Přeskočit na hlavní obsah

Nic vás dostane na Měsíc


Představte si, že byste měli velký arch papíru. Přeložte ho napůl. A ještě jednou jej přeložte napůl. Tak a teď si představte, že byste ho takto dokázali přeložit padesátkrát. 

Já vím, že byste ho takto přeložit nedokázali. Normální A4 jde přeložit maximálně sedmkrát, osmkrát. Ale zkuste si představit, že to dokážete. 

Moje otázka je, jak vysoký by byl výsledný sloupec takto složeného papíru?

Hádáte, že jako tlustá kniha? Ne. A dokonce pokud byste byli odvážní a řekli, že výsledný sloupec bude stejně vysoký, jako všechny knihy z vaší knihovny srovnané na sebe, tak byste ve vašem odhadu byli daleko od skutečného výsledku.

„Ve skutečnosti bude výsledný sloupec přibližně tak vysoký, jako je vzdálenost od Země ke Slunci“, píše ve své knize Bod zlomu Malcolm Gladwell (pokud jste nečetli, tak doporučuji na prodlužující se večery). 

Zdá se vám to neuvěřitelné? To je dáno tím, že nám lidem tento výsledek přijde naprosto neadekvátní příčině. Tenký papír na začátku. Když ho přeložíme poprvé napůl, tak je to pořád tenký papír. NIC se vlastně moc nezměnilo. Proto si neumíme představit, že by tato padesátkrát opakovaná činnost mohla vést až ke Slunci. To je přece nepřiměřené.

Nicméně pokud odložíme očekávání přiměřenosti, tak dokážeme pochopit, že malé události mohou mít za následek velké změny. 

A především, „že se tyto změny mohou udát velice rychle“. 

Máme tendenci podceňovat důsledek změn. Zvlášť pokud se nám zdají tyto změny malé. Ale jejich kumulace může vést k bodu zlomu, který najednou spustí lavinu. Svět se totiž nechová lineárně.

My lidé (troufám si mezi ně zařadit i ekonomy a analytiky) se často spoléháme právě na to, že svět lineární je. A proto jsme často překvapení, když svět nám připomene, že to tak není. 

Spisovatel C.S. Lewis to komentoval takto: „Není vtipné, jak den za dnem se nic nemění, ale když se podíváme zpátky, tak je dnes všechno jinak?“ Je.

Komentáře

  1. Jsem tu, abych se podělil o své svědectví o tom, co pro mě udělala dobrá důvěryhodná společnost poskytující půjčky, jsem z Ruska a jsem krásná matka tří dětí. Při pokusu o získání půjčky na rozšíření své stálezelené skupiny jsem přišel o peníze pro mě a mé děti to bylo tak těžké, šel jsem online hledat pomoc s půjčkami, veškerá naděje byla ztracena, až do jednoho osudného dne, kdy jsem potkal tohoto mého přítele, který si nedávno zajistil půjčku od velmi poctivého muže, pane, pedro. představila mě tomuto poctivému půjčovateli, pane. pedro, který mi pomohl získat půjčku do 5 pracovních dnů, budu panu pedrovi navždy vděčný za to, že mi pomohl se znovu postavit na nohy. můžete kontaktovat pana pedra prostřednictvím e -mailu: pedroloanss@gmail.com / whatsapp: +18632310632 oni nevědí, dělám to pro ně, ale prostě to musím udělat, protože je tam hodně lidí, kteří to potřebují pomoc s půjčkou, prosím, navštivte tohoto poctivého muže a můžete být také v bezpečí.

    OdpovědětVymazat

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...