Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart: Volný pád a "Ano, musíme!"


Vzkaz pro kolegy: „Ano, musíme!“

Šéf ECB, Mario Draghi, se včera na prezentaci nechal slyšet, že „Vždy můžeme dosáhnout našeho cíle, musíme a uděláme to!“ Dále, že inflačního cíle musí být dosaženo bez „zbytečných zpoždění“. A že nejsou žádné limity pro stimulaci. 


Je pravda, že když se Draghi podívá na vývoj inflace za své šéfování ECB a porovná to s inflačním cílem, tak to není žádná hitparáda. 

Jeho slova lze chápat jako výtku vůči svým kolegům (z německého křídla), kteří roky bránili dostatečnému měnovému uvolnění: až letos se reálný výnos 10Y státního dluhopisu snížil k nule, zatímco v USA byl v záporu od cca půlky 2011. Zpoždění přes tři roky. A taky jako výtka vůči prosincovému zasedání, kdy úspěšně německé křídlo zablokovalo navýšení programu nákupu aktiv. Které Draghi finančnímu trhu slíbil dodat.


Aktuální konsensus trhu je, že ECB už nebude měnit nastavení kvantitativního uvolnění a sazby, že to prostě stačí. A jedeme dále: z fáze zklamání do fáze očekávání. My nadále vidíme riziko, že ve druhé polovině roku 2016 se opět otevře diskuse nad dostatečností uvolnění. 

Volný pád cen ropy

Cena ropy Brent poklesla pod 38 dolarů za barel a dosáhla úrovní, které jsme viděli naposledy na konci roku 2008 (Velká recese). Minulý týden spustilo pokles cen ropy zasedání OPEC, kde týpci, kteří kontrolují 40% produkce ropy, se dohodli, že není potřeba snižovat těžbu. Naopak, že není problém, když produkce je vyšší než jejich limit. To trh přečetl jako hození flinty do žita a posvěcení, že nabídka OPECu zůstane nadále zvýšená. 

K tomu přidejme, že Írán chce hned po skončení sankcí (= první týden v lednu) vstoupit na trh a dále tak zvýšit nabídku. (Takhle, ony jsou náznaky, že Írán už je na trhu a nějakou část své produkce ropy proudit „neoficiálními kanály“.)

No a v závěru týdne se k tomu přidal Mezinárodní úřad pro energetiku (IEA), který zveřejnil výhled na rok 2016, ve kterém věští, že převis nabídky nad poptávkou bude trvat i příští rok. 

Podle mě je pokles cen ropy aktuálně nejvíce přehlíženým faktorem, který sešlápne plyn globální ekonomiky. Pokles cen ropy je vždy pozitivním nabídkovým šokem pro globální ekonomiku. Tentokrát to nebude jinak. Ta proto v příštím roce urychlí svůj růst. A vyšší růst globální ekonomiky bude neutralizovat jeden faktor snižující cenu ropy. Cena tak podle mého názoru vzroste, ale nijak závratně: k 50-60 dolarům za barel na konci roku.

Dále, Emmanuel Kachikwu, ropný ministr Nigérie a šéf OPEC, chce svolat v únoru schůzi OPECu, pokud do té doby ceny nevzrostou. A za třetí, při těchto cenách je řada produkčních kapacit ztrátová. Podle odhadů až třetina.

Mezitím pokles cen ropy jde ruku v ruce s oslabením dolaru, které je zase podpořeno zklamáním z ECB… a jsme zase na začátku tohoto Restartu.


Letem světem

Jak moc zamává s rozvíjejícími se ekonomikami zvýšení sazeb Fedu? Analýza ECB ukazuje kumulovaný příliv peněz do rozvíjejících se ekonomik od roku 2012. A ukazuje, že přiliv svého vrcholu v květnu 2013. V té době Bernanke oznámil záměr postupně ukončit kvantitativní uvolnění Fedu (tzv. tapering). A od té doby nastal odliv peněz z fondů státních dluhopisů rozvíjejících se ekonomik. Aktuální stav je dokonce pod úrovní konce 2011. 

Ale to jsou státní dluhopisy. V případě korporátních dluhopisů tento odliv ještě pořádně nenastal. Takže pokud by Fed zvyšoval sazby neurvale, tak by to ovlivnilo spíše výnosy korporátních dluhopisů na těchto trzích. Ale my čekáme, že Fed bude velmi opatrný a zvýší v příštím roce maximálně na jedno procento své sazby. Mimochodem, dneska začne jeho zasedání, výsledek (= zvýšení) bude oznámen zítra v osm večer.

Běžný účet ČR za v říjnu skončil přebytkem +3,1 mld. CZK. Za 12M je to +1,4% HDP. Vývoj tak potvrzuje, že bez kurzového závazku by měla kačka tendenci posílit pod 27. 
   
Bonus:
„Je lepší být nenáviděn pro to, jaký jsi, než být milován pro to, co nejsi.“ Kurt Cobain

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...