Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: „Hra nekončí, dokud není konec.“ - ČNB, CZK, Fed a ropa

„Hra nekončí, dokud není konec.“

Včera zasedala bankovní rada ČNB. Vzhledem k tomu, jak se po trhu rozšířilo přesvědčení, že exit může přijít dříve a nákup koruny je bezrizikový obchod s bohatou odměnou na konci, bylo důležité, s čím se ČNB vytáhne.

A ta pochopitelně řekla, že neukončí používání kurzu dříve než ve druhém pololetí roku 2016. Pro pomalejší potom v prohlášení zdůraznila, že „kurz koruny se tedy bude pohybovat na hladině 27 korun za euro nebo slabší přinejmenším do poloviny roku 2016." 

Já k tomu dodám, že koruna na spotu nepadne před exitem pod 27, ale pokud trh bude zase spekulovat na exit, tak na forwardy pod půjdou. Stejně jako tomu bylo toto září. Proto je potřeba nečekat na zajištění těsně před exit.


Guvernér Singer řekl, že „rozhodně nediskutovali možnost dřívějšího exitu“, ale možnost pozdějšího exitu. A řekl, že k posunu časování exitu nedošlo mimo jiné i proto že je zatím dost času a protože toto zasedání bylo tzv. malé: v listopadu (5.11.) bude mít bankovní rada k dispozici novou prognózu, do které zohlední rizika prognózy. 

„Budoucnost není, co bývala.“

Když už jsme u těch rizik tak ty jsou protiinflační v horizontu několika čtvrtletí. A na horizontu měnové politiky (6-8 kvartálů) jsou vyvažována proinflačními riziky. Rizikem dolů jsou ceny ropy (pohonné hmoty a ceny energií), potravin a obecně globální vývoj cen. Směrem nahoru rychleji rostoucí ekonomika a mzdy (ČNB čekala ve druhém kvartálu růst mezd 2,5% a on byl 3,5%).

Evergreen: ze zahraničí si dovážíme nízkou inflaci a vždycky je nižší, než jsme čekali. 

„Můžete toho hodně vidět jen tím, že budete pozorovat.“

Na otázku co negativní sazby a ČNB řekl Singer, že je diskutovali, ale že pro jejich použití není nyní žádný důvod. A dodal, že mnohokrát řekli, že jejich zavedení vyžaduje specifické okolnosti. Připomínám, že tímto důvodem je nadměrný spekulativní tlak.

A také jsme několikrát zdůraznili, že zavedení záporných sazeb nedává smysl, protože spekulativní nákupy koruny šli za zahraničními investory, kteří nemohou ukládat u ČNB za aktuálních 0,05%. A proto došlo k výraznému poklesu swapových sazeb (a forwardů), ale i výnosů dluhopisů do záporných hodnot. Jinými slovy, spekulanti si sami na sebe uvalili negativní sazby. 

Singer, řekl, že ČNB tento vývoj pozoruje a uvědomuje si, že záporné sazby aktuálně nedávají smysl. 

"Tam už nikdo nechodí, protože je tam pořád plno."

Co na to koruna? Naprosto v souladu s naším doporučením oslabila, a to až na 27,29 CZK/EUR. Zahraniční investoři si uvědomili, že ČNB nevyměkne a čekání na exit je jako čekání na Godota. Spekulanti navíc nesou vysoké náklady v podobě negativních sazeb. Takže vyměknou spekulanti a překoupenou korunu začnou prodávat. Doporučujeme využít oslabení a volatilitu pro zajištění koruny (vývozci). Fundamenty nadále ukazují, že koruna by se měla pohybovat blízko 27 CZK/EUR, takže času nemusí být hodně.


Dále, z vývoje bilance ČNB usuzujeme, že ve druhé dekádě září (od 10.9. do 20.9.) významně poklesl spekulativní tlak. Položka bilance "pohledávky vůči zahraničí včetně cenných papírů", která má nejblíže k devizovým rezervám, totiž v první dekádě ještě vzrostla o 33 mld. CZK, ale ve druhé dekádě září už jen o 3 mld. CZK. To implikuje de facto zastavení intervencí ČNB a zastavení spekulativního tlaku.

Snížený tlak zahraničních investorů indikuje i výsledek včerejší aukce emise 3M (12T) pokladniční poukázky, kterou vydalo Ministerstvo financí. Ačkoliv chtělo prodat až 4 mld. CZK, tak nakonec prodalo jen 1,4 mld. za -0,25% a požadováno bylo z trhu "jen" 6,6 mld. CZK.

„V teorii není žádný rozdíl mezi teorii a praxí. V praxi ale je.“

ČNB nadále sveřepě opakuje: "Následný návrat do standardního režimu měnové politiky přitom nebude na horizontu prognózy znamenat posílení kurzu na mírně nadhodnocenou úroveň před vstupem do intervenčního režimu mimo jiné kvůli tomu, že v mezidobí dochází k průsaku slabšího kurzu koruny do domácích cen i dalších nominálních veličin." 

Tato věta není konzistentní s očekáváním exitu v příštím roce, nepřestřelováním inflačního cíle. Pokud by skutečně nemělo dojít k posílení koruny po exitu, tak by onen průsak do cen musel být kompletní. A tedy minimálně pět procent. A pět procent by musela být česká inflace vyšší než inflace v EMU. Kumulovaně. A prozatím to je 0,4%.

Proto jsme psali, že „Očekávání trhu (inflační swapy) implikují, že v následujících pěti letech si budeme z EMU dovážet inflaci v průměru 0,8%. Buďme větší optimisti a předpokládejme, že to bude v průměru 1%, že inflační diferenciál každý rok dosáhne 1,5 procentního bodu, což celkově bude znamenat, že česká inflace dosáhne 2,5%. Tak v tomto případě by tedy exit nastal za cca tři roky.“

"Když dojdeš k rozcestí, dej se po něm!"

Tento týden jsem psal, že Fed místo stabilizace vnáší na trh nejistotu svou váhavostí. Včera Yellen řekla, že je připravena zvýšit sazby v letošním roce, ale taky že je připravena nechat trh práce přehřát. Tohle se dá číst jako „ano zvýšíme, ale tempo bude velmi pomalé.“ 

Připomínám, že 13 ze 17 členů FOMC říká, že letos sazby půjdou nahoru. Tak uvidíme.

"Když nevíš, kam jdeš, tak skončíš někde jinde."


Trh mluví o tom, že za poklesem ropy je slabá poptávka díky zpomalení v Číně. Ale když se podíváme na to, kolik jaké komodity Čína spotřebuje, tak něco nesedí. 


Podíl Číny na celosvětové spotřebě ropy je 12%. A v případě hliníku a mědi je to cca polovina. Takže pokud klesá cena ropy díky zpomalení Číny, tak by měl hliník a měď výrazně padat více. A další obrázek ukazuje, že tomu tak není. Takže buď nesedí historka, nebo trh není konzistentní.  


Yogi Berra, R.I.P.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...