Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: ČNB nakoupila dvouroční poptávku po CZK a neuklidnila trh



USA: Fed dostal, co chtěl

Počet nově vytvořených pracovních míst v USA v říjnu (271 tisíc) výrazně překonal očekávání (180 tisíc).  Tvorba pracovních míst rostla především v soukromém sektoru (268 tisíc). Revize za minulé dva měsíce přidaly dalších +12 tisíc míst. Průměrný růst pracovních míst za posledních 12 měsíců je 230 tisíc. Dále míra nezaměstnanosti poklesla na pět procent.

Naprosto se tak smazalo zklamání z minulého měsíce, které podpořilo spekulaci o odkladu zvýšení sazeb Fedu do konce prvního čtvrtletí. Přidejme k tomu, že Fed na posledním zasedání řekl, že v prosinci zváží zvýšení sazeb. Naposledy indikoval měsíc změny sazeb před cca dvaceti lety. Pravděpodobnost, že skutečně se ještě letos odlepí sazby od nuly je značná = v prosinci Fed zvýší sazby. 

Graf:  Pravděpodobnost, že sazby Fedu budou po prosincovém zasedání stále na nule (procenta)
Zdroj: Česká spořitelna, Bloomberg

Ve stanovisku Fed uvedl, že chce vidět další zlepšení na trhu práce a inflačního výhledu. Co jiného by mohlo být oním zlepšením, než takto vysoká tvorba pracovních míst. Guvernérka Janet Yellen totiž nemluví o inflaci jako měnovém fenoménu, ale v dikci phillipsovy křivky: pokles míry nezaměstnanosti povede k tlakům na akceleraci růstu mezd, což se nakonec odrazí ve vyšší inflaci. Růst mezd prozatím zaostával za vývojem na trhu práce, ale Yellen věří, že na inflaci má zaděláno, viz obrázek.


Dolar prorazil důležitou hranici 1,08. My očekáváme, že rozjíždějící se nůžky mezi měnovými politikami na březích Atlantiku protlačí EUR/USD pod paritu. Výnos 10Y dluhopisu americké vlády vzrostl nad 2,3%. Koruna vůči dolaru poskočila nad 25,1. 

ČNB nakoupila sedm jard, které budou čekat dva roky

V pátek ČNB uvedla ve své statistice, že v září intervenovala ve výši 2,3 mld. EUR (= 63 mld. CZK). Z vývoje bilance centrální banky vyplývá, že se tak událo v prvních dnech na začátku září, pak byl klid. Celkem tak ČNB zaintervenovala od července 7 mld. EUR. To představuje cca 190 mld. CZK.

Na českém trhu se tak poflakuje nových 190 mld. CZK. Mnoho z nich očekává, že až přijde exit z kurzového závazku a korunu posílí (!), tak zase nazpátek utečou do EUR a USD. Ale 190 mld. je dost peněz, které budou muset čekat, až po nich bude poptávka. Poptávku po CZK vytvářejí primárně exportéři. Roční (= posledních 12 měsíců) čisté vývozy zboží a služeb (vývozy po očištění o dovozy) dosahují podle statistiky platební bilance 295 mld. CZK.

Aby to nebylo jednoduché, tak podle statistiky ČSÚ o zahraničním obchodě v národním pojetí to je 143 mld. CZK. Ale věřme více statistice o platební bilanci, která ke zboží přidává i služby a která nám poskytuje konzistentní informace i o dalších tocích ovlivňují korunu. Dalším důležitým tokem je odliv dividend. Ty naopak zvyšují nabídku korun. Čistý roční odliv je 202 mld. 

Pak tu máme EU fondy, ale ty jdou přímo přes ČNB. A předpokládejme hypoteticky, že žádné peníze nepřitečou ve formě přímých zahraničních investic a ani v žádné jiné další podobě. 

V tom případě tady máme cca 90 mld. roční poptávku po korunách. Takže těch 190 mld., které tady přitekly od července, budou čekat cca dva roky, až na všechny přijde řada. Pokud by se pokusily utéci dříve, tak by vychýlily rovnováhu nabídky a poptávky a oslabovaly by korunu. 

Opakuji, že to platí za předpokladu, že ostatní toky se vykompenzují a budou nulové. Přitom je pravděpodobné, že spekulace na posílení koruny na sebe dlouho nenechají čekat. Právě spekulativní příliv ČNB uklidňuje, protože po exitu bude přetlak korun snižovat tendence na posílení koruny.

Sedmička samurajů z ČNB chtěla říci, že trh nemusí spekulovat a on začal

V pátek se koruna zase přiblížila na dostřel intervencí a pohybuje se blízko 27,03 CZK/EUR, kde byla naposledy právě na začátku září.

Posílení přišlo jako reakce na setkání analytiků s ČNB (mluvil Mirek Singer a hlavní ekonom Tomáš Holub). Na terminále svítily především tyto guvernérovy výroky "Došlo ke změně, protože skutečně vidíme šanci, že exit proběhne v horizontu měnové politiky. O této změně (rétoriky) se vedla relativně dlouhá diskuse. …Pravděpodobnost, že to (kurzový závazek) skončí v létě příštího roku, je spíše marginální a s největší pravděpodobností to skončí okolo přelomu roku, ale v tomto okamžiku je velice těžké být konkrétnější." 

Centrální banka očividně nepřesvědčila trh. ČNB si musí uvědomit, že po zkušenosti finančního trhu se Švýcarem musí být komunikace jednoznačnější a přímočařejší, aby trh nespekuloval, nakolik s nimi hraje centrální banka betla. 

Takže ano, ČNB říká, že posunuje časování exitu a že nebude v létě příštího roku. Ale dělá to nejednoznačně a nechává prostor pro spekulace. Posuďte sami, jak se na to finanční trh může dívat. Ve stanovisku se píše, že bankovní rada se shodla, že „ jeho ukončení (kurzového závazku) se pravděpodobně posouvá až do období okolo konce roku 2016.“ Pravděpodobně? Takže možná se neposunulo!? A proč už ne stanovisku není „…neukončí dříve než…“ Znamená to, že ČNB si je natolik jistá, že nebude muset posunovat termín exitu dále do budoucnosti? Dále, guvernér řekl „Pravděpodobnost, že to (kurzový závazek) skončí v létě příštího roku, je spíše marginální…“. Takže není nulový!? Takže může nastat! 

My si nadále myslíme, že ČNB posune exit do roku 2017. Ale velkou neznámou je změna bankovní rady v únoru, kdy většinu bude mít „zemanovská“ parta. A protože nevíme nic o kandidátech, tak nedokážeme ani říci, nakolik se změní preference centrální banky ohledně kurzového závazku.

V pátek jsme vydali měsíční strategii.
   
Bonus: nějaké to prognostické moudro a zajímavý článek o motivaci žáků:
- "Když jsou všichni experti a předpovědi v souladu, něco visí ve vzduchu."
- Jak ne/zlepšit prospěch žáků: "Po zavedení uvedených „stupňů vítězů“ se zhoršil prospěch průměrně o 24 procent, přičemž dříve nejlepší žáci se zhoršili až o 40%."


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...