Přeskočit na hlavní obsah

Hartz a euro stojí za nízkou německou nezaměstnaností

Ještě v roce 2005 byla míra nezaměstnanosti v Německu 11%. Před krizí poklesla na 7,5%. A na konci loňského roku byla 5,5%. Co stojí za německým úspěchem?


Často zmiňovaným zdrojem úspěchu jsou reformy trhu práce, které Německo realizovalo mezi lety 2003 a 2005. Tzv. Hartzovy reformy. Šlo o podporu tvorby nových pracovních míst, různé dotace, až po výrazné snížení podpory v nezaměstnanosti pro dlouhodobé nezaměstnané.

Podle odhadů přispěly Hartzovy reformy k poklesu míry nezaměstnanosti o tři procentní body. Polovinu tohoto efektu lze přičíst na vrub snížení podpor.

Jaké jsou lekce podle Toma Krebse a Martina Scheffela? Za prvé, reformy jsou velmi nepopulární. A proto nesmí mít jasné vítěze a poražené. Jak poražené, tak vítěze je potřeba míti.

Za druhé, reformy nemusí fungovat všude stejně. Například snížení dávek pro dlouhodobé nezaměstnané ve Francii nebo ve Španělsku jsou již nyní na nízkých úrovních. Takže jejich snížení nepřinese kýžený efekt. Jiný případ byl právě v Německu, kde před reformami byly dávky velmi štědré.

Odvrácenou tváří německé nezaměstnanosti je pokles reálných mezd, viz obrázek.


K analýze byl přidal ještě jeden efekt. A to je euro. Pro zemi, která má přebytek obchodní bilance je typické posilování měny. Před přijetím eura proto marka dlouhodobě posilovala. Nicméně po přijetí eura toto posilování přestalo. Pokud bychom předpokládali, že by německá měna posilovala stejným tempem, tak by byla o nějakých 30-40% silnější. Měna, která je podhodnocená o 30-40%, výrazně pomůže exportně orientované ekonomice. Proto taky podíl německých vývozů na HDP se zvýšil ze 30% na 50% za posledních 13 let.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...