Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: Trh vystřízlivěl a Fed je opět ve hře


Vystřízlivění trhu
Po masakru přišlo vystřízlivění a trh si uvědomil, že svět se neřítí do záhuby. Hlavní akciové indexy začaly od poloviny týdne snižovat ztráty (SPX = S&P500 a SXXP = Stoxx Euro 600). 



Také posílení eura rychle vzalo za své, když si trh uvědomil, že zvyšování sazeb Fedu ještě není odpískané a zároveň, že případné efekty Číny a nízkých cen komodit, by se (surprise, surprise) projevily i za Atlantikem v eurozóně. Takže výlet k 1,17 byl jen krátkodobý a EUR se nyní obchoduje poblíž 1,125.



Fed ve hře
Když komentátoři a analytici hledali viníka onoho masakru, tak na prvním místě byla Čína. Já volil USA, respektive Fed. Trh totiž na základě několika špatných čísel přehodnotil pohled na americkou ekonomiku, pokles cen komodit chápe jako důkaz, že žádná inflace není v dohledu a riziko ohledně Číny přece zmiňoval i Fed. Trh je tak neustále maten o tom, kdy a jak Fed začne zvyšovat sazby.

Nicméně revize HDP za druhý kvartál jasně ukázal, že ekonomika USA je slušně rozjetá, a to nejen reálně, ale i nominálně. Staťák revidoval růst z 2,3% na 3,7%. Ano, ekonomika USA rostla reálně o 3,7%, a to i přesto, že v ropném průmyslu padají investice do alternativní těžby díky nízkým cenám ropy (rig = vrtná souprava). 


Nominálně ekonomika USA rostla o téměř procent šest. K tomu přidejte nezaměstnanost u pěti procent. A sazby Fedu jsou pořád na nule? Pokud nezačneme měnit předpoklady. Například, že o reálné rovnovážné sazbě. Guvernérka Yellen tvrdí, že aktuálně je tato sazba na nule. A nikoliv na dvou procentech, jak odhadoval Taylor ve svém pravidle. 

Právě nejistota ohledně rovnovážných veličin vede k nejistotě trhu kdy a především jak rychle a kam sazby porostou. Minulý týden poklesla pravděpodobnost zvýšení sazeb na 0,25-0,5% v září na 25%, nicméně právě lepší čísla a uklidnění trhů opět vedlo ke zvýšení této pravděpodobnosti.


  
Tento týden bude trh sledovat údaje z trhu práce zveřejněné v pátek (míra nezaměstnanosti, míru participace a nově vytvořené pracovní místa), ale už ve čtvrtek budeme znát tvorbu nových pracovních míst v soukromém sektoru. Bez překvapení by mohlo dojít k dalšímu zvýšení pravděpodobnosti.


O víkendu proběhl slet centrálních bankéřů a ekonomů v Jackson Hole. Hlavní téma byla inflace a dopad na měnovou politiku. Téma nabíledni, protože roste počet zemí se zápornou čí nízkou inflací: inflaci pod jedním procentem má cca 40% zemí. 




Viceguvernér Fedu Stanley Fischer ukazoval odhad, že posílení dolaru o deset procent sníží postupně inflaci o půl procentního bodu v následujícím roku. A také sníží růst ekonomiky o cca  0,7 procentního bodu se zpožděním dvou let.  Protože efektivní kurz dolaru posílil za poslední 2 roky o více než 20%, tak lze očekávat negativní dopady na inflaci a ekonomiku i v příštím roce. 



Takto zní přece holubice. Ale trh si jeho projev vyložil přesně opačně. Proč? Protože dále ukazoval, že inflační očekávání jsou stabilní (ty, které jsou měřeny průzkumem). A především, že Fed nemusí čekat se zpřísňováním sazeb, až inflace bude na dvou procentech. A že věří, že inflace a mzdy začnou růstu, protože vývoj ekonomiky a trh práce to jasně ukazují. A taky řekl, že ačkoliv měnová politika Fedu bude mít dopad i na ostatní země, tak cíle Fedu jsou jasně nastaveny v termínech ekonomiky USA. Ale že věří, že jejich plnění bude prospěšné nejen pro ekonomiku USA, ale i pro globální ekonomiku. Jinými slovy: nečekejte, že se necháme rozházet nějakou volatilitou slabších států, na které dopadne zvyšování sazeb negativně díky odlivu kapitálu. 

Ještě jedna poznámka k USA: revize HDP přinesla i čísla ohledně ziskovosti firem. Po dvou čtvrtletích poklesu vzrostly o 2,4% (mezičtvrtletně anaulizovaně). Firmy by tak mohly začít více investovat. 

Ropa 
Na vývoji ceny ropy je také vidět uklidnění ohledně výhledu na vývoj ekonomik: Cena Brent vzrostla k 42 na aktuálních téměř 50 dolarů za barel. Minulý týden Luboš Mokráš v ropném reportu doporučoval zajištění proti růstu.



ECB vs. dluhopisový trh
Tento týden zasedá i ECB (viz dále), což mi připomnělo jednu statistiku z minulého týdne. Když ECB nakupuje státní dluhopisy, tak jejím cílem bylo nakupovat průměrnou splatnost v jednotlivých zemích, tak aby nevytvářela distorze na trhu. Ve skutečnosti se ji to na úrovně celé EMU daří, ale ne pro všechny země. Například na periférii (Španělsko a Portugalsko) nakupují v průměru delší než průměrnou splatnost. A naopak v jádru (Německo, Lucembursko a Nizozemí) nakupují kratší než průměrnou splatnost. Důvodem je nižší likvidita v menších zemích. 



Pokud ECB vyhodnotí, že bude muset prodloužit nebo zvýšit kvantitativní uvolňování, tak pokud nenajde jiný kanál (= jiné aktiva), tak distorzím se nevyhne.

Bonus: Trampoty v MHD:
Nakreslil jsem křídou pentagram a podřízl kozu. Pravda, řidič zastavil okamžitě, ale jinak jsou tyhle zastávky na znamení hrozně nepraktické.


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...