Spolehlivý způsob jak zabít nápady

Kreativita je motorem růstu, vědeckého pokroku, je spojena s moudrostí, inteligencí....

A přitom lidé často odmítají kreativní nápady, i když sami chtějí být kreativní. Kreativitu snižuje nejistota. Když roste nejistota, lidé dávají před kreativitou přednost tomu, co jim přijde jako více uskutečnitelné.

A nejvíce uskutečnitelné je status quo, že.

A nejen to, nejistota snižuje schopnost kreativní nápad rozpoznat.

Proč by kreativitu měla snižovat nejistota? Protože s novým nápadem je nejistota spojena. Tušíme, že nový nápad se nemusí podařit zrealizovat, nevíme, jak bude přijat, jaká bude chybovost, spolehlivý...

A my nesnášíme nejistotu. A proto ji chceme minimalizovat. Takže se nám přirozeně mezi sebou bije kreativita a s ní spojená nejistota.

Proč? Jenifer Mueller se svými kolegy zkoumala vliv nejistoty a ukázali, že stačí přidat exogenní nejistotu, aby se snížila kreativita. Stačilo říci, že účastníci experimentu v jedné skupině dostanou dodatečnou výhru, která bude záležet jen na náhodě, nikoliv na jejich výsledcích, a došlo jak ke snížení kreativity, tak ke snížení schopnosti kreativní nápady rozpoznat.

Pokud stačí nejistota založená pouze na náhodě, jak nejistotu zvýší potenciální výhra (v zaměstnání tomu říkáme bonus), která je založena na pouze kvantitativních kritériích?

V dalších experimentech zkoumali autoři efekt ukotvení. Jedna skupina měla před dalším krokem napsat esej na téma "na každý problém existuje více než jedno řešení". A druhá skupina "na každý problém existuje jen jedno řešení". Ano, první skupina si vedla v kreativitě mnohem lépe než ta druhá.

Prostě stačí slyšet "tohle už funguje deset let, takže není potřeba nic změnit", abychom zabili potenciální nápady.

Takže každý faktor, který zvyšuje nejistotu, snižuje kreativitu. (Firemní) prostředí, které trestá nápady, které nevyjdou, zajímá se jen o plnění kvantitativních cílů a zajímá se o udržení status quo, zabíjí kreativitu.