Přeskočit na hlavní obsah

Výdaje na vědu a výzkum: kde, resp. v kom je zakopaný pes?


Často zmiňovanou brzdou inovačního potenciálu české ekonomiky je nízká úroveň výdajů na vědu a výzkum. A kdo za to může? Viník se nehledá těžko: vláda, kdo jiný, že. Přitom to... Ale nepředbíhejme. 

První obrázek ukazuje, jak se vyvíjely výdaje na vědu a výzkum od roku 2000. Od roku 2000 došlo ke zvýšení z 1,2% na 1,9%, což je téměř na úrovni průměru EU. Kupecky můžeme říci, že stačí přidat čtyři miliardy jsme na na úrovni EU.


Otázka je, jestli to bude stačit. Být na průměru EU neznamená být na inovační špici. Tam se pohybují země, od kterých bychom to čekali: Finsko, Švédsko, Dánsko a Německo. Abychom se dostali na jejich úroveň výdajů na vědu a výzkum, tak bychom je museli zvýšit o 75%, tedy o 54 mld. 


A tady se hodnocení většinou zvrhne. Může za to vláda. Vláda dělá málo. Kdyby dala více peněz z veřejných rozpočtů, tak bychom byli vyspělejší a více inovativní ekonomikou...

Tak se tedy podívejme, kolik dává vláda na výzkum a vývoj. A ejhle, zjistíme, že výdaje vlády do této oblasti zařazuje ČR do první pětky v EU, viz další graf. A možná vás zároveň překvapí, jak málo vlády dávají do vědy a výzkumu: průměr EU je 0,26% a na vrcholu (tedy vlevo) je to 0,36%. ČR pak 0,32%. Tady je potřeba zaokrouhlovat na dvě desetinné místa. 


Takže ne vláda. Zakopaný pes je v soukromých výdajích. Finsko, Švédsko, Dánsko a Německo nejsou na Evropské inovační špičce díky penězům daňových poplatníků. Ale protože jejich firmám chtějí investovat své peníze, protože se jim vyplácí investovat do rozvoje a inovací. 


Proč české firmy investují "tak" málo? Nemám jasnou odpověď. Může za to minulý systém pobídek, který lákal spíše výrobu náročnou na práci, než kapitálově náročnou? Může za to skutečnost, že vysoké školy chrlí ekonomy, právníky a manažery, namísto absolventů technických univerzit, kteří by motivovali firmy inovační centra stavět zde? Může za to demokratizace školství, která sice vedla k vysokému podílu vysokoškoláků na populaci, ale ne s vysokou kvalitou? Může za to nepříliš lichotivé umístění v Doing Business, který ukazuje, jaké obstrukce je nutné překonat pro založení firem, což může odrazovat fondy rizikového kapitálu? Může za to nízký podíl výdajů do vzdělávání? Co myslíte vy?
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace