagoval měsíc po ukončení „shutdown“. To znamená, jaká byla reakce na vyřešení problému s navýšením dluhového stropu

Z tabulky je zjevné, že jen „shutdown“, který trval déle než týden, tak měl na akcie dopad: pokles o 3%.



Podobnou analýzu jsme udělali i v případě dluhopisů a dolaru, viz další dvě tabulky. Výnosy vládních dluhopisů měly tendenci růst, ale opět jen v případě krize trvající déle než týden. V tomto případě průměrný nárůst desetiletých výnosů dosáhl zhruba 20 bazických bodů. 




Dolar v průměru oslabil něco málo přes 1%, bez ohledu na délku trvání „zastavení provozu“.



Historická analýza tak ukazuje, že v minulosti nedocházelo k velkým hysterickým reakcím finančního trhu. 

Nicméně vzhledem k tomu, že délka bude trvání „zastavení provozu“ spíše naprůměrná, lze očekávat mírný pokles cen akcií, oslabení dolaru a nárůst výnosů.

Navíc 17. října čeká USA další náraz, tentokrát do dluhového stropu. Pokud nedojde k jeho navýšení, ocitnou se stát USA v režimu krachu. Často se mluví o technickém defaultu. Pravděpodobnost nenavýšení je velmi nízká. Ale to je tak vždycky s černými labutěmi. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...