Přeskočit na hlavní obsah

Co připravují firmy pro banky v EMU?


Mezinárodní měnový fond zkoumal zdraví tří miliónů firem z pěti zemích eurozóny (Německo, Francie, Španělsko a Portugalsko). A zjistil, že například 50% firem v Portugalsku nemá dost příjmů na pokrytí úrokových nákladů svého dluhu. Ve Španělsku je to 40 procent firem a v Itálii 30%. Pro srovnání, v Německu to je patnáct procent.

Zdroj: IIF, Podíl úrokového pokrytí (interest coverage ratio) je podíl příjmu firem před zaplacením úroků a daní k úrokovým nákladům. Podíl menší než jedna ukazuje, že příjmy firem nestačí na zaplacení úrokových nákladů. 

Tento podíl je důležitý z pohledu nadcházejícího testování kvality aktiv bank EMU, tedy i jejich úvěrového portfolia. Takto vysoké podíly indikují potenciální růst ztrátových úvěry bank a nutnost doplňovat kapitál bank nebo snižovat jejich aktiva v případě neschopnosti sehnat dodatečný kapitál. 

MMF odhaduje nízké pokrytí úrokových nákladů bude znamenat ztráty pro banky z korporátních úvěrů ve výši 125 mld. EUR v Itálii, 104 mld. ve Španělsku, 20 mld. v Portugalsku. Část těchto ztrát mají banky pokryté oprávkami, ale jak jsem ukazoval právě obvyklí podezřelí mají toto pokrytí nízké. 

Lze tak očekávat, že banky budou nuceny dále snižovat své bilance, což se bude projevovat dalším poklesem úvěrů. Již nyní úvěry v EMU klesají, což představuje riziko oživení ekonomiky EMU.


Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace