Přeskočit na hlavní obsah

Magická přitažlivost 2009, fáze očekávání a zklamání a chasník



Průmysl tahá USA do recese
Nákupní manažeři ve zpracovatelském průmyslu budoucnost svých firem v nejbližších měsících nevidí moc růžově. Index ISM v průmyslu totiž v listopadu poklesl pod „magickou“ hranici padesátky (48,6), který indikuje, že většina firem v průmyslu očekává zhoršení své situace. Máme tedy očekávat i pokles celé ekonomiky? Tak za prvé, je to špatné číslo, ale historický analýza ukazuje, že ekonomika USA má tendenci klesat až když se toto číslo dostane pod 45. Já vím, to není nijak uklidňující informace. Jsme nebezpečně blízko. Naposledy jsme takto blízko byli v roce 2009.  

Ale (a to za druhé), ekonomika USA není jen o průmyslu, ale i o službách, a to tak že více o službách. A tady naopak v posledních měsících přicházely velmi pozitivní informace, viz obrázek. Výsledek za listopad budeme znát zítra. 


A za třetí, je užitečné se podívat na zdroj pesimismu nákupních manažerů v průmyslu. Poklesly nové objednávky, což je samozřejmě průšvih. A ceny, což je zhoršení už tak mizerné schopnosti firem v průmyslu zvyšovat ceny. Ale nijak to nevybočuje z globálního trendu.

V posledních měsících mají makro data v USA spíše tendenci zklamávat. A ani růst HDP ve 4Q nevypadá nijak růžově. Aktuálně zveřejněná čísla opět indikují spíše nižší růst, než trh aktuálně očekává. Logická otázka: zastaví to Fed? Nemyslím si, že Fed v prosinci odloží zvýšení sazeb. Především ve snaze ochránit svou kredibilitu po zářijovém fiasku. Ale čísla potvrzují naše očekávání, že zvyšování sazeb Fedu v příštím roce bude hodně opatrné a pozvolné.


Dolar tak včera ztratil, co získal v posledních dnech a oslabil zpět nad 1,06. Dneska bude mít guvernérka Fedu proslov: uvidíme, co řekne o rychlosti zvyšování sazeb. A dneska taky bude zveřejněn předskokan pátečního reportu trhu práce, tzv. ADP, což je počet nově vytvořených pracovních míst v soukromém sektoru. 

ECB: již zítra, již zítra!

Zítra zasedá ECB a trh je nažhaven na rozsah opatření, které centrální banka navaří. Naprosto jasně očekává snížení depozitní sazby minimálně na -0,3% (z -0,2%). Dále očekává prodloužení programu nákupu aktiv (=kvantitativní uvolnění) minimálně do roku 2017. A většinu trhu předpokládá i zvýšení objemu nákupů z 60 mld. na 75-80 mld. EUR měsíčně.

Co by ještě ECB mohla udělat? Zrušit limit na nákup státních dluhopisů. Změnit strukturu nakupovaných aktiv od státních dluhopisů k aktivům, které mají vyšší rizikovou váhu v bilancích bank. Tím by se efektivněji zvýšila zápůjční kapacita bank. 

Trh každopádně očekává (a do cen započítal) docela dost. Opatrnost velí podívat se do historie. A právě ta ukazuje, dvě věci. Za prvé, v minulosti ECB měla tendenci spíše trh zklamat svou akčností. Jinými slovy, fáze očekávání střídaly fáze zklamání.

A za druhé, po začátku kvantitativního uvolňování měly výnosy tendenci růst. Nikoliv dále klest. Protože pokles už proběhl před samotnou realizací. Po startu různých fází kvantitativního uvolnění v USA, ale i v EMU měly výnosy tendenci růst, v průměru o padesát bazických bodů. Buy the rumor, sell the news.

Dneska bude v EMU zveřejněná inflace, která by měla vzrůst z 0,1% na 0,3%. 

Letem světem 

Ministerstvo financí ČR očekává, že deficit v letošním roce bude 60-70 mld. CZK. Schválen byl 100 mld. CZK, díky lepší makro situaci jsme očekávali 70 mld. a MinFin to začíná vidět ještě optimističtěji. Důvodem je aktuální vývod: deficit v listopadu dosáhl 29,5 mld. CZK.

Blíží se další zasedání OPEC a cena ropy raději poklesla. Mimochodem, je blízko minim z roku 2009 (35 USD za barel).

Bonus:
A protože Síla blíží, tak si dáme recenzi Nové naděje z roku 1977 z měsíčníku Kino: „Film Star Wars prezentuje divákovi hrůzy takříkajíc kosmických rozměrů. Vystupují tu příšerní tyranové, terorizující celou naši galaxii, proti nim bojují kladní hrdinové filmu – baculatá princeznička, venkovský chasník, starý rytíř od Kulatého stolu, lidoop a dva roboti. Jeden z nich – Tripio - je pozlacený obr, druhý - Artoo-Detto - se podobá automobilu a vyjadřuje se pomoci ,hvězdných signálů‘. Samozřejmě se tu uplatňují nejmodernější zbraně, hrdinové například šermují laserovým paprskem, vyskytují se tu lidoještěři, skřítkové bez tváře, živá mumie a jiné fantastické příšery."


Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb

Věštění v ČNB

Před námi je totiž okénko pro modeláře a makro prognostiky. Ale nebojte, dojde i na něco praktického: úrokové sazby.  Výzkum ČNB ukazuje, že tzv. BVAR (bayesian vector autoregressions) je dobrou alternativou pro prognózování. Alespoň v našich podmínkách. Máme totiž krátké časové řady, díky tomu i nejistotu ohledně dlouhodobých trendů a rovnovážných veličin. BVAR se s tím umí do určité míry popasovat.  František Brázdik a Michal Franta ukazují , že dokonce o něco lépe, než hlavní model ČNB, který používá pro své predikce: "Srovnání ukazuje, že přístup BVAR může poskytovat přesnější inflační prognózy na horizontu měnové politiky.“ Centrální banka, když nastavuje měnovou politiku, tak se dívá do budoucnosti jednoho roku, až roku a půl. Tento časový interval nazývá „horizontem měnové politiky“. A v tomto horizontu je průměrná chyba (RMSE) při prognóze inflace zhruba o deset procent nižší v případě BVAR ve srovnání s hlavním modelem ČNB.  To vůbec není špatné, když si