Přeskočit na hlavní obsah

Snižuje ceny ropy nabídka nebo poptávka?



Aktuálně pokles ceny ropy pokořuje hranici 40 dolarů za barel. Přitom ještě v polovině minulého roku (blíží se konec jiného, tak pro jistotu: červenec 2014) stál barel 110 dolarů. Snižuje cenu ropy vyšší nabídka nebo nižší poptávka? 


Analýza ECB ukazuje, že vyšší nabídka (vyšší těžba ropy) snížila cenu na cca 75 dolarů za barel. Pokles tzv. preventivní poptávky (zásoby vzhledem k produkci, viz například vývoj zásob v USA), který dále snížil cenu na 60-65 dolarů za barel, odráží i očekávání dalšího růstu nabídky. Například z důvodů vyšší produkce a vývozů Íránu v příštím roce. Takže se v něm ukrývá také lepší nabídka.



Takže na nižší globální poptávku připadá pokles o 12 dolarů na padesátku. Ano, na padesátku, protože analýza ECB byla dělaná v době, kdy jeden barel stál ještě padesát dolarů, což bylo v říjnu. Pokles pod 40 je odrazem chováni OPEC, který je i při těchto cenách ochoten udržovat produkci nad limitem. Tedy nabídka. Dále trh započítává, že v lednu/únoru vstoupí na trh Írán. Opět nabídka.



Co to znamená? Za prvé, trh říká, že pokles cen ropy a komodit odráží slabou poptávku. Ano, ale pouze částečně. Dominuje nabídka. Navíc pokles cen ropy je pozitivním nabídkovým šokem pro globální ekonomiku. Ta proto v příštím roce urychlí svůj růst. Tak to bylo vždy v minulosti a bylo by chybou se domnívat, že tentokrát to bude jinak. Trh tak nyní podhodnocuje pozitivní dopady poklesu cen ropy. 

Za druhé, vyšší růst globální ekonomiky bude neutralizovat jeden faktor snižující cenu ropy. Cena tak poroste, ale nijak závratně: k 50-60 dolarům za barel. 

Bez dodatečných šoků odhadujeme, že cena ropy by se měla dlouhodobě pohybovat mezi 40 a 80 dolary za barel.



Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace