Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: měnové války a STOP intervencím?

Čína vyhlásila měnovou válku. Čeští politici třímají transparenty STOP intervencím. Řecko je blíže pár desítkám miliard. Důvěra v Německu poklesla. Ropa na minimech. O knihách a ženách.


Řecko: peníze za peníze
Včera k ránu se dohodlo Řecko s věřiteli (kterým se už nesmí říkat Troika) na programu finanční pomoci. Nyní musí tento program ještě schválit řecký parlament (dnes / čtvrtek) a v pátek ministři financí eurozóny. Řecko se tak může dostat k balíku až 86 mld. EUR do 20. srpna, kdy musí poslat 3,2 mld. EUR ECB (a které teď nemá, že). Němečtí zákonodárci chtějí dohodu pořádně prozkoumat.
Důležitou položkou celé akce bude restrukturalizace řeckého dluhu. Ta nejpravděpodobněji proběhne formou prodloužení splatnosti a případně ještě snížením úrokové sazby. Takto se vlk nažere a koza zůstane celá a především španělské Podemos nedostane před listopadovými volbami munici velké ráže pro svůj program. Zdá se, že na chvíli se od Řecka odpočineme. Problém je, že Řekové schvalovat zákony umí, ale s uplatňováním je to těžší. Takže: stay tuned. Euro posílilo na 1,105.
Zeman: STOP intervencím
Z lokálního prostředí: prezident Zeman a šéfové obou komor parlamentu (Štěch a Hamáček) vyzývají ČNB, aby zastavila intervence proti koruně a nelpěla na 27 CZK/EUR. Před pár týdny vláda naopak slabou korunu kvitovala. Takže tak asi.
Objevila se spekulace, že by Zeman mohl odmítnout zákon o státním rozpočtu na 2016, protože bude málo proinvestiční. Pár poslanců koalice (ANO) by hlasovalo proti a tím by mohla padnout koalice, minimálně by došlo k oslabení Sobotky. Ačkoliv spekulace, stojí za to si připomenout si stranické preference (od CVVM).
Německo: ještě dobrý, ale…
Luboš říká: „Německý konjunkturální index ZEW (=očekávání finančního trhu) poměrně výrazně překvapil a to negativně. Hodnocení současné situace sice je v pořádku a v souladu s očekáváním, ale očekávání nečekaně a poměrně citelně klesla. Patrně jde o odraz obav z globálního vývoje. Ze scény se sice vytratilo jako zdroj akutních problémů Řecko, ale novým zdrojem obav je zpomalující Čína a analytici a asset manažeři dotazování v rámci tohoto průzkumu mohou mít obavy také z dopadů zvýšení sazeb v USA.“
A já doplňuji obrázkem, který ukazuje vývoj průmyslové výroby a právě předstihového indikátoru ZEW. Předstih ZEW je 3Q, ale jak sami vidíte, tak ZEW je velmi volatilní a ne málo se na něj dá spolehnout. To IFO, který vyplňují samotné podniky, je jistější informací, ale i zde vidíme známky zpomalení.
Čína vyhlásila válku. Měnovou
Čínská měna se propadá nejvíce za za posledních dvacet let. Za propadem stojí čínská centrální banka, který měnu intervencemi poslala na tří leté minimum. Okamžitě se rozjelo světem hodnocení, že to je další eskalace měnových válek, tedy kompetitivního oslabení. Neboli politiky „okraď svého souseda“, chcete-li.
Pravdou je, že data, které přicházejí z Číny prostě, nejsou dobrá a měnová politika potřebuje uvolnit. Zvlášť poté, co čínská měna v posledních letech reálně posilovala. Od roku 2005 o padesát procent a jen v posledním roce o 14%. Pro srovnání aktuálně měna oslabila o 3,8%.
Čína v posledních letech vydala mnoho energie, aby svět začal brát její měnu vážně a především jako měnu rezervní. Sama centrální banka říká, že jde o jednorázovou akci. Navíc došlo ke změně režimu, který měnu posouvá kýženým směrem: otevírací kurz bude stanoven na základě předchozího závěru a nikoliv dotazováním se na kotace před otevřením, jak to bylo doposud. Navíc už před nějakou dobou došlo k rozšíření fluktuačního pásma.
Neočekávám, že jde o začátek oslabení ala 1994. Ale spíše o standardní uvolnění měnových podmínek nestandardním, nebo jak říká ČNB, nekonvenčním nástrojem. A navíc Čína pokračuje ve své snaze liberalizovat svůj měnový režim k řízenému floatu. Navíc poslední změna zvyšuje šance Číny dostat svou měnu do SDR, tedy koše měn Mezinárodního měnového fondu.
Pokud se podaří měnové podmínky uvolnit dostatečně a zabránit dalšímu zpomalení ekonomiky, tak by mohlo dojít k obratu i na komoditních trzích směrem nahoru.
Ale prozatím ještě klesají. Amerikánská ropa WTI se dostala téměř k 43 dolarům za barel, evropská je na 48,5.
A jako bonus něco rádoby vtipného: Žena je jako otevřená kniha… Kniha pokročilé kvantové fyziky… Psaná čínsky… Braillovým písmem… Ale otevřená.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si