Tak jde čas
John Mauldin vtipně poskládal pár citátů. Je dobré vědět, že centrální bankéři nelpí na svých předešlých názorech:
„Nikdo nebude půjčovat za negativní sazby. Potenciální věřitel raději jednoduše zvolí hotovost, která má nulovou sazbu.” Ben Bernanke, 2009
„Myslím, že negativní sazby jsou něco, co by Fed měl zvážit, až na to dozraje situace.“ Ben Bernanke, 2015
„Teoreticky není žádný rozdíl mezi teorií a praxí. V praxi je“ Yogi Berra
A Petr Sklenář to komentuje "Další krok může být názor, že kladný úrok je vlastně 'barbarský relikt'".
A Petr Sklenář to komentuje "Další krok může být názor, že kladný úrok je vlastně 'barbarský relikt'".
Panika ze začátku roku si vzala oddechový čas, nastupují roztleskávačky
V posledních dnech došlo k uklidnění paniky na finančních trzích a akcie začaly umazávat ztráty. Paradoxně uklidnění pomohla i vznikající dohoda mezi Ruskem a státy OPEC (především Saudskou Arábií) o zmrazení produkce na úrovni z letošního ledna.
Obrázek níže ukazuje vývoj globální nabídky (produkce ropy) a poptávky po ropě. I přes zmrazení produkce států, které těží cca 40% ropy, nedojde k rychlému umazání převisu nabídky nad poptávkou. Trh by se měl vyčistit až v roce 2017. Tedy za předpokladu, že státy budou dohodu dodržovat (s čímž měly v minulosti problém). Očekáváme, že na konci roku bude ropa stát kolem 50 dolarů za barel.
Dále trhům pomohlo uklidnění v evropském finančním sektoru. Jednak ze strany regulátorů a jednak skutečnou akcí, kdy banky raději skoupí svá aktiva.
Makro data naopak tlačí na pilu
Co se týká makro dat, tak k uklidnění zatím nedošlo: přicházející makro čísla se jsou zklamáním jak v EMU, tak v USA. Především ekonomiky eurozóny nabraly na síle v negativním překvapení.
Tak například včera byly zveřejněny indexy nákupních manažerů v EMU (PMI). Souhrnný indikátor za průmysl i služby poklesl na více než roční minimum. Problém má především průmysl, kde se snižují objednávky a také (a to je pro ECB špatná zpráva) i záměry firem nabírat nové pracovníky. K tomu přidejme horší spotřebitelskou důvěru zveřejněnou v pátek.
Pozor není to tak, že by indikátory hrozily návratem recese do EMU. To ne. Čísla nadále ukazují na růst ekonomik. Ale nižším tempem. A to v situaci, kdy ve vyspělých ekonomikách jsou nevyužité kapacity, což snižuje potenciál na růst inflace.
A tak inflační očekávání klesají. Paradoxně klesají i ty, které nemají co dělat s aktuálním cyklem, ani s poklesem cen akcií nebo ropy. Ale klesají i inflační očekávání za pět let na pět let. Finanční trh si myslí, že mezi lety 2021 a 2025 bude průměrná inflace v EMU pod 1,5%. ECB je tak pod tlakem nejen v otázce zda uvolnit měnovou politiku (ano), ale i jak ji uvolnit, aby ji trh věřil (nízké dlouhodobé inflační očekávání jsou totiž o kredibilitě centrální banky dosáhnout svého inflačního cíle).
No a (konečně) nepřekvapí, že euro oslabuje. Jde o kombinaci makro dat, očekávání uvolnění měnové politiky ECB a očekávání a nejistoty ohledně Brexitu.
Letem světem
Čínská centrální banka začala opět pouštět kurz na slabší úrovně: fixing posunula o 0,17%.
Německá ekonomika vzrostla o 0,3% mezičtvrtletně a o 2,1% meziročně v posledním čtvrtletí minulého roku. Meziroční růst byl tažen spotřebou (+0,9 procentního bodu), fixní investice také přidaly jeden procentní bod. Naopak čisté vývozy dodaly čistou nulu.
Pro nerdy se vztahem a analytiky posedlé grafy:
Komentáře
Okomentovat