Přeskočit na hlavní obsah

Láska a zisk prochází žaludkem

Až budete rozhodovat o něčem důležitém, tak jedině s plným žaludkem a odpočatí. A plný žaludek a odpočinek především vyžadujte u těch, co o vás budou rozhodovat.



To, jak se rozhodujeme, často ovlivňují faktory, kterým věnujeme málo naši pozornosti. Často jde přitom o vlivy, jejichž negativní vliv na naše rozhodování můžeme snadno eliminovat nebo výrazně snížit.

Profesora Shai Danzigera s kolegy zkoumal, jak funguje náš rozhodovací mechanismus. Po dobu jednoho roku sledovali osm zkušených soudců, kteří rozhodovali o podmínečném propuštění. 

Myslíte si, že rozhodování soudců je ovlivněno pouze zákony a fakty? Takzvaný právní realismus tvrdí, že rozhodování soudců je ovlivněno i politickými, sociálními a psychologickými faktory. Mezní právní realismus dokonce tvrdí, že je důležité, co soudce snídal.

Úsměvné, ale jen do doby, než zjistíme, že to je pravda. Soudci mají pracovní den rozdělen dvěma přestávkami na jídlo a odpočinek. Studie ukázala, že po přestávce se pravděpodobnost rozhodnutí o podmínečném propuštění pohybovala kolem 65 procent. Nicméně pak postupně klesala, a to až téměř k nule před další přestávkou.

Obrázek: Podíl rozhodnutí ve prospěch vězňů

Proč? Sekvence podobných rozhodování (propustit nebo nepropustit) nás totiž rychle vyčerpává a my začneme dělat mentální zkratky, jako třeba nechat věci nezměněny (nepropustit). Tohle platí jak pro soudce, tak pro všechny ostatní, například i investory.

Takže až příště budete procházet své portfolio investic a budete se rozhodovat, zda prodat či nakoupit, tak jedině s plným žaludkem a odpočatí. A před soud, k šéfovi na kobereček, na zkoušky choďte až po obědě.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...