Přeskočit na hlavní obsah

Spolehlivý způsob jak zabít nápady



Kreativita je motorem růstu, vědeckého pokroku, je spojena s moudrostí, inteligencí....

A přitom lidé často odmítají kreativní nápady, i když sami chtějí být kreativní. Kreativitu snižuje nejistota. Když roste nejistota, lidé dávají před kreativitou přednost tomu, co jim přijde jako více uskutečnitelné.

A nejvíce uskutečnitelné je status quo, že.

A nejen to, nejistota snižuje schopnost kreativní nápad rozpoznat.

Proč by kreativitu měla snižovat nejistota? Protože s novým nápadem je nejistota spojena. Tušíme, že nový nápad se nemusí podařit zrealizovat, nevíme, jak bude přijat, jaká bude chybovost, spolehlivý...

A my nesnášíme nejistotu. A proto ji chceme minimalizovat. Takže se nám přirozeně mezi sebou bije kreativita a s ní spojená nejistota.

Proč? Jenifer Mueller se svými kolegy zkoumala vliv nejistoty a ukázali, že stačí přidat exogenní nejistotu, aby se snížila kreativita. Stačilo říci, že účastníci experimentu v jedné skupině dostanou dodatečnou výhru, která bude záležet jen na náhodě, nikoliv na jejich výsledcích, a došlo jak ke snížení kreativity, tak ke snížení schopnosti kreativní nápady rozpoznat.

Pokud stačí nejistota založená pouze na náhodě, jak nejistotu zvýší potenciální výhra (v zaměstnání tomu říkáme bonus), která je založena na pouze kvantitativních kritériích?

V dalších experimentech zkoumali autoři efekt ukotvení. Jedna skupina měla před dalším krokem napsat esej na téma "na každý problém existuje více než jedno řešení". A druhá skupina "na každý problém existuje jen jedno řešení". Ano, první skupina si vedla v kreativitě mnohem lépe než ta druhá.

Prostě stačí slyšet "tohle už funguje deset let, takže není potřeba nic změnit", abychom zabili potenciální nápady.

Takže každý faktor, který zvyšuje nejistotu, snižuje kreativitu. (Firemní) prostředí, které trestá nápady, které nevyjdou, zajímá se jen o plnění kvantitativních cílů a zajímá se o udržení status quo, zabíjí kreativitu.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si