Přeskočit na hlavní obsah

Vše, co mohlo být vynalezeno, bylo vynalezeno

V posledních letech se opět rozšiřují názory, že ekonomický růst nemůže pokračovat. Kam by jako pokračoval? Do nekonečna? To přece nejde. A množí se proto zástupy zastánců nulového růstu.


Když slyším, že už nemůžeme růst, tak si vždycky vzpomenu na známý výrok: „vše, co už mohlo být vynalezeno, bylo vynalezeno“.

Tento výrok je přičítán šéfovi patentového úřadu USA Charlesi Duellovi z přelomu 19. a 20. století. Tento výrok je s oblibou používán řečníky, aby ukázali, jak ignorantský může být státní úředník, anebo jak je mylné si myslet, že pokrok se blíží ke svému konci.

Pro tyto účely je tento výrok tak úžasný, až se zdá, že to nemůže být pravda. Ano, ona to není pravda. Jde pouze o mýtus všeobecně přijímaný za pravdivý. Ale tento mýtický výrok je velmi trefný.

Argument, že nemůžeme růst do nekonečna, a proto už nemůžeme růst dále, by šlo přece použít už před mnoha staletími. Kdybychom uvěřili, že člověk nemůže už nic vymyslet a posunout pokrok kupředu, tak bychom žili (možná spokojeně) ještě v jeskyních. Vždyť tehdy jsme taky mohli tvrdit, že není možné růst do nekonečna, a proto bychom se měli spokojit s tím, co máme.

Ono nejde o novou myšlenku. V knížce „Pursuit of the Millennium“ Norman Cohn ukazuje, jak se mezi 11. a 15. stoletím v Evropě opakovaně šířily násilnické sekty, které hlásaly, že se blíží konec světa.

Možná je pro některé z nás přirozenější a atraktivnější si myslet, že žijeme blízko konce světa, než „pouze“ uprostřed dějin. 

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...