Přeskočit na hlavní obsah

Růst inflace a výnosů v EMU: čekání na Godota


- Bondaři se těšili, že začátek roku jim přinese tlak na růst výnosů díky výskoku inflace v eurozóně. Ten však podobně jako Godot nedorazí.

- Naděje byla postavena na dvou základech. Jednak historické zkušenosti, že růst inflace tlačí výnosy nahoru. Připomeňme například loňský rok, kdy inflace v EMU ze záporných hodnot (-0,6 procenta v lednu) vyskočila „až“ na +0,3 procenta v květnu (zveřejněno v červnu). A desetileté výnosy německých státních dluhopisů vzrostly od začátku roku do června o 60 bazických bodů, téměř k jednomu procentu.


- Za druhé inflace v eurozóně se nyní pohybuje na 0,2 procentech. Přičemž ceny energií stlačují inflaci o 0,6 procentního bodu. Bez tohoto vlivu by inflace byla na +0,8 procentech. Trh právě doufal, že by inflace v EMU mohla povyskočit o 0,6 procentního bodu s tím, jak z meziročních čísel vypadne efekt nízkých cen energií. To by vytlačilo německý výnosy směrem nahoru. A s nimi by se svezly české výnosy.
 

- Ano, to by se skutečně stalo, ale s ropou na 50 dolarech za barel. V tomto případě by už březnová inflace umazala téměř celý negativní efekt cen energií a celková inflace by pravděpodobně stoupla.

- No jo, ale pokles cen ropy k 35 dolarům (aktuálně dokonce 32,7) znamená, že ceny energií budou i stahovat inflaci dolů. 

- Růst inflace nastane až ve druhé polovině roku. Pokud by cena ropy zůstala na 35 dolarech, potom by negativní příspěvek poklesl k nule až na konci roku.  

- My očekáváme mírný růst cen ropy ve druhé polovině letošního roku k padesáti dolarům. V tomto případě dojde nejenže k umazání negativního příspěvku, ale v příštím roce ceny ropy budou dokonce navyšovat inflaci o téměř jedno procentu. Inflace a s ní výnosy by se tak mohly skutečně výrazněji zvyšovat na začátku roku. Ale až toho příštího.


Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace