Přeskočit na hlavní obsah

Vlastní hlava a chuť být ve stádu


Naše chování a rozhodování, bychom často nepopsali jako racionální. Dneska o tom, jak jsme neuvěřitelně ovlivnitelní. 

Z knížky Šťouch (Nudge) od Richarda Thalera a Cassa Sunsteina měl zaujal následující experiment. Představte si. Jste ve skupině neznámých lidí, kteří dostanou na papíře namalovanou čáru. A následně je na plátno promítnuta trojice čar. Vaším úkolem je určit, která z těch třech je stejná jako ta vaše na papíře. Úkol velmi snadný. A taky že ano, daří se vám ve skupině velmi snadno určovat tu správnou. V prvním, ve druhém i třetím kole. Ale ve čtvrtém kole najednou všichni kolem vás začnou ukazovat na čáru, která je jiná, než máte před sebou. Prostě se mýlí. 

Co uděláte vy? Budete věřit sami sobě? Nebo se necháte ovlivnit většinou? 

V mnoha testech, v mnoha zemích to dopadlo tak, že 20-40% lidí se nechalo ovlivnit většinou. A to v situaci takto velmi jednoduchého úkolu.

Zkusme další experiment. Máte říci, zda souhlasíte s výrokem „Jelikož svoboda projevu je spíše výsadou než právem, má společnost právo svobodu projevu potlačit, pokud se cítí ohrožena.“ 

Výsledky ukázaly, že s tímto výrokem souhlasí zhruba 20% lidí. Pokud jsou tedy tázáni samostatně. Ale už skupina čtyř lidí, která s tímto výrokem souhlasila, zvýší váš souhlas na 60%. 

Tyto a mnoho dalších experimentů ukazují, jak snadno se necháme ovlivnit skupinou. Nejzajímavější je, že magnetická resonance ukázala, že náš mozek v takových situacích má tendenci vidět situaci stejně jako všichni ostatní. 

Nejde tedy o to, že lžeme, abychom nevyčuhovali z davu. My tomu skutečně věříme.
Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace