Přeskočit na hlavní obsah

Růst inflace a výnosů v EMU: čekání na Godota


- Bondaři se těšili, že začátek roku jim přinese tlak na růst výnosů díky výskoku inflace v eurozóně. Ten však podobně jako Godot nedorazí.

- Naděje byla postavena na dvou základech. Jednak historické zkušenosti, že růst inflace tlačí výnosy nahoru. Připomeňme například loňský rok, kdy inflace v EMU ze záporných hodnot (-0,6 procenta v lednu) vyskočila „až“ na +0,3 procenta v květnu (zveřejněno v červnu). A desetileté výnosy německých státních dluhopisů vzrostly od začátku roku do června o 60 bazických bodů, téměř k jednomu procentu.


- Za druhé inflace v eurozóně se nyní pohybuje na 0,2 procentech. Přičemž ceny energií stlačují inflaci o 0,6 procentního bodu. Bez tohoto vlivu by inflace byla na +0,8 procentech. Trh právě doufal, že by inflace v EMU mohla povyskočit o 0,6 procentního bodu s tím, jak z meziročních čísel vypadne efekt nízkých cen energií. To by vytlačilo německý výnosy směrem nahoru. A s nimi by se svezly české výnosy.
 

- Ano, to by se skutečně stalo, ale s ropou na 50 dolarech za barel. V tomto případě by už březnová inflace umazala téměř celý negativní efekt cen energií a celková inflace by pravděpodobně stoupla.

- No jo, ale pokles cen ropy k 35 dolarům (aktuálně dokonce 32,7) znamená, že ceny energií budou i stahovat inflaci dolů. 

- Růst inflace nastane až ve druhé polovině roku. Pokud by cena ropy zůstala na 35 dolarech, potom by negativní příspěvek poklesl k nule až na konci roku.  

- My očekáváme mírný růst cen ropy ve druhé polovině letošního roku k padesáti dolarům. V tomto případě dojde nejenže k umazání negativního příspěvku, ale v příštím roce ceny ropy budou dokonce navyšovat inflaci o téměř jedno procentu. Inflace a s ní výnosy by se tak mohly skutečně výrazněji zvyšovat na začátku roku. Ale až toho příštího.


Štítky:

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...
1 komentář
Další informace

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...
Okomentovat
Další informace

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...
Okomentovat
Další informace