Přeskočit na hlavní obsah

Vlastní hlava a chuť být ve stádu


Naše chování a rozhodování, bychom často nepopsali jako racionální. Dneska o tom, jak jsme neuvěřitelně ovlivnitelní. 

Z knížky Šťouch (Nudge) od Richarda Thalera a Cassa Sunsteina měl zaujal následující experiment. Představte si. Jste ve skupině neznámých lidí, kteří dostanou na papíře namalovanou čáru. A následně je na plátno promítnuta trojice čar. Vaším úkolem je určit, která z těch třech je stejná jako ta vaše na papíře. Úkol velmi snadný. A taky že ano, daří se vám ve skupině velmi snadno určovat tu správnou. V prvním, ve druhém i třetím kole. Ale ve čtvrtém kole najednou všichni kolem vás začnou ukazovat na čáru, která je jiná, než máte před sebou. Prostě se mýlí. 

Co uděláte vy? Budete věřit sami sobě? Nebo se necháte ovlivnit většinou? 

V mnoha testech, v mnoha zemích to dopadlo tak, že 20-40% lidí se nechalo ovlivnit většinou. A to v situaci takto velmi jednoduchého úkolu.

Zkusme další experiment. Máte říci, zda souhlasíte s výrokem „Jelikož svoboda projevu je spíše výsadou než právem, má společnost právo svobodu projevu potlačit, pokud se cítí ohrožena.“ 

Výsledky ukázaly, že s tímto výrokem souhlasí zhruba 20% lidí. Pokud jsou tedy tázáni samostatně. Ale už skupina čtyř lidí, která s tímto výrokem souhlasila, zvýší váš souhlas na 60%. 

Tyto a mnoho dalších experimentů ukazují, jak snadno se necháme ovlivnit skupinou. Nejzajímavější je, že magnetická resonance ukázala, že náš mozek v takových situacích má tendenci vidět situaci stejně jako všichni ostatní. 

Nejde tedy o to, že lžeme, abychom nevyčuhovali z davu. My tomu skutečně věříme.
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace