O existenci černých labutí, tedy událostí, které nejsou očekávané a mají velký dopad, už víme. A přesto nám často pro detaily unikají gorily, tedy důležitá fakta.
Co mají gorily a labutě společného? Více, než byste si mysleli. Vlastně se pokusím tvrdit, že jde o to samé. Ne, nebojte se, nejsem zoolog s alternativním pohledem na svět. Budu mluvit o experimentu, který byl poprvé proveden na univerzitě Harvard. Skupina studentů byla požádána, aby sledovala video trvající zhruba minutu a půl. Na videu je šest hráčů basketbalu, dva týmy po třech, kde si spoluhráči z každého týmu velmi rychle mezi sebou vyměňují míč. Divák měl spočítat počet přihrávek jednoho z týmů. Rychlost přihrávek vyžadovala pekelné soustředění.
Po zhruba 45 sekundách záznamu vstoupila na hřiště studentka převlečená za gorilu, pomalu přešla doprostřed, zabouchala pěstmi na hruď a posléze opět odešla mimo kameru. Nikdo z hráčů jí nevěnoval pozornost a přihrávali si ještě zhruba další půl minuty.
Kolik padlo přihrávek? Správná odpověď je 15. 86 procent studentů řeklo, že viděli alespoň 13. To není špatný výsledek a mnoho z nich dokonce odpověděla přesně (pokud si to sami chcete zkusit, tak se podívejte na www.theinvisiblegorilla.com).
Máte pravdu, že pointa je někde jinde. A to v gorile. Další otázkou bylo, kolik z nich vidělo gorilu. Tento pokus byl opakován mnohokrát. Ale výsledek byl vždy stejný. V průměru polovina lidí gorilu neviděla. Vůbec o ní nevěděla.
Co to dokazuje? Naše práce, ale i soukromý život je často orientován na detaily, na drobné úkoly a na rutinu. A díky tomu nám často uniká něco většího. Něco, co by nám uniknout nemělo.
A kde se vytratila labuť že začátku? Do ekonomické terminologie pronikl pojem černá labuť, jejímž autorem je Nassim Taleb (kniha Black Swan). Jde o událost, kterou neumíme předpovědět na základě minulé zkušenosti. Dále jde o událost, která má velký dopad. A především událost, kterou umíme zpětně naprosto jasně vysvětlit. Za černou labuť je například považován finanční kolaps v roce 2008 a krach Lehman Brothers. A ona to je přitom i gorila. Šlo o něco, co drtivá většina lidi proste neviděla, ačkoliv mohla, kdyby se odtrhla od detailů a viděla “velký obrázek”. Proto si dneska můžeme přečíst už desítky knih, které jasně ukazují, že varování byla spousta a že tento kolaps byl vlastně logickým následkem. Jen jsme tuto gorilu neviděli.
Naprosto logicky se teď ptáte, co je nyní onou gorilou na hřišti. Je to skutečnost, že eurozóna a EU není odhodlána udělat kroky, které by dlouhodobě vedly k přežití eura? Nebo je to postupný růst populismu a pokles důvěry v demokracii? Tedy vývoj, který vedl v minulém století k nástupu nacionalismu, fašismu, komunismu a nakonec ke druhé světová válce? Nebo je to rychlé stárnutí obyvatelstva, na které ekonomiky nejsou připraveny, a které způsobí mnohem větší problémy státním financím, než jaké vidíme nyní?
Jakou vidíte vy gorilu v mlze?
Co mají gorily a labutě společného? Více, než byste si mysleli. Vlastně se pokusím tvrdit, že jde o to samé. Ne, nebojte se, nejsem zoolog s alternativním pohledem na svět. Budu mluvit o experimentu, který byl poprvé proveden na univerzitě Harvard. Skupina studentů byla požádána, aby sledovala video trvající zhruba minutu a půl. Na videu je šest hráčů basketbalu, dva týmy po třech, kde si spoluhráči z každého týmu velmi rychle mezi sebou vyměňují míč. Divák měl spočítat počet přihrávek jednoho z týmů. Rychlost přihrávek vyžadovala pekelné soustředění.
Po zhruba 45 sekundách záznamu vstoupila na hřiště studentka převlečená za gorilu, pomalu přešla doprostřed, zabouchala pěstmi na hruď a posléze opět odešla mimo kameru. Nikdo z hráčů jí nevěnoval pozornost a přihrávali si ještě zhruba další půl minuty.
Kolik padlo přihrávek? Správná odpověď je 15. 86 procent studentů řeklo, že viděli alespoň 13. To není špatný výsledek a mnoho z nich dokonce odpověděla přesně (pokud si to sami chcete zkusit, tak se podívejte na www.theinvisiblegorilla.com).
Máte pravdu, že pointa je někde jinde. A to v gorile. Další otázkou bylo, kolik z nich vidělo gorilu. Tento pokus byl opakován mnohokrát. Ale výsledek byl vždy stejný. V průměru polovina lidí gorilu neviděla. Vůbec o ní nevěděla.
Co to dokazuje? Naše práce, ale i soukromý život je často orientován na detaily, na drobné úkoly a na rutinu. A díky tomu nám často uniká něco většího. Něco, co by nám uniknout nemělo.
A kde se vytratila labuť že začátku? Do ekonomické terminologie pronikl pojem černá labuť, jejímž autorem je Nassim Taleb (kniha Black Swan). Jde o událost, kterou neumíme předpovědět na základě minulé zkušenosti. Dále jde o událost, která má velký dopad. A především událost, kterou umíme zpětně naprosto jasně vysvětlit. Za černou labuť je například považován finanční kolaps v roce 2008 a krach Lehman Brothers. A ona to je přitom i gorila. Šlo o něco, co drtivá většina lidi proste neviděla, ačkoliv mohla, kdyby se odtrhla od detailů a viděla “velký obrázek”. Proto si dneska můžeme přečíst už desítky knih, které jasně ukazují, že varování byla spousta a že tento kolaps byl vlastně logickým následkem. Jen jsme tuto gorilu neviděli.
Naprosto logicky se teď ptáte, co je nyní onou gorilou na hřišti. Je to skutečnost, že eurozóna a EU není odhodlána udělat kroky, které by dlouhodobě vedly k přežití eura? Nebo je to postupný růst populismu a pokles důvěry v demokracii? Tedy vývoj, který vedl v minulém století k nástupu nacionalismu, fašismu, komunismu a nakonec ke druhé světová válce? Nebo je to rychlé stárnutí obyvatelstva, na které ekonomiky nejsou připraveny, a které způsobí mnohem větší problémy státním financím, než jaké vidíme nyní?
Jakou vidíte vy gorilu v mlze?
Komentáře
Okomentovat