Jakou lze čekat reakci ekonomiky USA na neschválení státního rozpočtu? Fiskální rok začíná v USA 1. října. Pokud není do té doby schválen státní rozpočet, tak se spouští tzv. „shutdown“ („zastavení provozu“). Vláda musí omezit ty výdaje, které nedefinuje tzv. „proti-schodkový zákon“ (Antideficiency Act). Například neplacené volno tak dostalo 800 tisíc zaměstnanců státu.
Ačkoliv z médií můžeme mít pocit, že jde o naprosto bezprecedentní událost, tak to není pravda. Od roku 1976 došlo k této situaci celkem 17x. Naposledy na přelomu let 1995 a 1996, kdy tzv. „shutdown“ trval 22 dní.
Proč nebyl rozpočet schválen? Sněmovnu reprezentantů ovládají Republikáni (55%) a Senát Demokraté (53%). Tomu se říká patová situace. A důvodem tohoto patového sporu je reforma zdravotnictví, tzv. Obamacare. Demokraté nechtějí reformu odložit, což požadují Republikáni výměnou za schválení rozpočtu.
Otázkou je, jak dlouho „zastavení provozu“ bude trvat. S polarizací názorů mezi Demokraty a Republikány roste pravděpodobná délka trvání „zastavení provozu“.
Poole a Rostnhal spočítali, že polarizace v USA je nevyšší za posledních sto let. Proto i pravděpodobná délka bude delší „zastavení provozu“, než mediánových čtyři dny.
Logickou otázku, kterou si investor klade: jaký bude mít náraz dopad na ekonomiku a finanční trhy? Dojde k propadu? K dnešnímu dni od 1.10. vzrostly akcie o 0,7%, dolar oslabil o půl procenta, bondy téměř bez reakce. Zatím to na drama nevypadá. Co ale dále?
Začněme ekonomikou: podle odhadů Goldman Sachs každý týden „shutdown“ snižuje růst ekonomiky o 0,3 procentního bodu. Jde o mezičtvrtletní anualizované růsty). Za měsíc by tak zastavení provozu vlády snížilo růst ekonomiky USA o 1 pb. Celoroční HDP by měsíční shutdown snížil o -0,25pb.
Tohle je hodně účetní pohled na věc. Samozřejmě, že ekonomika se nechová vždy takto lineárně. Domácnosti těch zaměstnanců, kteří jsou na nucené neplacené dovolené mohou snížit své úspory a tím redukovat negativní dopad na HDP. V posledních letech míra úspor domácností vzrostla. Jinými slovy se zvýšila schopnost domácností absorbovat negativní šok.
Na druhou stranu shutdown zvyšuje nejistotu. A nejistota snižuje důvěru. Průzkum Gallupova institutu ukazuje prudký pokles spotřebitelské důvěry mezi během jediného týdne, a to ještě před prvním říjnem, tedy před vypuknutím "zastavení fungování státu".
Reakci finančních trhů dokáže naznačit minulé chování během „zastavení provozu“. Začněme akciemi. V první tabulce vidíte jednotlivé „shutdown“ od roku 1976, délku trvání ve dnech a jaká byla hodnota akciového indexu S&P500 na začátku „zastavení provozu“.
Na druhou stranu shutdown zvyšuje nejistotu. A nejistota snižuje důvěru. Průzkum Gallupova institutu ukazuje prudký pokles spotřebitelské důvěry mezi během jediného týdne, a to ještě před prvním říjnem, tedy před vypuknutím "zastavení fungování státu".
Reakci finančních trhů dokáže naznačit minulé chování během „zastavení provozu“. Začněme akciemi. V první tabulce vidíte jednotlivé „shutdown“ od roku 1976, délku trvání ve dnech a jaká byla hodnota akciového indexu S&P500 na začátku „zastavení provozu“.
Další tři sloupce pak ukazují změny akciového indexu v procentech. První sloupec změnu akciového během samotného „shutdown“. Trh má samozřejmě tendenci reagovat dříve, podle pravděpodobnosti schválení navýšení stropu. Proto další sloupec ukazuje změny indexu během měsíce před vypuknutím „shutdown“ a jeho koncem. A konečně třetí sloupec ukazuje, jak index reagoval měsíc po ukončení „shutdown“. To znamená, jaká byla reakce na vyřešení problému s navýšením dluhového stropu
Z tabulky je zjevné, že jen „shutdown“, který trval déle než týden, tak měl na akcie dopad: pokles o 3%.
Podobnou analýzu jsme udělali i v případě dluhopisů a dolaru, viz další dvě tabulky. Výnosy vládních dluhopisů měly tendenci růst, ale opět jen v případě krize trvající déle než týden. V tomto případě průměrný nárůst desetiletých výnosů dosáhl zhruba 20 bazických bodů.
Dolar v průměru oslabil něco málo přes 1%, bez ohledu na délku trvání „zastavení provozu“.
Nicméně vzhledem k tomu, že délka bude trvání „zastavení provozu“ spíše naprůměrná, lze očekávat mírný pokles cen akcií, oslabení dolaru a nárůst výnosů.
Navíc 17. října čeká USA další náraz, tentokrát do dluhového stropu. Pokud nedojde k jeho navýšení, ocitnou se stát USA v režimu krachu. Často se mluví o technickém defaultu. Pravděpodobnost nenavýšení je velmi nízká. Ale to je tak vždycky s černými labutěmi.
Komentáře
Okomentovat