Přeskočit na hlavní obsah

Jak se firmy v EMU financují?

Eurozóna se vymaňuje z recese, předstihové indikátory rostou a trh předpokládá, že ekonomika EMU poroste v příštím roce o procento. Samozřejmě existuje mnoho rizik pro toto oživení, jedním z nich je bankovní sektor. Psal jsem o detailním testování bankovního sektoru pod vedením ECB a o tom, co může banky trápit při pohledu na výsledky firem. Úvěry firmám klesají a je velmi pravděpodobné, že tlak na pokles bude pokračovat.

Úvěry nejsou jediným zdrojem financí. Firmy mohou navyšovat vlastní kapitál a nebo sehnat externí financování od někoho jiného než od bank. Mohou tak vydávat vlastní dluhopisy. A to podniky dělají. První obrázek ukazuje, jak se vyvíjejí úvěry (červená čára) a právě korporátní dluhopisy. Zatímco úvěry klesají tempem o 5% procent, korporátní dluhopisy rostou téměř o deset procent.


Růst o deset procent vypadá pozitivně, ale neřeší výpadek na straně úvěrů. Korporátní dluhopisy totiž v EMU tvoří pouze čtyři procenta z podnikových pasiv. Tedy jen malou část financování firem. Pro srovnání: v USA je to více než 40 procent.


Firmy v EMU jsou tedy extrémně závislé na úvěrech a náhrada ve formě podnikových dluhopisů je nedokáže rychle nahradit. Navíc je trh korporátních dluhopisů nedostupný pro malé a střední firmy.

Přestože firmy zvyšují podíl financování přes korporátní dluhopisy, nedokáží dostatečně snížit riziko, že zadřený úvěrová kanál nebude pokračovat i v příštím roce.
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace