Přeskočit na hlavní obsah

Fedu a QE: efekt nákupů ve velkém a výnosy dluhopisů


Když Fed začal v květnu více mluvit o postupném ukončování nákupů dluhopisů, tak výnosy reagovaly růstem o více než jeden procentní bod. A začalo se spekulovat, kam až výnosy porostou.

Ponechme stranou odkládání začátku konce kvantitativního uvolňování, kterého jsme svědky. Zkusme se na problém podívat z jiného úhlu: jak moc nákupy státních dluhopisů přispěly k poklesu jejich výnosů. Odpověď na tuto otázku nám potom pomůže říci, jak moc výnosy budou reagovat na ukončování nákupů.   

Přehled analýz dopadu QE nedávno prezentoval,  John C. Williams ze San Franciského Fed.
"...ačkoliv se jednotlivé odhady liší, v průměru ukazují, že nákupy aktiv Fedem v hodnotě 600 mld. dolarů sníží výnos desetiletého státního dluhopisu o zhruba 15 až 20 bazických bodů. Pro srovnání, to je zhruba stejný pokles jako bychom mohli očekávat v případě snížení sazeb Fedu o 0,75 až jeden procentní bod." 

Abychom odhadli celkový dopad, potřebujeme ještě jednu proměnnou. A tou je celkové množství aktiv, které Fed nakoupil v rámci kvantitativního uvolňování. Další graf ukazuje, že se jedná o 3000 mld. dolarů.


Takže pokud každých 600 mld. dolarů sníží výnosy o 15-20 bazických bodů, tak 3000 mld. snížilo celkem výnosy o 75-100 bazických bodů. Takže řekněme cca jeden procentní bod.

Další růst musí obstarat samotné zvýšení sazeb Fedu. Respektive ekonomika prostřednictvím vyššího ekonomického růstu a vyšší inflace. No, a to může být problém. Prostředí vyspělých ekonomik je spíše deflační a růst bude v průměru cca 2% (předpoklad efektu demografie a růstu produktivity).

Takže tato analýza by se dala uzavřít takto: výnosy nemají potenciál pro výrazný pro růst, volatilitu výnosů bude zajišťovat spekulace ohledně začátku zvolňování kvantitativního uvolňování. Souhlasíte?
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace