Přeskočit na hlavní obsah

Spolehlivý způsob jak zabít nápady



Kreativita je motorem růstu, vědeckého pokroku, je spojena s moudrostí, inteligencí....

A přitom lidé často odmítají kreativní nápady, i když sami chtějí být kreativní. Kreativitu snižuje nejistota. Když roste nejistota, lidé dávají před kreativitou přednost tomu, co jim přijde jako více uskutečnitelné.

A nejvíce uskutečnitelné je status quo, že.

A nejen to, nejistota snižuje schopnost kreativní nápad rozpoznat.

Proč by kreativitu měla snižovat nejistota? Protože s novým nápadem je nejistota spojena. Tušíme, že nový nápad se nemusí podařit zrealizovat, nevíme, jak bude přijat, jaká bude chybovost, spolehlivý...

A my nesnášíme nejistotu. A proto ji chceme minimalizovat. Takže se nám přirozeně mezi sebou bije kreativita a s ní spojená nejistota.

Proč? Jenifer Mueller se svými kolegy zkoumala vliv nejistoty a ukázali, že stačí přidat exogenní nejistotu, aby se snížila kreativita. Stačilo říci, že účastníci experimentu v jedné skupině dostanou dodatečnou výhru, která bude záležet jen na náhodě, nikoliv na jejich výsledcích, a došlo jak ke snížení kreativity, tak ke snížení schopnosti kreativní nápady rozpoznat.

Pokud stačí nejistota založená pouze na náhodě, jak nejistotu zvýší potenciální výhra (v zaměstnání tomu říkáme bonus), která je založena na pouze kvantitativních kritériích?

V dalších experimentech zkoumali autoři efekt ukotvení. Jedna skupina měla před dalším krokem napsat esej na téma "na každý problém existuje více než jedno řešení". A druhá skupina "na každý problém existuje jen jedno řešení". Ano, první skupina si vedla v kreativitě mnohem lépe než ta druhá.

Prostě stačí slyšet "tohle už funguje deset let, takže není potřeba nic změnit", abychom zabili potenciální nápady.

Takže každý faktor, který zvyšuje nejistotu, snižuje kreativitu. (Firemní) prostředí, které trestá nápady, které nevyjdou, zajímá se jen o plnění kvantitativních cílů a zajímá se o udržení status quo, zabíjí kreativitu.

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace