Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart - durace, holubice a jestřábi


Zkracujte duraci = čím míň dlouhých státních dluhopisů, tím líp

Vydali jsme měsíční strategii, jak na makro (+FX a devizové kurzy), tak na akcie. Hlavní závěr makro týmu je doporučení prodávat dlouhý konec křivky státních dluhopisů. Tedy zkrátit duraci na minimum.

Důvodem je kombinace dvou faktorů. Zaprvé, očekáváme obvyklou reakci trhu na navýšení kvantitativního uvolňování ze strany ECB. A tou je růst výnosů díky módu „Buy the Rumor, Sell the News“. Zadruhé, postupné vypadávání nízké ceny ropy z meziroční inflace vyžene celkovou inflaci směrem k jednomu procentu. Navíc cena ropy vzrostla z minim, my očekáváme cenu ropy na padině na konci roku. A proto také očekáváme, že inflace v následujících měsících se odlepí od nuly směrem k 1,5 procentu.  


No a v případě Fedu očekáváme zvýšení sazeb v polovině roku. Podívejme se na něj podrobněji.

Holubice oslabují dolar

Včera zveřejnil Fed zápisky z březnového jednání. Trh je hodnotí jako holubičí. A proto očekává, že s pravděpodobností 45% letos Fed sazby nezvýší. Čtyřicet procent očekává jedno zvýšení a jen 13% věří Fedu, že dodá, dvojí zvýšení sazeb do konce roku. Dvojí zvýšení je aktuální názor bankovní rady (FOMC), takž mu moc nevěří. 


Ve srovnání s trhem vidíme vyšší prostor pro růst sazeb = stabilním sazbám dáváme malou pravděpodobnost a naopak vyšší v případě dvojího zvýšení. Holubičí vyznění Fedu vnímáme jako jeho snahu pokračovat ve stabilizaci/oslabení dolaru. Od slabšího dolaru si centrální banka slibuje stabilizaci finančních trhů a rozvíjejících se ekonomik. Fed byl v této snaze podpořen i ECB, která snížila svou snahu oslabit euro a raději se snaží podpořit ekonomiky podporou úvěrového kanálu. 

Pokud se podíváme na ekonomické fundamenty, tak měnové podmínky se mají zpřísňovat. Míra nezaměstnanosti je na pěti procentech. Navíc začíná růst míra participace. Jinými slovy podmínky na trhu práce se tak změnily, že lidé, kteří práci přestali hledat (odchod do důchodu, školy, mateřskou…) se znovu vrací na trh práce. Takže přestože míra nezaměstnanosti nemusí už dále výrazně klesat (z pohledu staťáku znamená návrat na trh práce nejdříve návrat do řad nezaměstnaných), tak zaměstnanost může narůst ještě o jedno procento. A druhý cíl, inflace, akceleruje k cíli dvou procent.


Takže měnové podmínky si zasluhují zpřísnění. Do začátku roku tuto práci „oddřel“ dolar svým posílením. Nicméně od té doby došlo ke snížení naakumulovaného reálného posílení (od roku 2014) z 20% na 12%. Takže se otevírá prostor pro zvýšení sazeb.


Když trh hodnotí zápisky jako holubičí signál, tak je očividně pod vlivem vystoupení Yellen z minulého týdne. Ale ve finále není FOMC tak jednotné, protože zvyšování už v dubnu zvažují i centristé jako John Williams nebo Dennis Lockhart.

Politika a kurzový závazek

Ještě poznámka k ČNB z minulého týdne. Ta řekla, že bankovní rada vidí „jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017.“ Takže tato bankovní rada říká, že stará garda (= většina členů zvolena Václavem Klausem) nechá případný exit na nové gardě (většina zvolena Milošem Zemanem). 

Zajímavým momentem pro časování exitu, respektive pro pohyb kurzu po exitu budou i volby v příštím roce. Pokud by koruna po exitu posílila se všemi negativními dopady na průmysl a nakonec i zaměstnanost, tak by takový vývoj mohl ovlivnit nejednoho voliče. Samozřejmě, že centrální banka je nezávislá, ale pokud tohle budou mít členové bankovní rady v hlavě (a taky že budou mít), tak půjde o dodatečný argument pro pozdější exit, respektive proč nenechat korunu po exitu posílit. Minimálně do žní. Pardon voleb.  

   
Otázky vs. odpovědi:
- Pablo Picasso o počítačích: „Ale vždyť jsou k ničemu. Můžou vám dát jenom odpovědi.“
- Voltaire: „Suďte člověka podle jeho otázek, nikoliv podle odpovědí.“

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Může ČNB předčasně exitovat? Teoreticky ano, ale riskuje lynč

ČNB říká, že „neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než ve druhém čtvrtletí roku 2017.“ A vzhledem k tomu, že inflace je na dvou procentech a bankovní rada je naladěna pro exit, tak už v dubnu můžeme mít korunu po třech letech bez závazku. Je možné, že by bankovní rada rozhodla o ukončení kurzového závazku dříve než v dubnu? Na první pohled bláznívá otázka, protože ČNB přece říká, že ne. Ale teoreticky to možné je a za jistých okolností je to dokonce reálné. Proč teoreticky může skončit kurzový závazek už v prvním čtvrtletí: Bankovní rada rozhoduje na každém zasedání o nastavení měnové politiky.  Na posledním zasedání bankovní rady je v zápise z jednání uvedeno : "Po projednání situační zprávy bankovní rada ČNB jednomyslně rozhodla ponechat limitní úrokovou sazbu pro dvoutýdenní repo operace na stávající úrovni 0,05 %. Pro toto rozhodnutí hlasovali Jiří Rusnok, Mojmír Hampl, Vladimír Tomšík, Vojtěch Benda, Lubomír Lízal a Pavel Řežáb...

USA jako jeden spotřební kotel

Superspotřebitel... V pátek zveřejněné data o maloobchodních tržbách byla pro finanční trh zklamáním: v červenci meziměsíčně stagnovaly, ačkoliv se čekal růst o 0,4%. Po očištění o tržby za prodej aut dokonce došlo k poklesu o -0,3% m/m. Dolar pro jistotu oslabil.    Zájem ekonomů, médií a finančních trhů o amerického spotřebitele je pochopitelný. Spotřeba domácností v USA představuje 68 procent HDP. Pro srovnání v EMU je tento podíl 55% a v ČR dokonce jen 46%. Jde o podíl na HDP. Hrubý domácí produkt přitom představuje celkovou peněžní hodnotu statků a služeb vytvořených za dané období na určitém území. Ale americké podniky neprodukují jen na území USA, ale i v zahraničních dcerkách. A tudíž HDP neměří nejlépe důchod, který plyne do USA k přerozdělení mezi spotřebitele, podniky a vládu.  Když se podíváme na podíl spotřeby na hrubém národním důchodu, tak se dostaneme na 66%. Sice jsme se snažili, ale pořád jde o vysoké číslo. …bez inve...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...