Přeskočit na hlavní obsah

Proč si to tak ČNB komplikuje?



ČNB po jednání (prohlášení, tiskovka a setkání s analytiky) vypadala poněkud zmateně v tom, co chce vlastně říci (exit nebude v létě). V pondělí se situaci snažil napravovat Singer na svém blogu. Navíc ČNB přiznala, že nemá úplně v souladu čísla ve své prezentaci a v modelu. Prostě chaos.

Dneska centrální banka dneska zveřejnila zápis z jednání z minulého týdne a najednou to dává smysl. Vypadá to, že týden navíc pomohl lépe sesumírovat myšlenky do konzistentnější podoby.

Pojďme projít hlavní části textu: „…pravděpodobnost toho, že bude potřeba ukončit kurzový závazek dříve, než předpokládá prognóza, se postupem času snižuje. Bankovní rada v této situaci diskutovala prodloužení platnosti kurzového závazku. Shodla se, že jeho ukončení se pravděpodobně posouvá až do období okolo konce roku 2016.“ To už víme, ČNB se nám poněkud krkolomně snažila říci, že její nejlepší odhad je, že exit nebude ani v létě příštího roku, ale až na přelomu 2016 a 2017. 

Ale v minulosti říkali, že neukončí kurzový závazek „…dříve než…“. Jinými slovy, ČNB připouštěla, že může posunout exit dále do budoucnosti, pokud to bude vývoj ekonomiky a inflace vyžadovat. Protože se však „dříve než“ vytratilo z prohlášení i z tiskovky, tak to vypadalo, že bankovní rada už nemá potřebu tuto možnost uvádět, protože riziko odkladu exitu nevidí jako reálné. To by byla významná změna. 

Ale ejhle, v zápisku se píše (stejně jako opožděně dodal guvernér Singer na svém blogu v pondělí): „Zároveň zůstávají v platnosti všechna předchozí konstatování bankovní rady, že neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhé polovině roku 2016.“ Takže jsme tam, kde jsme byli: pokud bude potřeba, tak exit bude posunut. A to je dobře, protože bude potřeba.

Naší výraznou připomínkou byl předpoklad prognózy ohledně sazeb. Ty po exitu by měly vzrůst rychle mírně nad jedno procento. Zároveň ČNB říkala, že koruna sice posílí, ale mírně a určitě ne na úrovně před intervencemi. A to i přesto, že ČNB předpokládá sazby 3M EURIBORU na nule po celý rok (viz prezentace z tiskovky). 

Stobodový úrokový diferenciál by nevedl k mírnému posílení koruny. Toto se vysvětlilo už na setkání s analytiky, kdy hlavní ekonom Tomáš Holub musel přiznat, že jedna věc je prezentace pro veřejnost a jiná věc je předpoklad sazeb EURIBORu v modelu, a že model předpokládá růst sazeb ECB. Trochu schizofrenní situace.

Důležité však je, že v zápise zaznělo, že stejný názor jako my má i bankovní rada: „Někteří členové bankovní rady v souvislosti s velmi nízkým výhledem zahraničních sazeb vyjadřovali svoji pochybnost ohledně v prognóze předpokládané rychlosti nárůstu domácích úrokových sazeb po opuštění závazku. Takovýto nárůst by mohl vést k výraznému zvýšení úrokového diferenciálu a k nezamýšlenému nadměrnému zhodnocení kurzu koruny, proto panovala shoda, že skutečný nárůst domácích úrokových sazeb bude zřejmě pozvolnější.“ Pokud exit nastane na konci roku, sazby porostou nejdříve ve druhé polovině roku 2017. A to tak, že pomalu. 

No a blížíme se k časování exitu. My předpokládáme posun exitu do roku 2017. Za prvé, průsak slabé koruny do inflace je po dvou letech stále pod jedním procentem. Přitom bychom museli vidět cca pět procent, aby ČNB mohla říci, že se ji podařilo protlačit tlaky na reálné posilování kurz přes inflaci, aby po exitu byl tlak na posílení kurzu CZK/EUR minimální. 

A za druhé, pokud ECB prodlouží kvantitativní uvolnění či dokonce ještě zvýší měsíční nákupy, tak ČNB bude muset také navyšovat svou bilanci (přes intervence), aby vykompenzovala tlaky na posílení koruny. A proto je dobře, že v zápisu je: „V souvislosti s prodloužením kurzového závazku členové bankovní rady diskutovali nutné podmínky jeho opuštění. Opakovaně zazněl názor, že domácí měnová politika je v současném režimu významně ovlivněna nastavením nekonvenční měnové politiky ECB, přičemž by případné opuštění našeho kurzového závazku před ukončením kvantitativního uvolňování ECB mohlo být velmi komplikované.„ 

Po týdnu sledování ČNB jsem si vzpomněl na jedno přísloví, respektive na jeho mírnou modifikaci: Mluviti stříbro, vysvětlovat zlato.

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...