Přeskočit na hlavní obsah

Ranní restart - durace, holubice a jestřábi


Zkracujte duraci = čím míň dlouhých státních dluhopisů, tím líp

Vydali jsme měsíční strategii, jak na makro (+FX a devizové kurzy), tak na akcie. Hlavní závěr makro týmu je doporučení prodávat dlouhý konec křivky státních dluhopisů. Tedy zkrátit duraci na minimum.

Důvodem je kombinace dvou faktorů. Zaprvé, očekáváme obvyklou reakci trhu na navýšení kvantitativního uvolňování ze strany ECB. A tou je růst výnosů díky módu „Buy the Rumor, Sell the News“. Zadruhé, postupné vypadávání nízké ceny ropy z meziroční inflace vyžene celkovou inflaci směrem k jednomu procentu. Navíc cena ropy vzrostla z minim, my očekáváme cenu ropy na padině na konci roku. A proto také očekáváme, že inflace v následujících měsících se odlepí od nuly směrem k 1,5 procentu.  


No a v případě Fedu očekáváme zvýšení sazeb v polovině roku. Podívejme se na něj podrobněji.

Holubice oslabují dolar

Včera zveřejnil Fed zápisky z březnového jednání. Trh je hodnotí jako holubičí. A proto očekává, že s pravděpodobností 45% letos Fed sazby nezvýší. Čtyřicet procent očekává jedno zvýšení a jen 13% věří Fedu, že dodá, dvojí zvýšení sazeb do konce roku. Dvojí zvýšení je aktuální názor bankovní rady (FOMC), takž mu moc nevěří. 


Ve srovnání s trhem vidíme vyšší prostor pro růst sazeb = stabilním sazbám dáváme malou pravděpodobnost a naopak vyšší v případě dvojího zvýšení. Holubičí vyznění Fedu vnímáme jako jeho snahu pokračovat ve stabilizaci/oslabení dolaru. Od slabšího dolaru si centrální banka slibuje stabilizaci finančních trhů a rozvíjejících se ekonomik. Fed byl v této snaze podpořen i ECB, která snížila svou snahu oslabit euro a raději se snaží podpořit ekonomiky podporou úvěrového kanálu. 

Pokud se podíváme na ekonomické fundamenty, tak měnové podmínky se mají zpřísňovat. Míra nezaměstnanosti je na pěti procentech. Navíc začíná růst míra participace. Jinými slovy podmínky na trhu práce se tak změnily, že lidé, kteří práci přestali hledat (odchod do důchodu, školy, mateřskou…) se znovu vrací na trh práce. Takže přestože míra nezaměstnanosti nemusí už dále výrazně klesat (z pohledu staťáku znamená návrat na trh práce nejdříve návrat do řad nezaměstnaných), tak zaměstnanost může narůst ještě o jedno procento. A druhý cíl, inflace, akceleruje k cíli dvou procent.


Takže měnové podmínky si zasluhují zpřísnění. Do začátku roku tuto práci „oddřel“ dolar svým posílením. Nicméně od té doby došlo ke snížení naakumulovaného reálného posílení (od roku 2014) z 20% na 12%. Takže se otevírá prostor pro zvýšení sazeb.


Když trh hodnotí zápisky jako holubičí signál, tak je očividně pod vlivem vystoupení Yellen z minulého týdne. Ale ve finále není FOMC tak jednotné, protože zvyšování už v dubnu zvažují i centristé jako John Williams nebo Dennis Lockhart.

Politika a kurzový závazek

Ještě poznámka k ČNB z minulého týdne. Ta řekla, že bankovní rada vidí „jako pravděpodobné ukončení závazku blíže polovině roku 2017.“ Takže tato bankovní rada říká, že stará garda (= většina členů zvolena Václavem Klausem) nechá případný exit na nové gardě (většina zvolena Milošem Zemanem). 

Zajímavým momentem pro časování exitu, respektive pro pohyb kurzu po exitu budou i volby v příštím roce. Pokud by koruna po exitu posílila se všemi negativními dopady na průmysl a nakonec i zaměstnanost, tak by takový vývoj mohl ovlivnit nejednoho voliče. Samozřejmě, že centrální banka je nezávislá, ale pokud tohle budou mít členové bankovní rady v hlavě (a taky že budou mít), tak půjde o dodatečný argument pro pozdější exit, respektive proč nenechat korunu po exitu posílit. Minimálně do žní. Pardon voleb.  

   
Otázky vs. odpovědi:
- Pablo Picasso o počítačích: „Ale vždyť jsou k ničemu. Můžou vám dát jenom odpovědi.“
- Voltaire: „Suďte člověka podle jeho otázek, nikoliv podle odpovědí.“

Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bude turecká ekonomika následovat volný pád měny?

Novinářská poučka říká, že pokud je nadpis formulován jako otázka, tak odpovědí je "ne". Bohužel pro vás nejsem novinář, takže tuto poučku neznám. Turecká lira je ve volném pádu: během srpna oslabila zhruba o třicet procent. Záminkou se stalo zhoršení vztahů Ankary a Washingtonu.  Za prvé, se zvýšilo ekonomické napětí. Trump Turecku zdvojnásobil dovozní tarify na ocel a hliník. Důvodem bylo předchozí oslabení liry, které v jeho očích vykompenzovala předchozí úroveň tarifů. Za druhé, dlouhodobě roste politické napětí. Turecko například odmítlo propustit zatčeného amerického pastora. Na druhé straně USA nechtějí propustit bankéře turecké Halkbank. A ač spojenci v NATO, tak USA chtějí Turecku zablokovat dodávku stíhaček F35. Propadu turecké liry díky aktuální politickým tahanicím mezi Ankarou a Washingtonem jsou skutečně jen záminkou. Navíc tlak proti turecké liře jen akceleroval. Od roku 2010 lira ztratila 72 procent. Turecko je totiž dlouhodobě nestabilní nejen díky (g...

ČR jako sociálně rozvrácená země?

Jsme sociálně rozvrácená země, kde existují velké rozdíly mezi chudými a bohatými, jak často slyšíme (frekvence roste s blížícími se volbami). Jak je to s příjmovou nerovností a chudobou v ČR? Umí vysvětlit blbou náladu ve společnosti? Standardním statistickým měřidlem velikosti rozdílu mezi bohatými a chudými je Giniho koeficient.: měří, jak (ne)rovnoměrně jsou příjmy rozděleny v rámci populace. Čím vyšší je číslo, tím je nerovnost v rozdělení příjmů vyšší. Maximum je 100. V tomto případě nejbohatší skupina získává všechen příjem pro sebe. V případě nulové hodnoty všichni mají stejně.  Takže jak si stojíme: když řeknu, že hodnota koeficientu pro ČR je 25, tak to moc neřekne. Když se však podíváte na graf, tak zjistíte, že jsme mezi Švédskem a Slovenskem. Ano, příjmová nerovnost v ČR je podobná jako ve Švédsku, považované za hodně rovnostářskou společnost.  V EU se největší příjmová nerovnost soustřeďuje na jihu mezi obvyklé podezřelé. Samozřejmě,...

Holubice a r-star (část 2)

Pozornost finančních trhů, médií je opět upoutaná na to, kdy že to Fed zvýší sazby. Jestli v září nebo v prosinci. Jde jistě o zajímavou debatu, ale v podstatě irelevantní, dokud nemáme představu, jak moc je měnová politika nyní uvolněná a kam sazby budou dlouhodobě směřovat. Od toho se bude vyvíjet dlouhodobý výnos dluhopisů a akcií.  Včera jsem ukazoval , že trh vytrvale nadhodnocuje růst sazeb americké centrální banky. Důvodem je předpoklad, který máme v sobě zakořeněný, že se svět vrátí k nějakému dlouhodobému průměru: jak v růstu ekonomiky, tak v inflaci, sazbách či valuacích akcií… Prostě, že dojde k normalizaci.  Larry Summers vykresluje , že pokud je finanční trh příliš optimistický ohledně zvyšování sazeb, tak měřítko optimismu posunuje samotná centrální banka. Ani centrální banka se svým celým analytickým aparátem, akademiky, modeláři, statistiky není schopna překonat v hlavě dobře usazený předpoklad, že věci se vrací k průměru. Tohle neplatí jen pro ame...