Přeskočit na hlavní obsah

Fedu a QE: efekt nákupů ve velkém a výnosy dluhopisů


Když Fed začal v květnu více mluvit o postupném ukončování nákupů dluhopisů, tak výnosy reagovaly růstem o více než jeden procentní bod. A začalo se spekulovat, kam až výnosy porostou.

Ponechme stranou odkládání začátku konce kvantitativního uvolňování, kterého jsme svědky. Zkusme se na problém podívat z jiného úhlu: jak moc nákupy státních dluhopisů přispěly k poklesu jejich výnosů. Odpověď na tuto otázku nám potom pomůže říci, jak moc výnosy budou reagovat na ukončování nákupů.   

Přehled analýz dopadu QE nedávno prezentoval,  John C. Williams ze San Franciského Fed.
"...ačkoliv se jednotlivé odhady liší, v průměru ukazují, že nákupy aktiv Fedem v hodnotě 600 mld. dolarů sníží výnos desetiletého státního dluhopisu o zhruba 15 až 20 bazických bodů. Pro srovnání, to je zhruba stejný pokles jako bychom mohli očekávat v případě snížení sazeb Fedu o 0,75 až jeden procentní bod." 

Abychom odhadli celkový dopad, potřebujeme ještě jednu proměnnou. A tou je celkové množství aktiv, které Fed nakoupil v rámci kvantitativního uvolňování. Další graf ukazuje, že se jedná o 3000 mld. dolarů.


Takže pokud každých 600 mld. dolarů sníží výnosy o 15-20 bazických bodů, tak 3000 mld. snížilo celkem výnosy o 75-100 bazických bodů. Takže řekněme cca jeden procentní bod.

Další růst musí obstarat samotné zvýšení sazeb Fedu. Respektive ekonomika prostřednictvím vyššího ekonomického růstu a vyšší inflace. No, a to může být problém. Prostředí vyspělých ekonomik je spíše deflační a růst bude v průměru cca 2% (předpoklad efektu demografie a růstu produktivity).

Takže tato analýza by se dala uzavřít takto: výnosy nemají potenciál pro výrazný pro růst, volatilitu výnosů bude zajišťovat spekulace ohledně začátku zvolňování kvantitativního uvolňování. Souhlasíte?
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace