Přeskočit na hlavní obsah

Růst inflace a výnosů v EMU: čekání na Godota


- Bondaři se těšili, že začátek roku jim přinese tlak na růst výnosů díky výskoku inflace v eurozóně. Ten však podobně jako Godot nedorazí.

- Naděje byla postavena na dvou základech. Jednak historické zkušenosti, že růst inflace tlačí výnosy nahoru. Připomeňme například loňský rok, kdy inflace v EMU ze záporných hodnot (-0,6 procenta v lednu) vyskočila „až“ na +0,3 procenta v květnu (zveřejněno v červnu). A desetileté výnosy německých státních dluhopisů vzrostly od začátku roku do června o 60 bazických bodů, téměř k jednomu procentu.


- Za druhé inflace v eurozóně se nyní pohybuje na 0,2 procentech. Přičemž ceny energií stlačují inflaci o 0,6 procentního bodu. Bez tohoto vlivu by inflace byla na +0,8 procentech. Trh právě doufal, že by inflace v EMU mohla povyskočit o 0,6 procentního bodu s tím, jak z meziročních čísel vypadne efekt nízkých cen energií. To by vytlačilo německý výnosy směrem nahoru. A s nimi by se svezly české výnosy.
 

- Ano, to by se skutečně stalo, ale s ropou na 50 dolarech za barel. V tomto případě by už březnová inflace umazala téměř celý negativní efekt cen energií a celková inflace by pravděpodobně stoupla.

- No jo, ale pokles cen ropy k 35 dolarům (aktuálně dokonce 32,7) znamená, že ceny energií budou i stahovat inflaci dolů. 

- Růst inflace nastane až ve druhé polovině roku. Pokud by cena ropy zůstala na 35 dolarech, potom by negativní příspěvek poklesl k nule až na konci roku.  

- My očekáváme mírný růst cen ropy ve druhé polovině letošního roku k padesáti dolarům. V tomto případě dojde nejenže k umazání negativního příspěvku, ale v příštím roce ceny ropy budou dokonce navyšovat inflaci o téměř jedno procentu. Inflace a s ní výnosy by se tak mohly skutečně výrazněji zvyšovat na začátku roku. Ale až toho příštího.


Štítky

Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...
Okomentovat
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...
Okomentovat
Další informace