Přeskočit na hlavní obsah

Nesvoboda svobody

  • Myslíme si, že z čím větší nabídky můžu vybírat, tím jsem svobodnější.
  • Ale v praxi trpíme paralýzou volby před rozhodnutím. A následně nespokojeností z našeho rozhodnutí, protože "co když něco jiného mohlo být lepší".


Dnes krátká poznámka týkající se rozhodování. Například rozhodování o investicích. Mám investovat do akcií? A do akcií jakých ekonomik? A do akcií jakých sektorů? Nebo snad dluhopisy? A to státní dluhopisy? Nebo podnikové dluhopisy? A opět jakých států a jakých sektorů? Nebo snad komodity? Ropa? Vzácné kovy? Průmyslové kovy? Volba může být i více přízemní (ale o to akutnější, když máte hlad), jako například moje, když jsem včera stál v supermarketu a vybíral mezi desítkami různých šunek. 

Ekonom Barry Schwartz ukazuje na rizika takové volby (více v knize The Paradox of Choice, pro rychlejší a vhled do problému se můžete podívat na jeho vystoupení na Ted talks). Jsme přesvědčováni, že pro maximální blahobyt společnosti je potřeba maximalizovat osobní svobodu občanů. OK. A také že osobní svobodu maximalizujeme maximalizací možností volby: z čím větší nabídky můžu vybírat, tím jsem svobodnější.

Schwartz ukazuje, že maximalizace volby a naše vynucené rozhodování má i svá negativa. Paralyzuje nás a my máme nakonec vůbec problém si něco vybrat. Pokud se rozhodnete začít se světem finančních investic, tak často narazíte na desítky investičních produktů, investičních fondů, akcií atd. Nadměrné množství produktů nás paralyzuje a někteří raději utíkají od investování. 

Když už jsme schopni tuto paralýzu překonat a učiníme výběr z oné velké nabídky, tak nastává druhý problém. Díky nepřeberné nabídce jsme méně spokojení s výsledkem naší volby, než bychom byli, kdybychom se rozhodovali mezi menším množstvím možností. Čím vetší je výběr, tím snazší je litovat. Kéž bych jen nekoupil akcie Apple, ale raději akcie Google. Nemohla být šunka Y lepší než ta šunka X? Co na tom, že mi X chutná. Prostě Y mohlo být lepší. A je to přirozené. Za toto rozhodnutí nesete odpovědnost my. Ne „svět“ jako v případě, kdy máte jen jednu možnost.

Jsou i další negativa volby, ale o nich zase někdy příště. Já si nakonec koupil raději meloun. Toho byl (naštěstí) jenom jeden druh. A musel jsem být spokojený.
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace