Přeskočit na hlavní obsah

Vlastní hlava a chuť být ve stádu


Naše chování a rozhodování, bychom často nepopsali jako racionální. Dneska o tom, jak jsme neuvěřitelně ovlivnitelní. 

Z knížky Šťouch (Nudge) od Richarda Thalera a Cassa Sunsteina měl zaujal následující experiment. Představte si. Jste ve skupině neznámých lidí, kteří dostanou na papíře namalovanou čáru. A následně je na plátno promítnuta trojice čar. Vaším úkolem je určit, která z těch třech je stejná jako ta vaše na papíře. Úkol velmi snadný. A taky že ano, daří se vám ve skupině velmi snadno určovat tu správnou. V prvním, ve druhém i třetím kole. Ale ve čtvrtém kole najednou všichni kolem vás začnou ukazovat na čáru, která je jiná, než máte před sebou. Prostě se mýlí. 

Co uděláte vy? Budete věřit sami sobě? Nebo se necháte ovlivnit většinou? 

V mnoha testech, v mnoha zemích to dopadlo tak, že 20-40% lidí se nechalo ovlivnit většinou. A to v situaci takto velmi jednoduchého úkolu.

Zkusme další experiment. Máte říci, zda souhlasíte s výrokem „Jelikož svoboda projevu je spíše výsadou než právem, má společnost právo svobodu projevu potlačit, pokud se cítí ohrožena.“ 

Výsledky ukázaly, že s tímto výrokem souhlasí zhruba 20% lidí. Pokud jsou tedy tázáni samostatně. Ale už skupina čtyř lidí, která s tímto výrokem souhlasila, zvýší váš souhlas na 60%. 

Tyto a mnoho dalších experimentů ukazují, jak snadno se necháme ovlivnit skupinou. Nejzajímavější je, že magnetická resonance ukázala, že náš mozek v takových situacích má tendenci vidět situaci stejně jako všichni ostatní. 

Nejde tedy o to, že lžeme, abychom nevyčuhovali z davu. My tomu skutečně věříme.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si