Přeskočit na hlavní obsah

Krajina po panice, platící investoři a volatilita koruny

Trhy se po panické reakci začaly uklidňovat. Akciové indexy v USA (S&P500) a v EMU (Stoxx Europe 600) se dostaly nad minima. EURo začalo ztrácet své zisky z posledních dnů. Volatilita klesá. Investoři počítají ztráty.



 Krajina po panice
Trhy se po panické reakci začaly uklidňovat. Akciové indexy v USA (S&P500 = SPX) a v EMU (Stoxx Europe 600 = SXXP) se dostaly nad minima. EURo začalo ztrácet své zisky z posledních dnů. Volatilita klesá. 

Akciové indexy

Kurz EUR/USD
Pesimista to vidí jako krátké nadechnutí před dalším ponorem. Optimista jako konec paniky, kdy relativně dobrá data makro data z USA, nízké ceny ropy jako prorůstový faktor, opatření Číny na podporu ekonomiky začnou přinášet své ovoce. 

Četl jsem spoustu přirovnání, že šlo o podobný pád jako v roce 1987. OK, tak se na to podívejme. Propad byl podobný. A v roce 1987 trvalo dva roky, než se akcie dostaly zpět.


Nicméně v té době byla reálná sazba Fedu na 4%, zatímco dnes je na nule. Měnové podmínky jsou výrazně více uvolněné.



Navíc zdroj nákazy – Čína, si uvědomuje, že je potřeba uvolnit měnové podmínky, případně i fiskální podmínky pro pomoc zpomalující se ekonomice.

Martin Krajhanzl spočítal, jak se index vyvíjel v průměru po propadech. Tabulka ukazuje, že v průměru (medián velmi podobné výsledky) po půl roce akcie posílili o osm procent.


Podobný závěr vyplývá i z čísel Bank of America, kteří spočítali vývoj výnosů strategie „nakup a drž“ a výnosů strategie „když je panika, tak prodávej“. Na obrázku vidíte, že snaha časovat trh a nechat se lapit panikou vede k dlouhodobě nižší výkonnosti. 


Řecko: předvolební boj 
Tsipras řekl, že v rámci restrukturalizace řeckého dluhu už netrvá na jeho odpisu a že je namísto toho ochoten akceptovat prodloužení splatnosti. Tohle řešení je průchodné i pro věřitele.

Chcete nám půjčit? Tak plaťte! 
Lokální ministerstvo financí včera vyrazilo na trh prodávat svůj dluh. Prodalo (v konkurenčním kole) dluhopisy se splatností v roce 2026 a 2018. 2026 prodalo 3,3 mld. CZK za výnos 0,979%. Pro srovnání na minulé aukci to bylo za 1,4%. Větší pozornost na sebe upoutal 2018. Toho se totiž prodalo 3,75, ale poptávka byla masivní: 15,1 mld. CZK. A proto i výnos sletěl až na zápornou hodnotu -0,001%. Je to poprvé v historii, kdy MinFin prodal dluhopis za záporný výnos. 

Poptávka byla podpořena zájmem nerezidentů, kteří jsou ochotni akceptovat záporný výnos s vidinou posílení koruny po exitu z kurzového závazku. Navíc roste přebytek likvidity. Finanční instituce mají uloženo ČNB už více než 750 mld. CZK.

CZK volatilita
Koruna se odpoutala od 27 CZK/EUR. Jednak vzrostla riziková prémie. A jednak spekulanti dříve nebo později začnou využívat korunu na financování svých investic. Mají závazek ČNB, které jim snižuje riziko. Na druhé straně budou exportéři (= a fundamenty), které budou korunu vracet zpět. 
Jinými slovy: ačkoliv fundamenty by měli přilepit korunu na 27 CZK/EUR, kde bude intervenovat ČNB, tak právě tato jistota přiláká spekulanty, kteří budou způsobovat volatilitu.
Importéři by proto měli v následujících měsících využít 27 CZK/EUR pro zajištění a vývozci krátkodobé oslabení.



Bonus: „Každý kdo věří, že exponenciální růst může pokračovat do konce světa je buď blázen nebo ekonom.“ Kenneth Boulding
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace