Přeskočit na hlavní obsah

Jak se firmy v EMU financují?

Eurozóna se vymaňuje z recese, předstihové indikátory rostou a trh předpokládá, že ekonomika EMU poroste v příštím roce o procento. Samozřejmě existuje mnoho rizik pro toto oživení, jedním z nich je bankovní sektor. Psal jsem o detailním testování bankovního sektoru pod vedením ECB a o tom, co může banky trápit při pohledu na výsledky firem. Úvěry firmám klesají a je velmi pravděpodobné, že tlak na pokles bude pokračovat.

Úvěry nejsou jediným zdrojem financí. Firmy mohou navyšovat vlastní kapitál a nebo sehnat externí financování od někoho jiného než od bank. Mohou tak vydávat vlastní dluhopisy. A to podniky dělají. První obrázek ukazuje, jak se vyvíjejí úvěry (červená čára) a právě korporátní dluhopisy. Zatímco úvěry klesají tempem o 5% procent, korporátní dluhopisy rostou téměř o deset procent.


Růst o deset procent vypadá pozitivně, ale neřeší výpadek na straně úvěrů. Korporátní dluhopisy totiž v EMU tvoří pouze čtyři procenta z podnikových pasiv. Tedy jen malou část financování firem. Pro srovnání: v USA je to více než 40 procent.


Firmy v EMU jsou tedy extrémně závislé na úvěrech a náhrada ve formě podnikových dluhopisů je nedokáže rychle nahradit. Navíc je trh korporátních dluhopisů nedostupný pro malé a střední firmy.

Přestože firmy zvyšují podíl financování přes korporátní dluhopisy, nedokáží dostatečně snížit riziko, že zadřený úvěrová kanál nebude pokračovat i v příštím roce.
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace