Přeskočit na hlavní obsah

Hartz a euro stojí za nízkou německou nezaměstnaností

Ještě v roce 2005 byla míra nezaměstnanosti v Německu 11%. Před krizí poklesla na 7,5%. A na konci loňského roku byla 5,5%. Co stojí za německým úspěchem?


Často zmiňovaným zdrojem úspěchu jsou reformy trhu práce, které Německo realizovalo mezi lety 2003 a 2005. Tzv. Hartzovy reformy. Šlo o podporu tvorby nových pracovních míst, různé dotace, až po výrazné snížení podpory v nezaměstnanosti pro dlouhodobé nezaměstnané.

Podle odhadů přispěly Hartzovy reformy k poklesu míry nezaměstnanosti o tři procentní body. Polovinu tohoto efektu lze přičíst na vrub snížení podpor.

Jaké jsou lekce podle Toma Krebse a Martina Scheffela? Za prvé, reformy jsou velmi nepopulární. A proto nesmí mít jasné vítěze a poražené. Jak poražené, tak vítěze je potřeba míti.

Za druhé, reformy nemusí fungovat všude stejně. Například snížení dávek pro dlouhodobé nezaměstnané ve Francii nebo ve Španělsku jsou již nyní na nízkých úrovních. Takže jejich snížení nepřinese kýžený efekt. Jiný případ byl právě v Německu, kde před reformami byly dávky velmi štědré.

Odvrácenou tváří německé nezaměstnanosti je pokles reálných mezd, viz obrázek.


K analýze byl přidal ještě jeden efekt. A to je euro. Pro zemi, která má přebytek obchodní bilance je typické posilování měny. Před přijetím eura proto marka dlouhodobě posilovala. Nicméně po přijetí eura toto posilování přestalo. Pokud bychom předpokládali, že by německá měna posilovala stejným tempem, tak by byla o nějakých 30-40% silnější. Měna, která je podhodnocená o 30-40%, výrazně pomůže exportně orientované ekonomice. Proto taky podíl německých vývozů na HDP se zvýšil ze 30% na 50% za posledních 13 let.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si