Přeskočit na hlavní obsah

Fedu a QE: efekt nákupů ve velkém a výnosy dluhopisů


Když Fed začal v květnu více mluvit o postupném ukončování nákupů dluhopisů, tak výnosy reagovaly růstem o více než jeden procentní bod. A začalo se spekulovat, kam až výnosy porostou.

Ponechme stranou odkládání začátku konce kvantitativního uvolňování, kterého jsme svědky. Zkusme se na problém podívat z jiného úhlu: jak moc nákupy státních dluhopisů přispěly k poklesu jejich výnosů. Odpověď na tuto otázku nám potom pomůže říci, jak moc výnosy budou reagovat na ukončování nákupů.   

Přehled analýz dopadu QE nedávno prezentoval,  John C. Williams ze San Franciského Fed.
"...ačkoliv se jednotlivé odhady liší, v průměru ukazují, že nákupy aktiv Fedem v hodnotě 600 mld. dolarů sníží výnos desetiletého státního dluhopisu o zhruba 15 až 20 bazických bodů. Pro srovnání, to je zhruba stejný pokles jako bychom mohli očekávat v případě snížení sazeb Fedu o 0,75 až jeden procentní bod." 

Abychom odhadli celkový dopad, potřebujeme ještě jednu proměnnou. A tou je celkové množství aktiv, které Fed nakoupil v rámci kvantitativního uvolňování. Další graf ukazuje, že se jedná o 3000 mld. dolarů.


Takže pokud každých 600 mld. dolarů sníží výnosy o 15-20 bazických bodů, tak 3000 mld. snížilo celkem výnosy o 75-100 bazických bodů. Takže řekněme cca jeden procentní bod.

Další růst musí obstarat samotné zvýšení sazeb Fedu. Respektive ekonomika prostřednictvím vyššího ekonomického růstu a vyšší inflace. No, a to může být problém. Prostředí vyspělých ekonomik je spíše deflační a růst bude v průměru cca 2% (předpoklad efektu demografie a růstu produktivity).

Takže tato analýza by se dala uzavřít takto: výnosy nemají potenciál pro výrazný pro růst, volatilitu výnosů bude zajišťovat spekulace ohledně začátku zvolňování kvantitativního uvolňování. Souhlasíte?

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si