Přeskočit na hlavní obsah

Snižuje ceny ropy nabídka nebo poptávka?



Aktuálně pokles ceny ropy pokořuje hranici 40 dolarů za barel. Přitom ještě v polovině minulého roku (blíží se konec jiného, tak pro jistotu: červenec 2014) stál barel 110 dolarů. Snižuje cenu ropy vyšší nabídka nebo nižší poptávka? 


Analýza ECB ukazuje, že vyšší nabídka (vyšší těžba ropy) snížila cenu na cca 75 dolarů za barel. Pokles tzv. preventivní poptávky (zásoby vzhledem k produkci, viz například vývoj zásob v USA), který dále snížil cenu na 60-65 dolarů za barel, odráží i očekávání dalšího růstu nabídky. Například z důvodů vyšší produkce a vývozů Íránu v příštím roce. Takže se v něm ukrývá také lepší nabídka.



Takže na nižší globální poptávku připadá pokles o 12 dolarů na padesátku. Ano, na padesátku, protože analýza ECB byla dělaná v době, kdy jeden barel stál ještě padesát dolarů, což bylo v říjnu. Pokles pod 40 je odrazem chováni OPEC, který je i při těchto cenách ochoten udržovat produkci nad limitem. Tedy nabídka. Dále trh započítává, že v lednu/únoru vstoupí na trh Írán. Opět nabídka.



Co to znamená? Za prvé, trh říká, že pokles cen ropy a komodit odráží slabou poptávku. Ano, ale pouze částečně. Dominuje nabídka. Navíc pokles cen ropy je pozitivním nabídkovým šokem pro globální ekonomiku. Ta proto v příštím roce urychlí svůj růst. Tak to bylo vždy v minulosti a bylo by chybou se domnívat, že tentokrát to bude jinak. Trh tak nyní podhodnocuje pozitivní dopady poklesu cen ropy. 

Za druhé, vyšší růst globální ekonomiky bude neutralizovat jeden faktor snižující cenu ropy. Cena tak poroste, ale nijak závratně: k 50-60 dolarům za barel. 

Bez dodatečných šoků odhadujeme, že cena ropy by se měla dlouhodobě pohybovat mezi 40 a 80 dolary za barel.



Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace