Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: devizový shopaholik



Devizový shopaholik 

Devizové rezervy České národní banky vzrostly v průběhu září o 57 mld. CZK (na 1 535 mld. CZK). Podíl k HDP se tak dostal na cca 35%. 

Od psychologické švýcarské hranice 80% jsme na míle vzdálení. Navíc jsme vysvětlovali, že jde o hranici, kterou citlivě vnímá více trh, a ne ČNB. Důvodem je fakt, že ČNB nemá obavy ze záporného kapitálu díky přecenění devizových rezerv jako Švýcaři, kteří musí vyplácet dividendy kantonům. Záporné vlastní ČNB jmění v minulosti dosahovalo až -5% HDP.

Za druhé, spekulativní tlak v průběhu září citelně polevil. To jsme ukazovaly na vývoji dekádní bilance v průběhu září. V prvních deseti dnech rychlý růst rezerv, pak rychlé zklidnění k nule. Tento vývoj je také vidět nejen na vývoji samotné koruny, ale i forwardech: příležitost pro zajištění dovozů byla nejatraktivnější právě na začátku září, kdy se forwardové kurzy dostaly hluboko pod 27 CZK/EUR. 


ČNB pak ještě zveřejnila detail svých obchodů za srpen, ze kterých vyplývá, že intervenovala ve výši 3,7 mld. EUR.

O včera zveřejněném průmyslu za srpen jsem už psal včera, proto nabízím pohled Jirky. Pozitivní je, že nové zakázky rostou téměř o osm procent. Mzdy v průmyslu rostly o 2,5% (nominálně), takže žádná sláva nejen z pohledu odborářů, ale i z pohledu ČNB, která by chtěla vidět růst mezd blízko pěti procentům, aby si byla jistá, že inflace se bude stabilizovat ke dvěma procentům. 

Podle našeho názoru bude efekt VW skandálu maximálně v řádu pár desetinek HDP. Důvodem je širší portfolio odběratelů domácích výrobců a pravděpodobný substituční efekt (od dieselu k benzínu), který bude kompenzovat výpadek poptávky.

Viceguvernér ČNB, Mojmír Hampl, se v HN pustil do kritiků kurzového závazku. Vybírám: „Pokud se chcete vyhnout ztrátám, věřte v sílu kurzového závazku ČNB.“, „…svůj kurzový závazek a minimální horizont jeho trvání – nejméně polovinu roku 2016, možná i déle – myslí vážně.“ Náš názor je, že je pravděpodobnější odložení ukončení kurzového závazku do roku 2017. 

Letem světem

Dneska oznámí výsledek zasedání centrální banka Velké Británie: nejpravděpodobněji beze změny, minule hlasování 8:1.

Ve 12:30 záznam ze zasedání ECB, večer pak Fed. Trh je naladěn ve směru pomalejšího růstu sazeb Fedu a více uvolněné měnové politiky ECB. Proto bude v zápiscích hledat indikace, které tento názor posílí. Pro USD/EUR poněkud nejasná zpráva, proto bude pokračovat volatilita.
   
Ekon: "Produktivita není všechno, ale z dlouhodobé-ho hlediska je to téměř všechno." Paul Krugman


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...