Přeskočit na hlavní obsah

Time out pro paniku a kartézská vášeň


Tak jde čas

John Mauldin vtipně poskládal pár citátů. Je dobré vědět, že centrální bankéři nelpí na svých předešlých názorech:

„Nikdo nebude půjčovat za negativní sazby. Potenciální věřitel raději jednoduše zvolí hotovost, která má nulovou sazbu.” Ben Bernanke, 2009

„Myslím, že negativní sazby jsou něco, co by Fed měl zvážit, až na to dozraje situace.“ Ben Bernanke, 2015

„Teoreticky není žádný rozdíl mezi teorií a praxí. V praxi je“ Yogi Berra

A Petr Sklenář to komentuje "Další krok může být názor, že kladný úrok je vlastně 'barbarský relikt'". 

Panika ze začátku roku si vzala oddechový čas, nastupují roztleskávačky


V posledních dnech došlo k uklidnění paniky na finančních trzích a akcie začaly umazávat ztráty. Paradoxně uklidnění pomohla i vznikající dohoda mezi Ruskem a státy OPEC (především Saudskou Arábií) o zmrazení produkce na úrovni z letošního ledna. 

Obrázek níže ukazuje vývoj globální nabídky (produkce ropy) a poptávky po ropě. I přes zmrazení produkce států, které těží cca 40% ropy, nedojde k rychlému umazání převisu nabídky nad poptávkou. Trh by se měl vyčistit až v roce 2017. Tedy za předpokladu, že státy budou dohodu dodržovat (s čímž měly v minulosti problém). Očekáváme, že na konci roku bude ropa stát kolem 50 dolarů za barel.


Dále trhům pomohlo uklidnění v evropském finančním sektoru. Jednak ze strany regulátorů a jednak skutečnou akcí, kdy banky raději skoupí svá aktiva. 


Makro data naopak tlačí na pilu

Co se týká makro dat, tak k uklidnění zatím nedošlo: přicházející makro čísla se jsou zklamáním jak v EMU, tak v USA. Především ekonomiky eurozóny nabraly na síle v negativním překvapení.


Tak například včera byly zveřejněny indexy nákupních manažerů v EMU (PMI). Souhrnný indikátor za průmysl i služby poklesl na více než roční minimum. Problém má především průmysl, kde se snižují objednávky a také (a to je pro ECB špatná zpráva) i záměry firem nabírat nové pracovníky. K tomu přidejme horší spotřebitelskou důvěru zveřejněnou v pátek.

Pozor není to tak, že by indikátory hrozily návratem recese do EMU. To ne. Čísla nadále ukazují na růst ekonomik. Ale nižším tempem. A to v situaci, kdy ve vyspělých ekonomikách jsou nevyužité kapacity, což snižuje potenciál na růst inflace. 


A tak inflační očekávání klesají. Paradoxně klesají i ty, které nemají co dělat s aktuálním cyklem, ani s poklesem cen akcií nebo ropy. Ale klesají i inflační očekávání za pět let na pět let. Finanční trh si myslí, že mezi lety 2021 a 2025 bude průměrná inflace v EMU pod 1,5%. ECB je tak pod tlakem nejen v otázce zda uvolnit měnovou politiku (ano), ale i jak ji uvolnit, aby ji trh věřil (nízké dlouhodobé inflační očekávání jsou totiž o kredibilitě centrální banky dosáhnout svého inflačního cíle).


No a (konečně) nepřekvapí, že euro oslabuje. Jde o kombinaci makro dat, očekávání uvolnění měnové politiky ECB a očekávání a nejistoty ohledně Brexitu. 



Letem světem

Čínská centrální banka začala opět pouštět kurz na slabší úrovně: fixing posunula o 0,17%.

Německá ekonomika vzrostla o 0,3% mezičtvrtletně a o 2,1% meziročně v posledním čtvrtletí minulého roku. Meziroční růst byl tažen spotřebou (+0,9 procentního bodu), fixní investice také přidaly jeden procentní bod. Naopak čisté vývozy dodaly čistou nulu.
   
Pro nerdy se vztahem a analytiky posedlé grafy:



Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...