Přeskočit na hlavní obsah

USA: „Shutdown“ – dopad na ekonomiku, akcie, bondy a FX (update: 17.10 a -32)






Jakou lze čekat reakci ekonomiky USA na neschválení státního rozpočtu? Fiskální rok začíná v USA 1. října. Pokud není do té doby schválen státní rozpočet, tak se spouští tzv. „shutdown“ („zastavení provozu“). Vláda musí omezit ty výdaje, které nedefinuje tzv. „proti-schodkový zákon“ (Antideficiency Act). Například neplacené volno tak dostalo 800 tisíc zaměstnanců státu.

Ačkoliv z médií můžeme mít pocit, že jde o naprosto bezprecedentní událost, tak to není pravda. Od roku 1976 došlo k této situaci celkem 17x. Naposledy na přelomu let 1995 a 1996, kdy tzv. „shutdown“ trval 22 dní.

Proč nebyl rozpočet schválen? Sněmovnu reprezentantů ovládají Republikáni (55%) a Senát Demokraté (53%). Tomu se říká patová situace. A důvodem tohoto patového sporu je reforma zdravotnictví, tzv. Obamacare. Demokraté nechtějí reformu odložit, což požadují Republikáni výměnou za schválení rozpočtu.

Otázkou je, jak dlouho „zastavení provozu“ bude trvat. S polarizací názorů mezi Demokraty a Republikány roste pravděpodobná délka trvání „zastavení provozu“.

Poole a Rostnhal spočítali, že polarizace v USA je nevyšší za posledních sto let. Proto i pravděpodobná délka bude delší „zastavení provozu“, než mediánových čtyři dny.


Logickou otázku, kterou si investor klade: jaký bude mít náraz dopad na ekonomiku a finanční trhy? Dojde k propadu? K dnešnímu dni od 1.10. vzrostly akcie o 0,7%, dolar oslabil o půl procenta, bondy téměř bez reakce. Zatím to na drama nevypadá. Co ale dále?

Začněme ekonomikou: podle odhadů Goldman Sachs každý týden „shutdown“ snižuje růst ekonomiky o 0,3 procentního bodu. Jde o mezičtvrtletní anualizované růsty). Za měsíc by tak zastavení provozu vlády snížilo růst ekonomiky USA o 1 pb. Celoroční HDP by měsíční shutdown snížil o -0,25pb.


Tohle je hodně účetní pohled na věc. Samozřejmě, že ekonomika se nechová vždy takto lineárně. Domácnosti těch zaměstnanců, kteří jsou na nucené neplacené dovolené mohou snížit své úspory a tím redukovat negativní dopad na HDP. V posledních letech míra úspor domácností vzrostla. Jinými slovy se zvýšila schopnost domácností absorbovat negativní šok.

Na druhou stranu shutdown zvyšuje nejistotu. A nejistota snižuje důvěru. Průzkum Gallupova institutu ukazuje prudký pokles spotřebitelské důvěry mezi během jediného týdne, a to ještě před prvním říjnem, tedy před vypuknutím "zastavení fungování státu".

Reakci finančních trhů dokáže naznačit minulé chování během „zastavení provozu“. Začněme akciemi. V první tabulce vidíte jednotlivé „shutdown“ od roku 1976, délku trvání ve dnech a jaká byla hodnota akciového indexu S&P500 na začátku „zastavení provozu“. 

Další tři sloupce pak ukazují změny akciového indexu v procentech. První sloupec změnu akciového během samotného „shutdown“. Trh má samozřejmě tendenci reagovat dříve, podle pravděpodobnosti schválení navýšení stropu. Proto další sloupec ukazuje změny indexu během měsíce před vypuknutím „shutdown“ a jeho koncem. A konečně třetí sloupec ukazuje, jak index reagoval měsíc po ukončení „shutdown“. To znamená, jaká byla reakce na vyřešení problému s navýšením dluhového stropu

Z tabulky je zjevné, že jen „shutdown“, který trval déle než týden, tak měl na akcie dopad: pokles o 3%.



Podobnou analýzu jsme udělali i v případě dluhopisů a dolaru, viz další dvě tabulky. Výnosy vládních dluhopisů měly tendenci růst, ale opět jen v případě krize trvající déle než týden. V tomto případě průměrný nárůst desetiletých výnosů dosáhl zhruba 20 bazických bodů. 




Dolar v průměru oslabil něco málo přes 1%, bez ohledu na délku trvání „zastavení provozu“.



Historická analýza tak ukazuje, že v minulosti nedocházelo k velkým hysterickým reakcím finančního trhu. 

Nicméně vzhledem k tomu, že délka bude trvání „zastavení provozu“ spíše naprůměrná, lze očekávat mírný pokles cen akcií, oslabení dolaru a nárůst výnosů.

Navíc 17. října čeká USA další náraz, tentokrát do dluhového stropu. Pokud nedojde k jeho navýšení, ocitnou se stát USA v režimu krachu. Často se mluví o technickém defaultu. Pravděpodobnost nenavýšení je velmi nízká. Ale to je tak vždycky s černými labutěmi. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...